PAKOBYLKA_: Hurá!

Dopadlo to krasne, 3 ze 4 statnic mam hotovy. (Ctvrtou na podzim, protoze rodina a prace.) Diky za tip na mate. :)

Som dnes "musela" s mamou do virivky a myslela som, ze sa tam zblaznim nudou. Ta hlava bez podnetov, aspon nejakych, je na nevydrzanie. Este jak som ani nemala bryle, tak som nemohla ani cumiet po okoli. Rozmyslam, co s tym spravim zajtra. Ctecku mam bohuzial nevodotesnu.

Nedavno mi doslo, ze zrovna kvoli tomu pri umyvani zubov vzdy beham po byte a robim este nieco dalsie. Akurat nie vzdy kombinujem vhodne cinnosti. Napr uz viem, ze s obliekbaim tricka je lepsie pockat, az nebude v puse kartacek. :)

Aspon obcas by mohla ist ta hlava vypnut, aspon trochu. Si spominam, jak ma stresovali pokusy o meditovanie, ked som sa tiez nemala cim zamestnat.

Tohle me jednou zabije

ALONSY: Dám to profesionalom na hlbkove cistenie no

MART1NKA: Ježíš, to je příšerný. Mně jednou burčák v předsíni a to zní jako úplná sranda oproti bezinkovému sirupu v autě. Bože.

jo a nasi mi dali bezinkovy sirup a zabudla som ho v aute a vybuchol mi tam :D
ta "object permanence" je fakt pecka obcas. fakt neviem jak uklidim ulepene auto, ale smejem sa na sebe, ze viac to uz nejde.

Ja som vcera jela do Hornbachu po tycky k rajcatum a skoncila som s plnym autom kytek a vobec som nejedla 🙈

Safra, jak mě štve když hyperfocus příjde až pozdě v noci a já v zápětí odpadnu s prací jenom nakousnutou ...

FRAKIRA: Same here! Dostala jsem tri dny volno, primo muj sef mi rekl at si odfrknu, ze minuly tyden byl hodne narocny a ze jsem odvedla kus super prace. I pres to jsem byla prvni dva dny jak na trni, ze mi nekde neco utika, ze jsem neco nepodchytila a az prijdu v pondeli do prace, urcite bude nejakej pruser.. Ne nebude! Ale vysvetluj to moji splaseny palici..

SHARKIE: Jn. Muj muz casem pochopil, ze nekdy jedu takovej brainstormingovej monolog nahlas a ja zase zvladam to castecne delat vnitrne, nebo si jen mumlat. A obcas jsem za hvezdu, kdyz nekde v divadle vytahnu z kabelky jehlu s niti, chladivou tycinku po bodnuti hmyzem uprostred ledna (na mirnou popaleninu od zapalovace skvely) nebo nahradni ponozky. 😀 A protoze neco musim mit v lichych cislech a neco v sudych, tak je nekdy oboci okolostojicich skoro mimo celo.

PAKOBYLKA_: To robim tiez. Polovicky to vzdy strasne vytacalo, pretoze razili pristup "pockam, ako sa to vyvinie a tak uvidim, co s tym". Lenze ja bola z toho strasne v strese a premyslala milion moznosti, co mozem spravit ked hento a co ked tamto. Sice som urcite neprisla na vsetky varianty, ale mat vymysleny postup na viacej moznych, bol jediny sposob ako sa aspon trochu ukludnit.

UNREALONE: Zrovna dneska jsem si rikala, ze to prece vubec neni mozny.. v praci jsou se mnou spokojeni, neni nijak narocna, jsem obycejna lopata (takze temer zadna mira zodpovednosti) a moje posledni dny ovlada panika, chvilkama jsem uplne paralyzovana, protoze se mi seslo x veci (nejsou ani narocne, jen je jich zas HODNE). Vubec nedava smysl, aby mel nekdo z tak pohodove prace tak silenej stres, ale neumim se uklidnit.

UNREALONE: Predstavim si mozny scenare a kazdymu najdu reseni, to me uklidni.

VON_GILOTINE: U me to funguje tak, ze kdyz mam dobry a uspesny den, tak nejcasteji na konci prace/dne mi mozek odepre klid a pocit toho, ze jsem neceho dokazal. A prijde s: “neco je spatne, na necos urcite zapomnel”.

LAUNCHER: a kdyz to jeste trochu zrychlis, tak ti z toho vyjde mozart na perniku...

Wolfgang Amadeus Mozart - Eine Kleine Nachtmusik (ID Remix)
https://www.youtube.com/watch?v=gZ8uqqX1b9E

UNREALONE: to mam poslednich 20 let nonstop. Mozek se specializuje ve vyhledavani neceho na co sem zapomnel aby mne tim zmrazil kdykoliv se citim trochu dobre nebo uvolnene.
Jest to zdrojem vecne viny a tezke depresei naprosto morbidni sebenenavisti a zaporne lidske hodnoty ci sebeucty.
Kdyz vyresim jednu vec stydim se kolik dalsich tam jeste je. Radost ci klid nikdy neprijdou.
Myslim ze to bude duvod proc mozna nekdy udelam krok navic.

UNREALONE: Jo. Neumím si s tím poradit.

Řešíte taky téma "panika"? Často se mi stává, že když se objeví více než méně témat/problémů/věcí k vyřízení a/nebo mám v životě nějakou nejistotu kterou bych měl řešit a tím pádem je zdrojem stresu, tak můj mozek přepne do režimu "nevím co dřív řešit, takže budu střídavě ve stresu z každé té věci". Přitom ty jednotlivé věci můžou být klidně úplně v pohodě bez problémů řešitelné, jen je jich víc zároveň.
Postupně se učím v takových chvílích sám sebe uklidňovat, že to nic není a bude to dobrý. Je to docela otravné, že i když mozek ví o co jde, vystresované adhd zvířátko má stejně hlavu v kopru.