VALKYRA: no, bohužel jsem trochu nevěděla, do čeho jdu - ADHD do rodiny "přinesl" manžel, který ovšem v době, kdy jsme se potkali, z toho už "vyrostl" (jednak měl primárně kinetickou formu, která s pubertou často ustupuje do vnitřního neklidu, a naučil se to kompenzovat). A že nejstarší dítě není úplně "normální", začalo být poměrně výrazně vidět někdy po jeho pátých narozeninách, kdy jsem byla těhotná s nejmladší - a právě ta prenatálně prodělala mozkovou příhodu. Takže se to nějak celé sesypalo najednou a můžu si tak leda říkat, že kdybych to byl věděl, tak bych byl býval...
Okolí říká, že mají štěstí, že se narodili zrovna nám - v rámci systému se snažím aspoň zajistit, co jde, takže syn má ve škole asistentku (ale hlavně chodí do malé, spíš rodinné státní školy, kde díky dobré komunikaci s ředitelkou už od začátku věděli, do čeho jdou, a tomu spoustu věcí přizpůsobili). S dcerou uvidíme, ADHD tam pravděpodobně bude, ale "v systému" už umím "chodit", takže pokud do toho ministerstvo nějak nehodí vidle, zkusíme zase sehnat asistenta, pravděpodobně už od školky (krom ADHD má papírově i dětskou mozkovou obrnu, ale díky Vojtovce v rozsahu, kdy to už pomalu nevidí ani neurolog, jen fyzioterapeut a já).
Možnosti dneska jsou, není to taková trága, jako dřív (manžel má tu LMD i formálně diagnostifikovanou). Ale bohužel, stále jsou ty možnosti primárně pro děti rodičů, kteří si dokážou zjistit, obstarat, vykomunikovat a občas vydupat.