VON_GILOTINE: Jop. Takhle mám „podzim“, taky takové bolavé výročí. Ale není to vyloženě vázané na datum, předloni jsem měla jeden ve studeném srpnu a jeden jako obvykle v říjnu. A vždycky mi to dojde nejdřív po týdnu, do té doby se snažím schoulit kolem toho nečekaného kráteru v hrudníku a nechápu, co se děje, proč to tak bolí. A pak si to uvědomím. Akorát letos už to bude 14 let. Bylo by super, kdyby to skončilo.

ALONSY: upřímně řečeno, ovlivňuje tě to, nemůže tě to neovlivňovat... jenom to máš něčím částečně zakrytý, takže máš pocit, že tě to neovlivňuje. Tělo si tahle výročí různých ohrožujících stavů pamatuje dost přesně...

ALONSY: osobne mam zkusenost ze mozek ma tendenci slavit vyrazna zivotni selhani ci nestastnosti tim ze se vzdy tak tyden na vyroci co si sam ani nepamatuju ponori do deprese. A ja si treba az dva tydny na to vzpomenu ze sem pet let zpatky v tyhle dobe zjistil ze me jedna podvadi s mym nej kamosem..

Tato vyroci mozek drzi tak cca 7 let.
Nevim. Muj mozek byl dycky vetsi pica nez bylo nutne

ALONSY: opatrnosti treba.
Ja nerikam ze blbnes, to ne.
Ja rikam, ze mam letitou zkusenost ze v momente kdy mame konecne chvili na odpocinek a vydechnuti, tak uvolnime tenzi v niz drzime mnohe hruzy ci nezpracovane nahromadene stresy a mozkem prekroucene viny a zazitky, a v dusledku toho uvolneni se to priupusti a obcasto to vede paradoxne k uzkosti a breku a paralyze, protoze je tam toho tolik... je to neco jako vykaslavani cernych hlenu pote co clovek prestane kourit, treba

ALONSY: nebo kdyz je naopak chvili lip a telo i duse dostanou dost sily otevrit zavoru necemu co drzi dlouho pod poklici tak se to stane

Dneska krásná úzkostná paralýza.
Přitom je vše celkem ok.
Prášky beru.
Asi to prostě jen chce, aby se ty průsery vytvořily.
Protože v tomhle moc pracovat nejde.
Poslední den měsíce.

A tak je to se mnou furt.

Hele to asi byly o víkendu erupce na Slunci...
Já neberu nic a v sobotu jsem po poledni vytuhl až do večera....

Vsuvka k "promarnenym vikendum". Jsem se o necem velmi podobnym tuhle bavila v counselling. Stezuju si, jak delam hovno, jak treba celej den jenom pochazim po byte, od niceho k nicemu, pripadne ani to ne a cumim z okna nebo na zed. Kdybych si aspon cetla knizku nebo proste neco produktivniho, ale ja delam hovno! A mucka povida, nedelas hovno, davas mozku cas na odpocinek (jeho odpocinek, ne to, jak mi ostatni rikaj, ze ma vypadat odpocinek), je to pozitivne a produktivne stravenej cas! 😁 To mi pomohlo se aspon necejtit tak blbe.

KIA: Ja som od piatej hore, tak som si hovorila, ze by som mohla vyrazit skorej do prace. Je o 3 hodiny neskor a este len vstavam. To zas bude den..

SHARKIE: Přidávám se do klubu, z posledních sedmi dnů jsem měla bud bolest z tlaku a nebo pak migrénu, včera jsem totalne odpadla, a co jsem dělat potřebovala - na to jsem nesahla.
Nový týden začal, hlava tlačí a ucho zalehlý.

Suma sumárum, jsem úplně marná, úplně marná.

PAKOBYLKA_: Mna to dnes tiez nejak vsetko sundalo. Skusila som sa ist vecer aspon na chvilu prejst, ale po 10 min som zdrhala zase domov. Na jednej strane ma dost stve, ze som v podstate nic cez vikend nezvladla urobit, ale na druhej sa utesujem tym, ze som sa aspon postarala o seba.

ALONSY: Me v patek ukrutne sejmula uzkost, nehorazne spatne jsem spala, pul soboty prospala a pul promarnila cumenim do stromu z postele a dneska to nebylo o moc lepsi, ale aspon uz jsem vstala a uvarila a pak jsem zase zhasla. Chtela jsem si strasne nadavat, protoze jsem dneska mohla umet 8 otazek z 16, ale neumim je. Ale misto nadavani si jsem se najedla, pustila si seros, nechala u sebe usnout potomka a ted tu stridave dojate koukam na nej a nedojate do telefonu. Nekdy to proste sjede dolu. A je to na hovno.