LAUNCHER: robotické vysavače ovšem vyžadují, aby byla viditelná podlaha, a aby za nima člověk nemusel běhat a tahat jim z tlamy různé nepatřičnosti, které nechce mít namotané kolem čepů :-)

plus teda, bordel v okolí na hodně ADHD osob, a těch malých extra, působí rušivě. Rozdíl mezi tím, když má mládě dělat úkol na uklizeném a zabordeleném jídelním stole, je velmi bolestivě vidět (vyzkoušeli jsme obojí a jenom jedno šetří nervy všem zúčastněným). Takže je to takový složitý, když to, co takový ádéhádě dělá nejmíň rádo, mu zajistí prostředí, ve kterým nejlíp prosperuje.

WRNQ: To je přeci krásný. Netrap se tím...

Můj měsíc uklizený stůl už není vidět pod vrstvou papírů, tiskařského lisu, houslí, barev a balíku papírů, co je vlastně nechci, ale mám k nim nostalgický vztah. Je to k vzteku.

LAUNCHER: "Utěšuje" mě počet položek u kamaráda, co má "doma" mmj fungující farmu. Respekt, krásný, ale to bych nikdy nedal.

WRNQ: "Můj dlouhodobější cíl je eliminovat počet věcí v domácnosti."

Upřímně fandím.

Tohle jsme už vzdali. Ukrutný množství položek co 4 lidí potřebují nejméně 1x za rok. K tomu věci pro který třeba nechceme chodit daleko a tak jsou víckrát. Rozsáhlé hobby - focení a střelba. Backup položky, zásoby ať máme nižší počet čest na nákup.

Teď třeba přibyl mikroskop + příslušenství pro děcka.

Snad to jinde mají jednodušší než my.

Je to tak. Souhlasím se všemi body!
Mně se osvědčilo to, že každej den kromě běžného provozu vaření, praní atd udělám něco málo. Jeden den umeju záchod. Stačí. Druhej den koupelnu, třetí vysaju.
KdZ se pustím do velkých akcí, dopadam trochu jako paní v tom článku, to je pak jak atomomovej výbuch, co se zasekl v půlce.
Můj dlouhodobější cíl je eliminovat počet věcí v domácnosti.

WRNQ: This.

Chapu stesky ADHD maminek, ze to doma neni vylestene jako u kamaradek, ale:

1) Zere to cas.
2) Uklidem unavena mama neni stastna mama. Pritom happy wife, happy life.
3) Roboticke vysavace a pani na uklid existuji.
4) Pripadna ADHD maminka at radsi vyuzije "H" z ADHD na naucene deti, praci, nebo co jen uzna za vhodne. Ne na sebetrizneni.
5) Verte nebo ne, ale chlapy co znam a deti co znam to nedoceni. "Co by tomu rekla kamaradka je irelevantni", jaky priklad to da dospivajici dceri taktez - jestli ji to vadi, at se sama realizuje (a nic proti tomu).

Preji vsem krasny ADHD ctvrtek.

COCOBRYCE: Zrovna to čtu a je to super.
Jinak já jsem měla štěstí, že jsem kvůli jiným věcem oslovila psychoterapeutku, ke který jsem chodila a když jsem se jí zeptala, jak se ADHD stanovuje u dospělých, velmi bystře zareagovala, dala mi nějaký samohodnotící test a druhé sezení mi neprofesionálně přiznala, že to má diagnostikované taky, takže i tom věděla hodně. KdZ jsem byla u psychiatra, ten byl fakt nastavený jen na to, aby mi napsal nějakou léčbu a to nechci. Mně vlastně baví si s tím hrát a zkoumat se.
Teď jsem natrefila na nového psychiatra, co si tu otevřel praxi, tak jsem se k němu objednala a směřuju to na to, jestli by mi byl schopen vystavit žádanku na neurologii, aby mi udělali aspoň EEG a případně jestli by bylo možné ,,předepsat" psychoterapie v rámci léčby.

Jinak s tím úklidem: nejhůř to nese moje máma. Měla vždycky tendence u mě něco uklízet. Často si neodpustila poznámku, že jsem bordelář.
Vždycky jsem razila heslo: Clean house is a sign of wasted life.

COCOBRYCE: Odborníci tomu myslím vytýkají nevědecký/populární přístup, ale mně osobně to přijde skvělý. Bylo to jako číst si knihu o sobě. Dost jsem se nasmál a zažíval momenty smíření.

UNREALONE: Jojo, tiež som si už vypočula vtipný názor za samodiagnózu, ale je mi to jedno. Pre mňa je dôležitejšie, že to pomohlo mne s tým lepšie pracovať a posunúť sa niekam ďalej, keď už viem, kde je "problém". Čo si o tom myslí okolie, mi je ukradnuté.

AMSTERDAM: popovídat si můžeš třeba i tady :⁠-⁠) ale třeba někdo něco ještě doporučí
Jinak mě hodně pomohlo když jsem si přečetl knížku Driven to Distraction. Snažím se nevyčítat si, že jsem blbej, pomalej nebo tak. Dost se mi ulevilo jen tím jak jsem si přečetl, že existují lidi se stejnými problémy.
O návštěvě nějakého odborníka jsem taky uvažoval a nakonec nikam zatím nešel. Někdo občas hejtuje lidi za "samodiagnózu", ale tím se nějak nenechám otrávit. Vlastně mi nezáleží až tolik na tom kterou diagnózu/nálepku bych oficiálně dostal a jakž takž se mi daří existovat a snažit se minimalizovat dopady svoji divnosti.

COCOBRYCE: Vítej v klubu lidí, kteří nemůžou sehnat Concertu 18mg. *high five* 😅