Už čekám asi dvě hodiny, jestli se teda budu schopná najít. na práci mam čas do půl třetí.
Furt tak nějak bloumám a čekám. No, prostě nic, prostě to zkusím nalačno, no.
Prostě ranní prášky v kombinaci s jídlem jsou pro mě k ničemu. To ani není, že bych neměla hlad, je mi blbě, cítím se přežraně a představa do sebe něco rvát je totálně nechutná.
Teda trochu cítím, že by to dneska mohlo jít i samo. Jen začít....