• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    UNREALONEAD(H)D - porucha pozornosti s hyperaktivitou i bez
    UNREALONE
    UNREALONE --- ---
    Já mám teda problém nejen při tanci, že se prostě zapomenu. Třeba když hraju na kytaru a uprostřed písničky se na chvilku přestanu soustředit a pak nevím kde jsem skončil.
    QUANTI
    QUANTI --- ---
    DANIELSOFT: Spojuju to spíš s mizernou pohybovou pamětí, ale jo, kroky mi dělají problém velký.
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    DANIELSOFT: reseni je techno, punk a nujazz. lidovky a klasika nejsou pro tebe. a pokid partnerka nechape, ze to nejde enit, tak ani partnerka neni idealni
    CYBERWOLF
    CYBERWOLF --- ---
    pogo!
    UNREALONE
    UNREALONE --- ---
    DANIELSOFT: mám to podobně - tanec bez pravidel mě baví a jde mi to, ale klasické sice zvládnu, ale občas se zamyslím a ztratím nit
    DANIELSOFT
    DANIELSOFT --- ---
    ahoj! na Okounu se teď v jednom auditku řeší, jak kdo (hlavně chlapi) má nebo nemá rád tanec:

    rád tancuju na diskotéce nebo v rockotéce (tam jedu intuitivně dle inspirace), ale klasické tance s kroky mi dělají problém právě kvůli ADHD: (1) nejsem schopen soustředit se na ty kroky (2) vnímám jiný layer hudby, takže partnerka si pak myslí, že netančím do rytmu, ale podle sebe ten rytmus velmi silně vnímám, jen jinak

    máte to podobně?
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    Mam moznost v ty stredy chodit na stejne misto jako pondeli a patek, bylo mi to navrzeno pred tydnem, ze kdybych chtela, tak me pry stahnou, ze si mam rict, ale ja proste nechci.
    Cili zjistila jsem, ze uz nebudu do budoucna asi chtit delat praci, kde se 5 dnu sedi na jedne zidli a dela se vicemene to same, pritom neni problem v tom, ze je to administrativa, to ja mam naopak rada, to me bavi. Vy tady to urcite pochopite. :)
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    ECLECTICA: to ti zavidim. bez prdele. :)

    jinak moje davne prani zkusit delat behem tydne ruzne veci, se stalo uz na skoro 2 mesice realitou a musim rict, ze mi to vyhovuje. urcite vic nez sedet 5 dnu na jedny zidli a delat furt to samy.
    chodim do prace fyzicky pondeli, streda a patek s tim, ze v pondeli a patek chodim na stejne misto, ve stredu na jine (jina budova, jina napln prace). v utery pracuju z domova a ctvrtek mam volny uplne.
    neni to spatny, vlastne mi to vyhovuje. nez se stihnu otravit, tak uz jsem jinde.
    ono to ma nejake duvody, proc to tak je, neni to standard, ale ja jsem moc rada za tu zkusenost a asi vim, ze do budoucna bych se chtela poohlednout po necem co nejvic rozmanitem. :)
    ECLECTICA
    ECLECTICA --- ---
    Momentálně jsem bez strattery a jsem překvapená, že určitý "účinek" zůstává. Strategie a návyky, které jsem si za tu dobu osvojila, používám dál, jediné, co se zkrátilo, je délka pozornosti. Dřív jsem vydržela psát text třeba hodinu, hodinu a půl v kuse, teď si co 15-20 minut potřebuju dojít pro vodu, kafe, prohodit pár slov s někým s kolegů... zabrat se do činnosti ale problém není.
    QUANTI
    QUANTI --- ---
    LWEEK: Až na to, že to rozhodně nejde říct takhle jednoznačně a kvantitativně. Měla jsem trávu párkrát, rozjížděla mi deprese a rozhodně to nebylo o nějakém přehánění dávkování, pár prásků. Může to rozjet vážné psychické obtíže a klidně už po prvním vyzkoušení. A dopředu to nepoznáš, jestli máš toho černýho Petra právě ty.
    DA_NIELA
    DA_NIELA --- ---
    HEJSEK23: "kolego" se pouziva v akademivkych kruzich misto "vole" nebo "pico", muzes to volne zamenit
    WRNQ
    WRNQ --- ---
    Dávala jsem to sem jen jako podnět k zamyšlení.
    Přijde mi právě fascinující, jak se tyhle věci vyvíjejí (třeba ten Bessel van der Kolk se věnuje psychiatrii a neurovědě od doby, kdy neexistovala většina dnes užívaných léků typu Prozac) a taky mi přijde zajímavý (jestli to je pravda), že to s tím výzkumem depresí je vlastně tak na vodě.
    Nehodlám tu nikoho přesvědčovat o ničem, jen mi je blízký názor, že traumatické zážitky z dětství můžou naše dospělé já formovat mnohem intenzivněji, než jsme ochotní s připustit a pokud se člověk vydá na cestu toho, aby to řešil, má mnohem víc ve vlastních rukách (když ne řešení, tak) nástroje, jak s tím efektivně, vědomě a aktivně pracovat. Prostě podnět k přemýšlení a k jinému úhlu pohledu na věc.
    TILIO
    TILIO --- ---
    Deprese mi tu prijde trochu OT; z novejch vyzkumu ale urcite neplynou tyhle zavery typu "muzou za to rodice, protoze dite dostatecne nemilovali".

    Cim je autismus a adhd jsem myslela ze neuroscience uz zacina pomalu rozplejtat, a na nejaky tyhle zavery to taky uplne nevypada (neboli, mam jinak zadratovanej mozek a to, ze to prostredi treba uplne nebralo, jiste hraje roli, ale ne v rozvoji myho neurodivergentniho mozku - ten proste je jakej je).

