• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    UNREALONEAD(H)D - porucha pozornosti s hyperaktivitou i bez
    ALONSY
    ALONSY --- ---
    MART1NKA: Moje psychiatrička dokončuje psychoterapeutický výcvik! Tak snad pak. :-)
    Jedinej člověk, kterýho zvládám vídat dlouhodobě a nesere mě.
    Když já nedělám fakt skoro nic. Hodiny co mam odpracovaný jsou směšný. A vůbec
    MART1NKA
    MART1NKA --- ---
    ALONSY: Chodis na terapiu? Mne pride, ze mas typicky adhd loop - naplanujem si v casovom optimizme/manickej fazi milion aktivit, z ktorych sa NEDA v danom casovom intervale stihnut ani zlomek, urobis z toho onen zlomek co sa da stihnut a za nestihnuty zbytok sa sebamrskas, si down, zvednes se a cele znovu.
    Go big or go home.
    Akurat to big je novy zivot obtyzden. To proste nejde.
    To sa mi radi, co? :D
    ALONSY
    ALONSY --- ---
    „kašlu na to, jdu na jídlo." Je to rozum nebo brutální nezodpovědnost? Nikdo neví. :-)))
    Jé, ještě v prosinci jsem byla normálně schopná chodit běhat a starat se o sebe s tím, že práci udělám a neuteče a že jsem taky důležitá. A teď se neodtrhnu ani na tu nejmenší mentální hygienu, protože „když se zvednu od počítače, tak to už neudělám zcela jistě".
    ALONSY
    ALONSY --- ---
    Občas si prostě zakážu sociální sítě. Včetně nyxu samozřejmě.
    No. Jako hezký, stejně si člověk najde tisíc způsobů jak prokrastinovat. I kdyby to bylo čumění do zdi.
    Doufám, že dneska zvládnu aspoň zajít na oběd. Zatím to moc nevypadá.
    SHARKIE
    SHARKIE --- ---
    ALONSY: Ja som "leniva" doteraz. A ked som sa minule pobavene zasmiala nad tym, ze si mam nieco zapamatat, tak som dostala prednasku, ze by som "aspon niecim mohla prispiet". :)
    OCTOPUSS
    OCTOPUSS --- ---
    Po 11 dnech mám pocit, že mám znatelně menší chuť k jídlu, a snížila se moje večerní žravost, s čímžs bojuju celej dospělej život.
    Přijde mi, že jsem o hodně víc v pohodě, a nemám v hlavě takovej úl jako dřív, resp. neskáču jako kokot od jedný činnosti ke druhý, i když nekonceptuální chaotik jsem furt (to se ale nejspíš nezmění).
    Beru 40mg Atomoxetinu, obvykle ráno před snídaní. Ani jednou mi nebylo jakkoli blbě. Jediná negativní věc, která ale nevím, jestli s tím souvisí, jsou poslední týden fakt pošahaný sny.

    Vlastně se bojím, že to funguje, protože 1800Kč na míň než měsíc je fakt raketa, a teď už mi diagnózu tuplem nikdo nedá.
    WOLFGAR
    WOLFGAR --- ---
    ALONSY: Ja to mel s Atomoxem stejne. Nekomu tenhle typ prasku funguje a vyhovuje a hromade lidi ne. Prej se musi brat fakt dlouhodobe bez vynechani coz treba u me je naprosto nerealne. Ted mam Ritalin kterej naopak beru narazove jen kdyz potrebuju a dela co ma. Neni to samospasny protoze ti nepomuze prekonat ten odpor k tomu zacit neco delat, ale kdyz uz to zacnu delat tak jsem s nim definitivne efektivnejsi a spis u toho vydrzim dokud to nedodelam. Plus je skvelej na rizeni.
    ALONSY
    ALONSY --- ---
    Já mam paradoxně pocit, že je mi bez prášků líp. Jsem pomalá, práce mě sere, jsem ve stresu, mám nějaké menší resty a nemůžu se dokopat k věcem, co dělat opravdu chci.
    Ale... Zase zapomínám i na ten Brintelix. A hlavně se bojím, že se to rozjede.
    A doktorce jsem samozřejmě nenapsala.
    A fakt mě sere, že nikdo neřešil moje problémy dávno, mohlo to být o tolik lepší.
    Protože jako to, co se mi dělo v dětství a pubertě prostě už tenkrát nebylo normální, ale byla jsem prostě "líná" a trochu na to trpím do teď, že jo.
    Nevadí, nevšímejte si mě, nejhorší, co se mi s nebraním prášků zhoršilo je oversharing a zmatený psaní. Já to vnímám, jen mi s tím nejde moc přestat. :D
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    AXTHEB: Tohle je samozřejmě generalizace mojí osobní zkušenosti.
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    WOLFGAR: Hele tohle je špatně, takhle se v tom akorát utápíš. Dokud se nenaučíš s koncem pracovní doby práci zavřít (vypnout pracovní komp, služební mobil, prostě komplet), tak ti tenhle dluh bude akorát narůstat, až ti z toho mrdne.
    Vem si na zítra volný den, během něj dodělej co mělo být dneska.

