ad očkování - podle toho jak mi to vysvětloval kamarád biolog, tak když se imunitní systém vypořádá s nějakou nákazou, tak se část bílých krvinek usadí v kostní dřeni a spí. Tím se jejich životnost prodlouží na řádově desítky let (v čase ubývají, ale je to postupně, nedá se říct že to za 50 let vychcípá). Proto na některé nemoci vzniká celoživotní imunita. Ale na některé ne.
Jelikož se ale bacily v čase mění, účinnost těhle veteránů časem klesá nebo jsou úplně k ničemu. Třeba očkování proti chřipce vydrží s trochou štěstí na rok. Tetanus se přeočkovává po nějakých 10-15 letech, neštovice stačí prodělat jednou atd. Když se člověk nakazí přirozeně, funguje to stejně, pokud tu nemoc teda ve zdraví přežije.
Očkování se od normální nákazy liší tím, že těch bacilů člověk dostane nějakou rozumnou dávku a buď jsou už mrtví, nebo jsou nějak jinak zneškodnění (třeba se pomaleji množí), ale jinak mají všechny ty vlastnosti, podle kterých je imunitní systém dokáže identifikovat a naučit se je likvidovat.