SHARKIE: přesně. High and lows tomu říkám. Stredobod mého života je balanc, který v dlouhodobým horizontu nejsem schopna bez neustálý kontroly držet. Ne, že bych neviděla pokroky, ale je to vždy spíš nauceny prvek, na který nesmím zapomínat.

Btw to moje pracovní nasazení dopadlo dobře, práce se zvládla, ale moje tělo ten zaprah nevydrželo a už tři dny se z těch přesčasů sbírá.

Na druhou stranu, čím víc rozumím tomu, co a proč se mi děje, tím víc se dokážu oprostit od výčitek vůči sobě samé a min řeším reakce okolí.

AXTHEB: Kym som byvala este so spoluziakmi z vysky, tak moj neutralny zamysleny vyraz (kedy som vobec nevnimala okolie) brali, ze som nasrana. Vsetci traja. A tolko do mna dobiedzali vzdy a mali k tomu blbe poznamky, az ma fakt vytocili a potom si mohli zase odskrtnut, ze mali znovu pravdu.

Ale taky v tomto mam 2 extremy. Bud sa teda tvarim podla okolia nasrane, alebo nejak inac divne, alebo som zase slunicko s umevom od ucha k uchu, k comu uz som si taky vypocula kopu poznamok. Nejak mi vobec nejde ten stred medzi. Uz som nad tym rozmyslala, ze az niekedy zacnem novy vztah, tak si budeme musiet toto vyjasnit hned na zaciatku. Vzdy s tym bol problem.

AXTHEB: :)

RANDOM_NIGHT: Ještě bych se rád vrátil k tomuhle. Jsme spolu osm let, za tu dobu jsem si zvykl, že R_N se neusmívá. Jediná situace, kdy má na tváři úsměv je, když je hodně naštvaná a buď se snaží to na sobě nedat poznat, nebo nasadí výraz 'USMÍVÁM SE, KOUKEJTE NEJSEM NAŠTVANÁ NO VÁŽNĚ ' a to je čas žehlit. Dají se od sebe snadno poznat.
Od doby objevila tuhle kombinaci nejen že se běžně usmívá, ale má docela široký repertoár úsměvů.
Což, jak jistě chápete, ve mně vzbuzuje záchvaty naprostého děsu a paniky.

VON_GILOTINE: My máme takové stejné vzpomínky 😅 Čtyři roky, spála, infekční. Maminka jen za sklem, dvě zlé osmileté děti se mnou na pokoji. Ale hodná sestřička, co mě zkoušela učit číst. Naštěstí mi bylo fakt blbě, tak jsem toho většinu prospala.
A hrozná zrada - sedm, zánět středního ucha. "Jen si posvítím do ouška..." A mrd ho! Rovnou to doktor píchl! Ležela jsem pak v čekárně mamince na klíně a plakala a z toho měla trauma i vona...

Jinak jsem si kdysi svoje random dětské vzpomínky začala zapisovat. Jelikož vůbec neblednou, asi v tom budu pokračovat.

ALONSY: ne ty se nesmis s nami jit divat na vecernicek. Ostatni muzou. Dodnes nechapu.
Ty svine z detskejch oddeleni a mezi vychovatelkama povazuju za jedny z nejhorsich elementu totality co diky bohu navzdy sou pryc.
Sry za osklivost, ale vychovatelka ve skolce fakyn tvl klukovi co se podelal zabalila to bobo do novin a donutila si ho to odnest domu.
Bych sekal ruce za tohle

VON_GILOTINE: vzpomínka na nemocnici!
Divná. Pribiňák a rohlík. 😅

SHARKIE: jj ve 4 letech sem skoncil na infekcnim na bulovce. Bylo to tak desny a sikanni ze sem se z toho naucil cist.


ELLIE: mam par vyjevu z kocarku. Ale zaroven neni jak to overit..


SHARKIE: nikdy nezapomenu tu zradu kdy reklibze to stipne jen jako vcelicka tak si rikam ok pohoda a pak to bolelo jak srsen tvl, 15let sem pak neveril doktorum ani n. A to dpc sem si ted vzpomnel na vyter kdyz mel mladsi brat salmonelozu. Prej uvolni se, uvolni se vic..a pak mi vrazila bez varovani sklenenou trubku do zadku. Fakyn hejt.

ALONSY: Ja som ako male ditko brecela, ze som u lekarky na kontrole nedostala injekciu. Uplne vidim tych dospelych, jak absolutne nechapu, co v tej cakarni uz pred odchodom stvaram. Obzvlast ked normalne decka brecia ked tak vnutri, ked hrozi, ze ich budu trapit. :D

BOD: Harmonicke to rozhodne nebolo. Mne v hlave silne zostavaju veci, ktore su niecim specificke. Ci uz zlym, alebo dobrym. Alebo sa viazu k dalsim vyraznejsim veciam. Pripadne este situacie, ktore som absolutne nepochopila, ked nastali a ani roky potom. U tych mi prave poslednych par mesiacov zacina dochadzat, co a preco sa stalo.

Ale to bude tym, ze uz viem, co vsetko sa pod AuDHD moze skryvat, takze mi sem tam blikne ziarovka, ze aha, toto bolo preto. Je to jak keby som zrazu po 40 rokoch dostala zoznam neznamych a teraz si ich doplnujem do zlozitych rovnic a uz to dava konecne zmysel. :)

VON_GILOTINE: Taky si pamatuju z dětství fakt hodně, i mám extrémně ranou vzpomínku, jak se učím chodit :D
Kolik jsem toho zapomněla nikdy nezjistím. Třeba z puberty si pamatuju dost málo.

Chjo ja si pamatujuni veci z jesli

SHARKIE: na školce si pamatuju jak jsem brečela, že tam nechci. :D