    A pak už nikdy nedodělávej práci mimo pracovní dobu, protože pak v průběhu příštích tří pracovních dnů uděláš v souhrnu míň práce, než normálně za dva.

    Když to nebude včas, tak to prostě bude o den později, svět se neposere. A pokud na tom něco shoří, není to tvoje chyba, ale toho, kdo dělal harmonogram.
    Jakmile si osvojíš tenhle mindset, začneš práci dodávat mnohem konzistentněji (tzn. sice vždy trochu pozdě, ale ne nějak moc). Což sice nadřízené bude trochu srát, ale ve skutečnosti míň než současný stav, kdy občas něco dodáš pozdě a občas ta práce stojí za hovno, protože ve čtyři ráno dost pravděpodobně za hovno stát bude.
    WOLFGAR
    WOLFGAR --- ---
    ALONSY: Tak nejak, ja jsem do sesti do rana dodelaval nedodelavky z minuleho dne, pak neco potreboval sef, pak jsem od desiti do dvou usnul v kresle protoze jsem vubec nespal a ted kdyz nad tim premyslim tak jsem dnes ani vubec nejedl ted je pul pate a z dnesni prace jsem udelal tak hodinu a uz se na to nemuzu ani podivat takze cekam, ze se kolecko bude opakovat.
    VON_GILOTINE
    VON_GILOTINE --- ---
    Jo to ja se uz davno naucil fakt jit ven a dejchat svet, ale nepomaha to ani pocitu viny(bezbrehy a vecny) ani ty praci. Ale aspon sem udelal neco pro svoji pricetnost. Problem je ze cim.vickrat to udelas tim vic uvidis nesmyslnost byti v jobu
    ALONSY
    ALONSY --- ---
    Mam pocit, že úplně vraždím svůj život. Dneska bylo tak hezky a místo abych udělala práci a šla ven nebo tak něco, tak se jen dokopávám udělat práci. Jednou jsem se teda oblíkla, že ji půjdu dělat ven.
    No, ale pak jsem se rozmyslela s tím, že jsem moc unavená a x dalších důvodů.
    ALONSY
    ALONSY --- ---
    WOLFGAR: No, tak ta práce, to bolí číst, jsem na tom dost stejně a je to děs. Občas mě to strašně baví, ale... občas.
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    MAJKA: neurodivergence
    MAJKA
    MAJKA --- ---
    TILIO: co je ND?
    WOLFGAR
    WOLFGAR --- ---
    AXTHEB: Jo plan je zacit to delat jako konicek a zkusit jestli se tim za par let budu schopny uzivit, nasel jsem si nejake kurzy ale vsude minimalne pul roku dopredu narvano plus na cokoli vetsiho nemam prostory takze zatim jen vyrezavani ktere jsem schopny delat i v byte. Chci pak zkusit sehnat par lidi se kterymi bych nekde v okoli za Brnem pronajmul nejakej prostor na dilnu. Ale vsechny to jsou plany do budoucnosti no.