    Prijde mi hodne zajimavy, jaky veci se vzdycky vyroji kdyz se zjisti neco novyho o mozku a dusevnich chorobach. Kdyby se zejtra ukazalo, ze treba cukrovka neni, ze cloveku spatne funguje slinivka, tak lidi reknou "aha tak jo" a inzulin budou brat dal, a az na tvrdy jadro uplnejch blbcu budou proste dal poslouchat doktora. Ale depresi kazdej rozumi, kazdej vi cim to je, a kazdej hned rozbali tyhle mrk mrk naznaky ze "antidepresiva jsou podvod".

    Krasna analogie je ibuprofen. Asi nikdo si nemysli, ze bolest je nedostatek ibuprofenu, nicmene ta vec pomaha (nejak), tak si ji kazdej bere a nad nicim se nepozastavuje...
    WRNQ
    WRNQ --- ---
    Dávám to sem jako podnět k zamyšlení...Ale nemyslím si, že výzkum traumatu, názory Gabora Matheho nebo knihy typu Tělo sčítá rány byly nějaký ezokecy.
    WRNQ
    WRNQ --- ---
    Zde:
    Taky jste si mysleli, že duševní nemoci jsou způsobené chemickou nerovnováhou v mozku? Nejste sami. Mnoho psychiatrů a dalších odborníků, možná většina, vám to bude tvrdit a jsou o tom skálopevně přesvědčeni. Totéž se dočtete, když si zkusíte příčiny deprese hledat na googlu.
    Gabor Maté ve své nové knize The Myth of Normal píše:
    “Novinář a spisovatel Robert Whitaker, bývalý ředitel publikací Harvard Medical School, byl pevným zastáncem teorie chemické rovnováhy duševních nemocí - až dokud jím nepřestal být. "Když jsem začal psát o psychiatrii, věřil jsem, že je to pravda," řekl mi. "Proč bych neměl?" Jeho rozčarování vyplynulo z výzkumu, který odhalil při psaní reportáží pro Boston Globe. "Říkal jsem lidem: 'Můžete mi prostě říct, kde jste zjistili, že deprese je kvůli chybějícímu serotoninu, nebo kde jste vlastně zjistili, že schizofrenie je způsobena příliš velkým množstvím dopaminu? Požádal jsem o přečtení zdrojových materiálů a, přísahám Bohu, řekli: 'No, to jsme opravdu nezjistili. Je to metafora. Nejúžasnější na tom bylo, že když to člověk dohledá v jejich vlastním výzkumu, zjistí, že to nenašli! Ta odchylka od toho, co vám říkají, od toho, co je v jejich vlastní vědecké literatuře - to je ten klíč - to bylo pro mě prostě ohromující." Toto vše zdokumentoval Whitaker ve své knize Anatomie epidemie a bylo to potvrzeno i v další literatuře.
    Například psychologem Irvinem Kirschem, nedávným zástupcem ředitele programu placebo studií a přednášejícím medicíny na Harvard Medical School. "Nyní se zdá být nezpochybnitelné, že tradiční popis deprese jako chemické nerovnováhy v mozku je prostě mylný," napsal Kirsch ve svém vlastním rozsáhlém přehledu vědecké literatury The Emperor's New Drugs: The Epidemic of Mental Illness.”
    Jak je tedy možné, že antidepresiva nám pomáhají? Je to jednoduché (a promiňte mi mé laické vysvětlení, třeba mě nějaký psychiatr nebo psycholog v komentářích doplní či opraví): když zůstaneme u deprese: narodíme se s nějakými geny, které ale až prostředí, v němž žijeme, doslova zapíná. Narodíme se s nějakou predispozicí, například k depresi. Pokud budeme vyrůstat v prostředí, kde se cítíme být přijímáni, milováni a v bezpečí, kde budeme vnímat, že máme moc nad svým životem, není důvod, aby se tento gen projevil. Když budeme vyrůstat v prostředí, kde se nebudeme cítit bezpečně, kde nebudeme moci ovlivnit, co se s námi děje, kde si nebudeme jisti láskou a přijetím svých rodičů, náš mozek se vyvine jiným způsobem než v předchozím případě (nepřipomíná vám to realitu mnoha, možná většiny dětí v naší společnosti..?) Pozor: důležité je, jak to vnímáme my jako konkrétní člověk, ne co se objektivně děje. A hádáte správně - antidepresiva pomohou potlačit příznaky, ale nevyřeší příčinu, kterou je, ano, vývojové trauma.
    Podobně to platí i o ostatních duševních nemocích a poruchách, včetně například ADHD.
    Pro další informace doporučuji zdroje, které najdete na mém webu v sekci O mně -> Co čtu.
    WRNQ
    WRNQ --- ---
    AXTHEB: Četls celej ten dlouhej komentář?
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    WRNQ: AFAIK Ezokecy.
    WRNQ
    WRNQ --- ---
    Zajímavý...
    Zdeňka Šíp Staňková on Instagram: "Taky jste si mysleli, že duševní nemoci jsou způsobené chemickou nerovnováhou v mozku? Nejste sami. Mnoho psychiatrů a dalších odborníků, možná většina, vám to ...
    https://www.instagram.com/p/CoopCjWrlfK/?igshid=YmMyMTA2M2Y%3D
    HEJSEK23
    HEJSEK23 --- ---
    Že sem kurva nemlčel

    VYHULENY_UFO: nejsem žádnej tvůj kolega
    seš fakt kus debila zkurvenýho
    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    LWEEK: ja myslim, ze jsi poprve mel moznost pohlednout za oponu a trochu te to vydesilo.