Ze se do toho vkladam, ja chapu tu frustraci. Octopuss pise, ze ma subjektivni potize, asi docela vazny kdyz je ochoten vyplaznout 1800 ciste za to, aby zkusil se jich zbavit. Zajde k doktorovi a dozvi se "ze mu nic neni", na zaklade neco jako par hodin / jednoho testu. Pritom svoje subjektivni potize furt ma, a dost mozna je dneska ma uz roky a navic mu to dava cely okoli (zda se mi to, nebo je manzelka taky frustrovana?). To zni jako ze nekde je zasadni chyba: bud v tom testu (testy jsou nakonec jenom staristika, overena, funkcni, ale v jednotkach pripadu muzou samozrejme selhat), nebo v ty doktorce, ktera i pres moje subjektivnich potizi rekne "vam nic neni". To zni jako klasickej ceskej podfinancovanej doktor, kterej ma na pacienta velmi omezenej cas a pokud clovek prijde s dotazem "mam adhd", odpoved je "ne", a ne treba "ne, ale mate nejspis x, y nebo z, pojdme se nad tim jeste zamyslet". Tj. nejak mi tam chybi trosku nejakyho zajmu a pece o danou osobu?
Nic, mohu se mylit. Mozna jsem vedle jak ta jedle, zejo.