MART1NKA: původně jsem myslela, že to furt mluvíš o těch kočkách :-)

jinak stejně jako MAR_TINA, i já mám zkušenost s postiženým (asi mentálně) hadem mé sestry. To pitomé zvíře se myší větších než holátko bálo, takže v jednom koutě terária se pod kořenem schovával hladový a vyděšený had, zatímco myš panovala ve zbytku terária. Ale šlo to obejít tím, že dostával víc menších a méně přidrzlých myší.

MART1NKA: Prakticky to vypadá tak, že přineseš myš, vypustíš myš, had ji během pěti minut udusí a pak podobně rychle sežere, opakujte cca 1x za 2 týdny, v zimě a při svlékání kůže jsou ty pauzy ještě delší. Ale jestli máš na hlodavce alergii/fobii/prostě se ti s ničím složitějším než otevřít konzervu nechce otravovat atd. tak chápu, že to nechceš mít doma ani těch pět minut, já jenom, že za mě had velmi low effort domácí zvíře.

MART1NKA: Není to tak těžký, z toho objevování a učení se máš spoustu relativně levného dopaminu. A jakmile ovládneš tu část, která je snadno na dosah, tak hlava začne hledat něco nového, v čem se moc nevyznáš a to učeníé bude snadné.

MART1NKA: To bylo rychlý 😅

To nove deep hobby (mam 150 kytek v byte, viem ich vsetky latinsky a casto i z ktoreho kontinentu pochadzaju) kazde dva roky moze mat nejaky dovod? :D
Momentalne len cakam co nove pride.

btw, tohle tu bylo?

ELLIE: Prave! Si nemyslim, ze je to ultimatni. Ja ani nemam ritualy jako spis rutiny. Ale kdyz to neni… neni no. Je pak fajn, kdyz to zase je. Spis ziram obcas, jak ohromne kompenzuju a maskuju. Se nedivim, ze bych furt spala.

QUANTI: Well, I hate novelty and new experience and I'm still ADD 😅 A hyperaktivita je jen takový poddruh.

IOM_NUKSO: tak na mě nesedí už ta první položka, tak nevím.

Zítra jdu na diagnostiku ADD. Děsně se bojím, že mi nic nenajdou a řeknou mi, že jsem jen líná a neorganizovaná. Ale byla jsem s dcerou u terapeutky (děti k ní chodí asi rok, víc syn), zmínila jsem se a ta odvětila "no to snad ani nemusíte". Že mě pozoruje, co tam s dětma chodím, a že to je celkem jasný. Přeskakování mezi tématy, nervozita, mnutí rukou... Hezky jsem to paní doktorce sepsala, kdybych ze sebe nebyla schopná zítra vydat koherentní větu, tak to snad nějak půjde.

ECLECTICA: Ja zistujem, ze som ich kopu maskovala aj sama pred sebou. 🙂

TILIO: Mne sa paci pomenovanie neurospicy 🙂

ECLECTICA: https://www.donefirst.com/blog/audhd-when-adhd-meets-autism-whats-the-best-treatment

The prevalence of ADHD in the general population is around 10%. But among people with autism, that rate is much higher. In fact, it's estimated that about 50% to 70% of people with ASD also have ADHD.

If you look at the numbers from another perspective, they are just as striking. Only about 2% to 3% of people in the general population have autism. But if you look only at people with ADHD, you'll find that around 20% to 50% of them have autism or present some symptom or trait.

Když tak čtu poslední příspěvky, říkám si, kolik z nás má kromě ADHD i nějaké ty autistické prvky.

IOM_NUKSO:
PAKOBYLKA_: Dobrá, tak já si teda připouštím, že by to mohlo být OCD, ale asi jen v tomhle no.

SEKELLE: Tezko rict, co to je a proc to je. Ja mam tiky/cinnosti ktery delam jako reakci na urcity trigger pointy a vim to jen proto, ze to po urcity dobe zacne bejt fyzicky neprijemny. Trvalo mi asi mesic prijit na to, co je původcem toho fyzicky neprijemnyho stavu. Je to nejakej copingovej mechanismus, stejne jako mam ruzny zastupny problemy (od detstvi). Ono… to telo potrebuje prezit, mysl mu jde na ruku a staci obcas par veci jako citlivejsi jedinec, nejaky to detsky traumatko (jsem narozena v 80. letech, jsme nejak poznamenany vsichni), nedejBoze nejaka ta neurodivergence a uz se to toci, uz se to roztaci. Skvele maskovat umi uz “jiny” deti v prvni tride, stejne tak delaji ruzny veci typu “musim si vzit lichej pocet bonbonu” a vlastne ani nevi proc. (Jo a ty moje “veci” nejsou videt. Logicky. To by bylo ohrozujici.)

2BFREE: dvanácti