    MART1NKA: Ja jsem obor zmenil uz nekolikrat kompletne. A i kdyz jsem delal treba v ramci jedne firmy tak jsem menil co rok dva pozici na uplne neco jineho. Ale je to problem a zaroven se udrzet financne na mire kde jsem schopny se uzivit.

    Vyhoreni uz resim tak nejak dlouhodobe, ale spis to kombinuju silnou prokrastinaci a tim ze proste mam blok a nedokazu se donutit pracovat takze za den realne udelam treba jen 3 hodiny, ale dalsich 8 se k tomu snazim dokopat a pak mam pocit ze jsem celej den makal, nemam zadny volny cas na nic a jsem akorat nonstop unavenej. Pak je pruser a mam deadline a treba dva dny jedu skoro v kuse abych to dohnal a zskoncil na konci mesice s hodinama nekde na urovni abych se uzivil a stejne se s financema placam nekde na urovni z ruky do huby. Pres zimu neco ujezdim a v lete to projezdim na motorce po evrope coz je vzdycky jedinej takovej svetlej bod v dali co me drzi pri smyslech.

    Plus jeste deprese a dalsi veci jako dlouhodoba izolace, celej zivot jsem sam a tak. Kvuli tomu jsem se i treba stehoval z Prahy do Brna protoze v Praze jsem nemel prakticky nikoho a v Brne mam alespon nejake kamarady a socialni aktivity. Nekompatibilita s tim byt extrovert kterej o samote zacina silet a zaroven ADHD/nejspis i neco z aut "weird" ktery dela udrzovani a navazovani novych socialnich kontaktu vsechno jen ne jednoduchy je dost peklo.
    1KA
    1KA --- ---
    MART1NKA: dobra zprava je, ze se s tim da pracovat. Mam to v podstate stejne, nejvic si nakladam, kdyz je mi nejhur. Moje telo to odneslo loni, ted je to rok, co se davam dokupy a jde to velmi pomalu.
    MART1NKA
    MART1NKA --- ---
    TILIO: ja som mala sice problemy s chovanim (nehlasila som sa, vykrikovala na hodine, mlatila sa s klukama, parkrat som niekomu povedala, ze je idiot, nerespektovala autority ked nemali u mna dostatok znalosti...) ale mala som dobre znamky, tak to nikto neriesil. ona je stir, stiri su vsetci takovi. wtf fakt, ta spolocnost je uplne v prdeli.
    robit v praci co ma nebavi, tak by som skoncila v ustave. mam tu psychiku dost krehku, mna dokaze uviest do deprese i neschopnost 3 dni vysat kockolit. musiet 8h denne napriklad jednat s idiotmi, tak sa zblaznim.
    TILIO
    TILIO --- ---
    MART1NKA: Tohle je hodne uzitecny pro me, dekuju za sdileni.
    Soucitim - zrovna ted mam obdobi, kdy mam chronickej unavovej syndrom a dalsi vselijaky problemy, vysoce pravdepodobne z prace (a toho, jak jsem to tam prehanela, nedobre jedla a kompenzovala nasrani z prace sportem - prilis mnoho sportu, klidne 6 dni v gymu a nektery dny jeste neco k tomu, nezdravy).
    Navic si ted uvedomuju, ze mam urcity nasledky z toho, ze moje ND nebylo v detstvi nikdy dost silny na diagnozu, takze jsem vzdycky byla lenoch, flakac a potizista. Kdyz jsem rekla, ze neco nechci delat, protoze me to nebavi, tak se do me samozrejme rodina pustila, ze tak to v zivote chodi, clovek nemuze delat jenom veci, co ho bavi, a pockej az budes pracovat a mit deti, to budes muset delat nejmin 8h denne veci co te nebavi! (A ano, nedokazu delat 8h denne veci, co me serou/nenaplnujou/nemam k nim zadnej vztah/etc. Presne jak tu popisujete, naprostej zombie stav prezivani, ne zivota. Chjo.)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam