If any Member State could readily invoke the authority to decide, through its own courts, on the validity of EU acts, this could undermine the precedence of application accorded to EU law and jeopardise its uniform application.
Yet if the Member States were to completely refrain from conducting any kind of ultra vires review, they would grant EU organs exclusive authority over the Treaties even in cases where the EU adopts a legal interpretation that would essentially amount to a treaty amendment or an expansion of its competences. Though cases where EU institutions exceed their competences are exceptionally possible, it is to be expected that these instances remain rare due to the institutional and procedural safeguards enshrined in EU law. Nevertheless, where they do occur, the constitutional perspective might not perfectly match the perspective of EU law given that, even under the Lisbon Treaty, the Member States remain the ‘Masters of the Treaties’ and the EU has not evolved into a federal state
Zdroj:
https://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/EN/2020/bvg20-032.html
Tedy nikoliv nadřazenost práva členského státu evropskému právu obecně, nicméně že je nezbytné zachovat možnost přezkumu postupu EU ze strany členských států pro případ, že by EU překračovala své smlouvami dohodnuté a svěřené kompetence...aneb "základů suverenity jsme se nikdy nevzdali a EU si nemůže dovolit úplně všechno, zejména ne věci, k nimž nemá pravomoci. Pokud by se vyskytl takový případ, jsme připraveni jednat, a to dokonce i v případě (to tam není "na plnou hubu" a jde to jen nevysloveně tušit mezi řádky a jedná se o to zdaleka nejkontroverznejší), že by snad SDEU takový postup EU posvětil".