MART1NKA: při složitějším textu si říkám nahlas, co píšu.
No a při práci docela melu běžně.

ACKO: Hele asi ma to od cudzieho cloveka na nyxe vobec nezaujima, ale diky za feedback.

MART1NKA: nicméně je dobrý vědět, že tohle může být dost velký problém a to, že ti to ještě nikdo neřekl fakt neznamená, že by to nevadilo, já bych ti to taky neřekla při osobním setktání, protože vím, že to těžko můžeš ovlivnit, má to stejnou relevanci jak bych někomu vyčítala, že má nepříjemný hlas

ACKO: Ja som introvert tiez :D zijem sama a som na home office a nikto mi doteraz nepovedal, ze by to bolo nejake blbe. Ja to nehovorim uplne nahlas a robim to pri cinnostiach, ktore vyzaduju nejaky sled cinnosti, napriklad balenie a odchod na turu.

Uprimne, ono z nas NT musia liezt po zdi skor z inych veci, nez z tohoto :D

AXTHEB: Jj bola som teraz v dodavke s kamoskou 3 tyzdne a ona mi povedala, ze sa nezvyklo vela bavim sama so sebou (a sere ju to). Ja ked nieco robim, tak si totizto nahlas vyslovim co idem robit. Pomaha mi to nezabudnut, co som chcela urobit.
Napriklad pri baleni si hovorim nahlas, po ktoru vec idem. Robim to od detstva.

Mám tu dva postřehy, který mi teď docela fungují:
Když si všimu, že dělám sidequest, okomentuju si to nahlas. Naučílo mě to rychleji poznávat, že je to sidequest a teď už to občas vnímám rovnou a mám možnost ho nezačít. Což teda - aspoň na začátku - reálně bolí, myslím že kopnout se do holeně o dveře od myčky bolí míň.
Stejně tak, když mám něco v ruce a chci to někde položit, pomáhá nahlas říct "neodložit, uklidit", občas se to pak fakt povede.

PATISLAV: Jj, akonahle je nieco tak na minutku, tak sa dokopavam urobit to hned, inac to zas uleti do zabudnutia. Celkom to funguje. :)

Horsie je nezacinat sidequesty, ktore su na dlho. To este natrenovane nemam a pravidelne sa u nich zaseknem.

Já si náhodou seznam dělám taky, akorát jsem mu místo to-do začala říkat ta-dá list a nepíšu tam věci, co udělat musím, ale co udělat chci. První úkol je napsat si ta-dá list, abych si rovnou měla co odškrtnout spolu s dalším, automaticky splněným úkolem být krásná. Dopoledne občas kouknu do seznamu a něco udělám, pak se den rozpadne, večer se zhrozím, že jsem skoro nic neudělala a dotáhnu to třeba na půlku seznamu. Počítám s tím, že neudělám všechno, ale je to ta-dá list a každý odškrtnutý úkol je důvod k radosti. A další ráno se kouknu, jestli nechci dneska udělat něco z těch včerejších neodškrtnutých. Myslím, že mi to takhle jde tak o 33 % líp než bez seznamu.

VON_GILOTINE: ještě jsi možná pozapomněl kontext, že jsme s E. byli manželé, takže mně zná. Ta rada asi nebyla myšlena obecně.

ECLECTICA: já teď zkouším přeprogramovat mozek, aby dělal hned věci, který vlastně nesmyslně odkládám. Vyhodit ten papírek do koše zabere skoro stejně práce jako položit ho na stůl, pověsit klíče na věšák totéž.

Hej fakt s radou udelej si seznam by tu melo bejt zakazany jakkol8v operovat dpc.
Maloco posloucham pres ctvrtstoleti a nikdy mi to nepomohlo

PATISLAV: když mám pocit, že se to na mě valí ze všech stran, úkoly si sepíšu a začnu těmi, co zaberou nejmíň času. Moct si dvě-tři věci odškrtnout člověka mě většinou povzbudí, nebo mi aspoň umožní nepanikařit, že jsem zatím neodbavila vůbec nic.

Když můžu, tak ráno začínám tím nejjednodušším nebo nejzábavnějším. Pak se dostanu do flow (zaberou léky :D) a jde to víceméně samo.

tak mám termín k psychiatrovi na 31.3., jsem zvědavej, jestli nějaká ta medikace nějak zabere:)))