CORDELL: jako dar to neberu protoze se to da velice spatne ovladat je to jako ridit auto bez brzd a porad uhybat na jinou silnici.

dusevni veci neresim jsem velkej praktik a racionalista

CORDELL: problem se s vekem tlumi a fyzicke poskozeni mozku samozrejme nezmizi cili nutnost jist prasky je jasna stejne jako u chronickych onemocneni (tedy pokud pomahaji). meditace, joga nebo cokoli u ceho se uklidnis je super jen to jaksi nezapada do zpusobu vnimani naseho sveta. musel bych byt pasacek ovci a koz a byt nekde na samote aby vnejsi podnety byly maximalne priroda pak bych se urcite uklidnil. jen mi to zatim prijde jako moc velka cena za klid ale kdo vi treba casem... :) (nemuzeme vsichni zit stejne a delat stejny veci aby sme byli stastny)


MUI: me udivilo jak deti medikuji raz dva a neni problem a ja na sezeni s doktorem mel pocit ze ma nejakyho brouka v hlave. na vsechno rikal ano obcas chodil bez vysvetleni do ordinace o dve hodiny pozde (plna cekarna a nerek ani pardon). vse zakoncil leky na schizofrenii a jedine co zkusil bylo lamani prasku na mensi dilky a kdyz sem mu rikal ze uz to jde opravdu spatne (prasek velikosti antiperle) tak mi zvysil interval mezi tim kdy mam brat dalsi.


da se tedy rict ze zde v auditku neni nikdo dospeli kdo by mel zkusenost s lecbou v dospelosti? at uz formou terapie nebo medikamentozni? myslim tim v CR.

CYBERWOLF:beru to jako ukol co se musi resit dodelam a jedu dal nakonec kouknu na hodinky a je 23 taky dost casto pocitam s tim ze noc ma extra dvanact hodin ;)

myslim ze me to nebavi protoze v tom nevidim zadny smysl. penize sou pro me jen nastroj a prakticky po nicem krome bydleni v domku netouzim

jak to tedy bylo

v detstvi sem mel problem se soustredenim ale dalo by se rict ze sem byl talentovany. v technickych predmetech sem vynikal ale vetsinou sem mel spatne znamky protoze sem nevydrzel dlouho se soustredit. mel sem problem vydrzet nevykriknout spravnou odpoved a ostatni lidi mi prisli pomali. diagnostikovali mi ADHD s dysortografii (s tim ze tenkrat se tomu tak nerikalo) zacali mi davat kapicky ktere meli tlumici efekt. cili celkovy efekt zadny. pozdeji jak sem stridal skoly se o problemu jiz nemluvilo a byl sem proste jen ten nepozorny s dysortografii.

dale se od lecby a upustilo. na stredni sem mel stestni v nestesti a zjistili mi ze mam vrozenou chronickou zloutenku. mel sem individualni program a chodil jen na zkousky. ucil sem se predmet po predmetu a naucil se smerovat hyper cast kratkodobe do reseni problemu a uceni. nemel sem problem se ucit 12 hodin denne (vlastne sem se ucil v noci protoze to je vetsi klid a nezpivaji ani ptaci ve dne sem spal) znamky se mi zlepsili az o 3 stupne s tim ze v jednom pripade mi rekli ze z neklasifikovan nemuzou udelat vyborny a daji mi tedy chvalitebny. problem nastal kdyz sem sel na vysokou. vsichni rikali jak mi to bude vyhovovat ale rad ktery byl na stredni na vysoke nebyl. nedokazal sem ho sam udrzet a hlavne zacala potreba chodit do prace. rodice chtelil abych si veci krome bydleni platil sam. neschopnost usporadat si program vedla k tomu ze sem se snazil stihat skolu a dve prace (brigady) zaroven. dvakrat sem na rok prerusil a tak nejak se nadechl a skolu sem dodelal ale zjistil sem ze nejsem schopen dokola resit jednu a tu samou vec a pokud nema ukoncene reseni nedokazu u ni dlouhodobe zustat.

