SUK: bohuzel sem to po hodine a pul nasel a bylo to jen par radku, zadny pamflet. tak jsem to ani nekopiroval, prilis kratke a jen takova slina.

ja ke konci studia vyhorel po navratu z erasmu, zbyl mi jen bakalar. byval bych ucil spokojene na vejsce teorii a nemusel si projit sedmiletkou ryti drzkou v minusu a opravdu nezdravych urovni deprese. prace mi vetsinou dyl jak rok dva nevydrzela. obecne nez jsem prisel na to ze nemam vubec zadnou schopnost focusu..a ze bez toho se blbe pracuje a naopak extremne dobre hromadi pocit viny.
god bless medikace farmaprumyslu ktere mi ukazaly ze jde existovat bez konstantnich 100kg viny a dokonce i trosku nebyt uplne roztrzity bez focusu.

SUK: tak si řekni, že jsi renesanční člověk a udělej z toho svojí výhodu.

SUK: Hele, já nějak skrz odbornost proplul na pozici zástupce ředitele česká pobočky jednoho korporátu. A zjistil až po povýšení, že tu práci nenávidím.

Čtyři roky jsem to vydržel, pak jsem dal výpověď a udělal se pro sebe. Zpětně vzato jedno z těch lepších životních rozhodnutí. Držím se u huby víc než jsem kdy byl jako zaměstnanec, ale ten pocit, že když si rozbiju držku, nejspíš si za to můžu hlavně sám, ten je k nezaplacení. No a jako bonus asi 4x lepší prachy.

Jinak co... na školu jsem se svýho času kvůli nízkým ambicím vykašlal (to co dělám se stejně nikde moc neučí), tak teď studuju skoro ve 45 znovu čistě ze zájmu. A věřím, že teď už to dám... a třeba ze mne bude jednou i doktor teologie, haha.

CYBERWOLF: Ja to mam s ambicema asi tak, ze jich mam priblizne milion a nikdy zadny nenaplnim. Protoze svoje znalosti a schopnosti rozsiruju misto abych je prohluboval. Vzasade toho umim a znam hrozne moc a pritom tak malo. Nemam nerealny ambice ve smyslu "delat po vecerech sam, na cem maka 5 lidi na fulltime" - chci byt idealne jednim z tech 5 lidi, jen vzhledem k mym vlastnostem toho kvuli tomu budu muset obetovat vyrazne vic a stejne nebudu tak dobrej, jak oni :)

KOIRA: no, ja to "resim" tim, ze mam okolo sebe vesmes vyrazne mladsi lidi - a nebo podobne stary, co stejne jak ja bloudi zivotem :D

CYBERWOLF, VON_GILOTINE: Teda, z jinakosti jsem nikdy nijak vyrazny mindraky nemel - vlastne me to vzdycky tesilo, ze jsem jinej, casto do ty miry, ze "normalni" lidi jsem nijak zvlast okolo sebe nemusel - a dotahl to do te faze, ze prakticky ve svem okoli vlastne ani nikoho vylozene normalniho nemam.

Co je ovsem horsi je naprosta neschopnost jakkoliv naplnovat ambice, jak ty dlouhodoby - jestli jsem driv byl za velkyho borce (predevsim v IT), z kteryho si nekteri snad i brali inspiraci, dnes nejsem, protoze vsichni me davno predbehli. Stejne tak ty stredne-kratkodoby. Treba ted se snazim zhubnout, uz mam i nejlepsi fyzicku za zivot a akorat zrovna se nejakym debilnim pohybem zmrvim ani nevim jak, ze nejspis neubehnu ni kilometr. A tak je to porad, celej zivot. A hadam, ze za deset let se budu placat ve stejnym bahne :)

Máte nějaké reference na párového terapeuta,který umí pracovat s ADHD? Jakože jeden v páru je ACDC a druhý ne, a potřebujeme pomoc. A teď tu kružnici zúžím na Brno + cca 70km okolí. Díky!

To ale neni o co v tom jde. A je to ve skole. Tam vidis ze nejen ze si trestan a osocovan z umyslu a zameru ktere si nikdy nemel ale taky vidis ze ostatnim se to nedeje.
Takze uvedomeni hezky ale nedostanes se k nemu driv jak na vejsce

Proti mindrákům z jinakosti docela pomáhá uvědomění, že ty ostatní jsou taky jiný. Jakože úplně každej, na světě nejsou dva stejný lidi. Taky třeba někdo ožije když má kolem sebe dvacet lidí a někdo z toho samého chředne. To neni divný, je to úplně normální. Já třeba příčinu svojí nespavosti spatřuju v tom rádiu co nejde vypnout, spíš než v potlačeném čemkoliv.