LUSINDA: a hypoxickej nález je suspektní nebo potvrzený na sonu/MRI?

AD(H)D je záludná tím, že jsou nějaký faktory, o kterých se ví, že jsou rizikový pro rozvoj poruchy, ale proč u jednoho z toho bude těžká ADHD a druhej bude neurotypik, tak to nikdo neví.

KOIRA: tak já jsem to kdysi psala, že u těchhle dětí je potřeba najít reálnou baseline a fixovat se na tu (a pokrok od ní), a ne na kalendářní věk:
[TRISSIE @ AD(H)D - porucha pozornosti s hyperaktivitou i bez]

VALOR: nemám teda dite, ale z vlastní zkusenosti tohle není jen o zvládání dělání úkolů ale celkově o delay u vývoje zpracování emocí a v téhle souvislosti i vztazich s lidma. Kdesi jsem videla tabulku, kde add/adhd člověk je v každém věku zhruba o 1/3 pozadu. Ale netýká se to intelektu. Takže klidně zvladne gympl i VŠ (sny rodičů ohroženy nejsou) jen je dobrý chápat, z čeho jsou treba ty "divny"reakce nebo že něco chytryho vymyslí, ale "dodání" bude haprovat, takze to bude delat třeba nadvakrát. Aby vás to nedostavalo do naštvanýho módu a chápala jste, že ten člověk vetsi kapacitu nemá/potrebuje v necem pomoct. Jinak je to cesta k tomu, že si do hlavy naprogramuje "jsem nedostatečný" a to je nastavení, který celkem ruinuje život. Neznamená že není dobry vyžadovat důslednost. Je.

VALOR: Určitě řešte se školou, měli by mít prostředky nějak mu individuálně pomoct (teoreticky, samozřejmě v praxi to může být horší, ale zkrátka začala bych domluvou ve škole). Režimová opatření jsou taky určitě velká pomoc.

VALOR: mě třeba na začátku ve škole učitelka věštila, že se nikdy nenaučím pořádně psát (byla fajn, ale viděla jak píšu jak prase) a to bylo pak ale celkem OK. Nemusel jsem to řešit u svého dítěte, ale tenkrát jsem měl spíš problém, že jsem se nenaučil učit se. Na prvním stupni mi všechno šlo aniž bych se snažil, tak jsem si na to zvykl a pak jsem měl dost problémy.

VALOR: moc doporučuju tuhle knihu:
Knihkupectví Luxor – Největší výběr knih v ČR
https://www.luxor.cz/v/1709907/mame-dite-s-adhd

nemám ji teď u sebe, ale na konci je seznam asi dvanácti bodů, co a jak, přehledně shrnutých. Kdyby nic jiného, tam začít.

AD(H)D skupinu má třeba PPP pro prahu 1,2 a 4, byla mi doporučovaná, ale pro nás je to logisticky neřešitelné: http://www.ppppraha.cz/ppk.aspx

Jinak z praxe, já mám ádéhádě, ale ADD dítě bude benefitovat z téhož - víc než u normálních dětí je potřeba hlídat životosprávu a klidné nerušivé prostředí. Aneb nevyspanej a hladovej, u stolu otočeného do místnosti, na kterém leží x věcí, ti úkoly prostě neudělá, i kdybyste se na hlavu stavěli. Možná blbost, ovšem dopad obrovský jak pro dítě, tak pro dospělého (aneb ne, nedělá to schválně, jen v suboptimálních podmínkách prostě víc nedokáže a ani nemá smysl to v tu chvíli hrotit s nárokama, ve finále selhali rodiče, že se o lepší podmínky nepostarali, a ne dítě, že v nich nedokáže fungovat)

ALESH: Když kdysi synáček nasazoval stratteru, taky si k ní pořídil všechno, co v příbaláku našel. A dr. tehdy doporučila (a u roběte se osvědčilo) brát ji nějakou dobu večer. že sice ráno by bylo lepší, ale pokud je volba "brát večer a nápor nežádoucích účinků zaspat" anebo "hrozí, že nebude brát vůbec", tak že večer je jasně lepší volba.
když si to pak sedlo, přešel normálně na ráno (vzal si v pátek večer a pak v neděli ráno, aby ten pokles nevyšel na školní den). asi tak po měsíci? nějak tak

ALESH: Já mám trochu čůrací potíže. A úplně od začátku pocity žízně. Na druhou stranu jsem od mala naučený si na hajzlík sednout, tak to teď jenom dýl trvá. Ale v první chvíli jsem si říkal, že mi zbytněla prostata chtěl jít za obvoďačkou, přece jenom už jsem velkej kluk s padinou na zádech. Pak jsem si znovu četl leták a usoudil, že to koreluje s postupným navýšením dávky a hodil to za hlavu. Když víc piju s míň na to myslím, tak se sice víc nachodím, ale zase je lepší to vyprazdňování, bez takové toho nepříjemného "už fakt musím, ale nejde ono to" pocitu.
Zbytek funguje dobře. :]

ALESH: s erekci neporadím, ale je dobrý se předem nasnidat. Ustoupí to a nevolnost trva obvykle tak hodinu. Ale u těch vyssich, když ti to nebude comfy, tak dává smysl se třeba vrátit na předchozí dávku ne treba to hned vysadit. Takhle jsem dospela k tomu, ze nechci mít mořskou nemoc kazdy rano hodinu 30 dní v týdnu.

ALESH: Já vím a děkuju :))

Taky vždycky podlehnu nějakýmu novýmu fency motivačnímu / organizačnímu trendu a pak to dopadne jako vždycky. Pak si řeknu jako vždycky „vždyť si to vlastně věděl” a zase se pokorně snažím přinutit se vrátit zpátky do zaběhlých kolejí.

Sice mě to tolik netěší, ale aspoň si nepřipadám (tolik) neschopnej a na konci jsou z toho peníze a ty už se za dopamin proměnit dají. :)

2BFREE: ja to myslel spise dobre, ze jako dobra prace :) Ja zkousel na zapisovani veci vse od diaru po X ruznych veci v mobilu. Vlastne mi vse vyhovovalo, ale pak jsem zjitil, ze jsem to treba nekolik mesicu nepouzil :D
Naposled fungovalo poridit si psaci stroj - psani ukolu i jejich preskrtavani po splneni bylo dost motivujici a zabavny. To mi vydrezelo asi nejdele - tzn cca mesic :)

ALESH: Vlastně díky :) Víc jak 30 let traumat, práce na sobě, dalších traumat a alespoň k něčemu se dokážu přinutit, když mám „will power“ (staminu - rozumněj hromadu kofeinu a alespoň krapet dopaminu).

No a když se to jednou za čas totálně všechno sesype, mám skvělou a tolerantní ženu a i díky ní mě to štve maximálně do druhého dne. A ten už má svých problémů dost, abych si dovolil řešit včerejší věci, které stejně nezměním…

Jinak minuly tyden jsem byl diagnostikovan. Psycholozka rikala, ze si normlane na diagnostiku nechva dve hodiny, ale ja byl jasnej po 10 minutach. Dostal jsem stratteru, mel jsem zacit brat vcera, ale zapomel jsem :D