POZITRON: Kriminály jsou plný ADHDů a nejsou to dementi, spíše naopak. Tu kompenzaci poskytuje primárně zázemí, přístup okolí a výchova. Když se to nesejde, nastává životní průkak.
Co jsem tak četl, slyšel a myslím si.

TILIO: takovou zkušenost mám taky. Tak jsem nakonec došel k závěru, co jsem psal. Součást řešení je nezdržovat se v přítomnosti lidí, co trvaj na tom že se máš zkopat do hranatý kuličky. A už vůbec ne pod nima. Ono mikromanažeři jsou vůbec dost zhouba, ať už komandujou kohokoliv.

CYBERWOLF: Tohle je hluboka pravda, ale ne kazdej zamestnavatel ti to umozni. Moje zkusenost je, ze lidi (sefove) maj zhusta takovy ego, ze ti to naopak neumozni skoro nikdo. A pak se napul zkopavas do hranaty kulicky a napul chcijes proti vetru jak naprostej magor, a snazis se to nejak zkombinovat, pricemz ti to davaj ze vsech stran, jakej ty jses kreten, ze nejsi schopen se "prizpusobit" a "delat to jak se to delat ma". Chjo, bych mohla mluvit hodiny o tomto...
//Ego se tady projevuje vselijak, napr. i takovym tim "musi se vic snazit, ja mu ukazu zac je toho loket".

Ono je docela dobrý nesnažit se dělat věci tak jak je normální, běžný a očekávaný, ale tak aby se dosáhlo co nejlepšího výsledku. Člověk fakt dokáže docela dost, když se neustále nesnaží zkopat se do hranatý kuličky, protože tak se to přece dělá.

mi dochazi ze sem vcera v praci dal asi 15koktejlu a ze muj prijimac i vysilac dnes budou hodne pod bodem mrazu.

jo tak to asi skutecne bude mysleno, ale teda to hmm..

jinak i ja jsem na sebe prisel po par letech od precteni prispevku nekde tady na nyxu od kohosi, kdo tam popsal velmi totozny zivotni pribeh jako byl ten muj.. kdy nehlede na intelekt proste ve vsech pracich dochazelo k neschopnosti nejak delat tasky stylem jaky je normalni a bezny a ocekavany a je z toho dycky strasny mrzeni

VON_GILOTINE: asi ze to vyssi inteligence pomaha kompenzovat a tedy clovek s adhd neskonci nutne jako kopac se zakladkou, bez pratel a rodiny. :) nevim, taky nemam ten termit ve slovniku, dle slovniku cizich slov regulujici cinitel, mozna by se to tak dalo vysvetlit anebo jsem uplne mimo. :)

Nemám to teda potvrzené od psychiatra, ale nedávno jsem natrefila na ig na jeden profil, který dělá moje vrstevnice s diagnózou ADHD a asi hodinu jsem na to koukala a jen si v duchu říkala ..kurva fix, tohle dělám, tohle taky a tohle! No a pak jsem se na to zeptala na terapii a na základě testů a samohodnotících škál to vychází naprosto jasně. Mimochodem moje terapeutka se mi pak přiznala, že to má taky, takže o tom ví fakt dost.
Zajímavý je, že mě za celej život nenapadlo se na to podívat takhle. Přitom zpětně viděno to do sebe hodně zapadá. Vždycky jsem o sobě říkala, že jsem spíš neurotik a chaotik, kamarádi si ze mě dělají srandu, že mám takový svůj vlastní životní algoritmus skoro na všechno, ale vlastně čím jsem starším tím víc mě štvalo, jak jsem intenzivní, otravná a prostě moc. A že mám ve všech chaos atd atd. U mě to jde ruku v ruce s vysokou citlivostí, takže jsem vlastně osoba, se kterou se nedá žít :) Uklidnila mě aspoň tím, že pro ADHD je dobrým regulativem vyšší inteligence.

S největší pravděpodobností se hlásím do party:)

K4N3C: Podezření, ale dost se mi ulevilo, když jsem si to pojemnoval. A koneckonců to, že ti už půl roku dlužím odpoved na zprávu cos mi posílal po miss agro a každý den na to myslím a cítím se provinile, je toho krásnou ukázkou :D

LUKK: nestačím koukat, kolik těch pořadu, rozhovoru a článku o adhd teď je. Je to super a je to dobře. Na druhou stranu, už by to pomalu chtělo zabrušovat do spodnejsich vrstev. Přijde mi, že popis symptomů a realita kontaktu s takovým člověkem je nebe a dudy. Zvlášť když jsou to složitý situace. A jak poznat že ten otravnej kolega, co nezavre pusu není dement ale adhad. (Měli jsme teď jednoho na školení a dalo mi hodně práce, abych se soustredila na svoji origami zoo ze stickitů a nesla mu o přestávce nabídnout Ritalin. 😂)

_BAZY_: úplně bych zapomněl to nejlepší na řízení..... :) i když jsem se bál, že někoho zrakvím, nebo v lepším případě něco zničím, tak me řízení po 10t Km začalo neskutečně bavit a díky teleportovadlu stihnu realizovat mnohem více snů a plánů.

Dá se to trénovat, úspěšně se tři roky řítím silnicema 25t Km ročně, ale je to boj, to zas né že né. Hodně dělá dodržování rychlosti a repetetivní, až obsedantní, hlídání přechodů, chodců a hlavňe detí. Obecně spíš vnímám ohrožení od ostatních, ridičů kteří neumí předpisy a nezvládají "jet s davem".