prace. zalozil sem si zivnost a tak nejak podnikal. 7 let sem delal jednu praci ktera byla presne pro me. nepravidelna pracovni doba spousta hodin ve kterych se prace vykonavala ukolove. zadany problem - najit reseni - vyresit a jit dal. v tehle dobe uz sem vedel ze sem ten dospeli kteremu ADHD vydrzelo v plne vysi az do dospeleho veku. nastesti zmizely takove ty projevy kdy se clovek nedokaze soustredit ani minutu. nejaky rad sem tomu vtiskl a naucil se byt na nejakou chvili v klidu avsak faze neklidu zmizela jen z fyzicke casti. v myslenkove nadale pretrvavala.

tady trochu odbocim a pokusim se vysvetlit jak to u me (nas) funguje. v ramci poruseni neurotransmiteru v mozku mozek panikari a vysila falesne signaly na ktere nikdy nevzesli z vnejsiho sveta pozadavky. proto i kdyz nemam aktivni podnety mozek odbocuje od daneho tematu a posila zpet myslenky na ktere se nikdo neptal a tim rozrusuje plne soustredeni. nejedna se o zadne hlasy ani dalsi osoby jak tomu muze byt u schyzofreniku. pro predstavu bavim se v praci s investorem a on se me zepta na danou vec, odpovidam (vetsinou vic nez bych mel) a zaroven prichazi informace o tom, ze na okne je moucha a nemuze ven, u kliky je upadly sroubek, investor ma rozvazanou tkanicku, zapomnel sem doma klice od dalsi prace a neposlal sem dulezity mail. o vterinu pozdeji mu rikam o sroubku a tkanicce a zaroven prichazi dalsi informace o tom ze musim koupit mliko do kafe. naucil sem se na ostatni podnety nereagovat tedy alespon ne na ty nedulezite kazdopadne to neznamena ze tam nejsou. ono se velice tezko bojuje proti chemii v mozku. neporucite bunkam aby nedelali svoji praci. kdyz sem byl dite tak vsechno co me napadlo sem mel potrebu sdelit a to i kdyz sem nebyl tazan. dnes si to nechavam pro sebe ale porad to tam je.

dnes jiz delam neco jineho ale stale sem zivnostnik vetsinou resim 4-6 projektu naraz pracovni napor vytezuje plne mou hyper cast fyzickou bohuzel to co chybi a nejsem schopen toho dosahnout je odpocinkova faze. mozek se nechce uklidnit a cas ktery zbyva na odpocinek je prilis kratky. v dospelosti sem vyhledal psychologa a nasledne psychiatra abych problem nejak resil. problem je ze moje vystupovani uz neni takove jako u ditete protoze sem se ho naucil ovladat ale ta vnitrni cast pretrvava.

chtel bych aby nahodne myslenky neprichazely v takovem objemu. to co cini vase deti nepozornymi je v dospelosti silne rozptylujici. od medikace sem si vzdycky sliboval dorovnani chemie v mozku a takove uklidneni neurotransmiteru ze se nic nedeje. mit moznost si vybirat na co chci myslet a kdy chci.

omlouvam se ze sem se tak rozepsal a jen pro zajimavost - v prubehu tohodle psani sem myslel na nakup ktery musim udelat v 8 (neni treba tam byt uplne presne), holuba co mi pristal na terase a to ze ho nezahnal muj pes protoze je u bratra, dopis ktery chci napsat kamaradce, ale nespecha to protoze ho hodim az zitra a zbytek se nastesti tykal tematu :))

p.s: urcite nejsem workoholik protoze zadna z praci kterou delam me nebavi :)))

CORDELL: vzhledem k tomu ze vetsinou zacinam delat kolem 6 rano a koncim tak kolem 22 vcetne sobot a nedeli tak nevim kde na to vzit cas a protoze sem ze dne rozjetej nedokazu se nejak rychle uklidnit. pak jeste bezny starosti jako pes, nakup, pracka atp. a uz zbyva cas jen na spanek. kolem 7 tridy sem chodil na jogu to docela pomahalo ale s pribyvajicima povinostma sem se spis musel uchylit k hyper abych vsechno zvladal. to co chci je dusevni klid utrideni myslenek a zastaveni jejich nekonecneho toku.


