SHARKIE: Ty srazy jsou hodně psychicky náročné i přes skvělou organizaci. V Mnichově se scházívalo pravidelně kolem 40, 50 lidí. V Torontu také tak. Chce to fakt mít “koule” tenhle nápor energie ustát. Doma jsem se z toho vzpamatovávala několik hodin. (Je to podobný pocit jako najednou dostat mega obrovský zásah energie a to nemusí být vždy příjemné a žádoucí.) CADDAC pak v průběhu plándemie přešel na online verzi, která funguje do teď a pokud by někdo chtěl pocvičit angličtinu, tak srazy jsou dostupné všem. Schází se několikrát v týdnu podle časových pásem.
BOD: Rádo se stalo. Jediným problémem u přírodní cesty je, že zjištění účinků při vynechání či zařazení čehokoliv trvá opravdu dlouho. Tohle jsou má zjištění, co v průběhu mnoha let funguje mně. Nejzlomovější bylo zřejmě vzdát se kávy. To jsem nevěřila, že dokážu. Byla jsem na kafi závislá a u ADHD ho považovala za nutnost. (“Dobíjela” jsem se jím v průběhu menstruace, kdy kvůli hormonům klesnou účinky léků na ADHD a káva umí tento nedostatek krásně doplnit.) Naštěstí mám ráda výzvy. Teď ještě ten cukr 💪🏻.
BOD &
DRABICZ: Přestože jsem pražská, tak Brno též ráda. Alespoň bych to spojila s hříchy a resty, které v Brně mám. Též bych datum potřebovala vědět minimálně týden předem.