CORDELL: na hovno nejsem presmeroval sem celou cast hyper na praci problem je ze se to neda samo zastavit. neni v tom rad teda urcite ne takovej pro normalni lidi. terapii nepotrebuju znam svuj problem a v mem okoli neni nepochopeni. chtel bych doktora co si me vezme na starost a pomuze mi. nekoho kdo bude sledovat zmeny a bude schopen mi vysvetlit co a jak. chtel bych zkusit medikaci a poznat jaky je v tom rozdil zvlast kdyz vim ze muj problem je zpusoben mozkovou disharmonii (jednoduse receno) :))

MUI: ja kdysy byl u jednoho doktora a ten mi daval nejaky sedativa na schizofrenii. chtel sem zkusit ten rozdil ale nikdy me nemedikovali. moji velice obsahlou dokumentaci skartovala sestra pri tom kdyz sem prechazel z detskyho obvodaka na dospelyho. muzes mi doporucit teda doktora?

hledam nejakyho psychiatra co ma zkusenosti ale bud maji plno a nebo chybi zkusenosti.

UNREALONE: to uz sem objevil ale pisou ze na terapii maji plno.

Asi nic moc...zkus zapátrat v historii.
Např viz tohle: [ BUBBLE @ AD(H)D - porucha pozornosti s hyperaktivitou i bez ]

Ma tu někdo zkušenosti s adhd a jeho léčbou v dospělosti?

SARGO: Asi máš pravdu. "Známý nepřítel" byl pro mě asi nejzásadnější posun, tak asi jo.

UNREALONE: Tomu našemu jsem to začala víc vysvětlovat kolem devíti - dřív si vystačil s takovým vágním popisem toho, že každému hlava funguje trochu jinak, ta jeho umí některé věci obzvlášť dobře, ale zase se neumí tak dobře soustředit, tak jí musíme pomoct se to naučit. Teď v desíti došlo na stratteru, to už jsem mu podala zcela objektivní a ucelený popis, vzal to s uspokojením (kombinace "alibi" a "známého nepřítele" :-)), prášky bere ochotně, zabírají mu až nečekaně dobře, je motivovaný na sobě pracovat ("nechci, aby se na mě každý zlobil"), občas toho mírně zneužívá, ale obecně je určitě dobře, že to ví, protože je sám nešťastný, když se nezvládá ovládat. :-)

REFLEX: My kupříkladu věděli, že ten náš není v pohodě, prakticky od mimina - prostě nereagoval "správně". Ale dlouho jsem čekala diagnózu z autistického spektra, takže adhd vlastně dobrý, i když je to šmrncnutý aspíkem :-)
Na druhou stranu, vezmi to takhle - jestli z toho nemáš dobrý pocit, tak když se k ní budete chovat jako k hyperaktivní, vůbec nic se tím nezkazí. (Tím samozřejmě nemyslím omlouvat třeštění, ale být přiměřeně jejímu věku důsledný, dopřávat jí pravidelný režim a přiměřené rituály a pravidla a požadavky atd. - u hyperáčů se prostě nevyplácejí výjimky...) Ale dva a půl - to prostě JE období vzdoru jak vyšité a ano, je to maso, musíte zkrátka přežít! :-D

UNREALONE: mi připadá, že proto se na to ptal

UNREALONE: Tak mně to jako dítěti řekli a dobrý

Tenkrát se tomu tuším říkalo LMD a říct mi tohle někdo jako dítěti, tak nevím :-)
ADHD zní o fous líp, ale stejně...

Vlastně nevím jestli bych chtěl jako dítě vědět, že mám adhd - říkám si, že nevím jestli bych s tou informací naložil správně.
Možná by spíš bylo stačilo, kdyby to věděli rodiče a zkusili s tím nějak pracovat - tj. pomoct mi utřídit si ten můj chaos.
Určitě směrovat hyperaktivní dítě můžou rodiče tak jako tak....