Ahoj, snad nebudu moc OT, ale zajímal by mě názor více lidí ohledně přínosu sázení smrku ztepilého.
Momentálně řeším otázku, jak velký přínos má sázet smrky do zámeckého parku (jako náhrada za staré/mrtvé/nemocné smrky). Nedaří se mi dohledat jak si stojí smrk v porovnání s ostatními stromy co se týče pohlcení CO2 a produkce O2. Máte někdo představu?
Když použiju svoje google-fu, tak všude jenom čtu o smrkových monokulturách, kůrovci, atd. ...ale jaký je vlastně přínos smrku ve smíšeném lese (neudržovaná část městského parku) pro biodiverzitu, zadržení vody, atp.? O kolik se to liší v porovnání s ostatními jehličnany, případně listnatými stromy?

KOCOURR: Jde o to, že voda, kterou zaléváš splaví zeminu k přímo k povrchu kořínků, což je žádoucí

Ahoj, jaký máte názor na zalévání čerstvě vysazených stromů (polovina listopadu), když venkovní teploty jdou pod nulu? Podle mě se nemůže nic stát, kořeny jsou schované v půdě, kam se mráz při teplotách do -3°C nedostane.
Jasně, pokud by bylo -10°C a půda by byla zmrzlá, tak už vlastně zálivka postrádá smysl, protože se ke kořenům voda skrz zmrzlou půdu stejně nedostane a pouze zmrzne na povrchu (což by mohlo ve finále poškodit kmínek stromku).
Nebo je moje logika mimo? Jak to vidíte?

CERMI_FOX: je to houbove napadeni dreva, typicke pro borovici. Stava se to i skladovanemu rezivu, kdyz prijde do vlhka.

v knize "Šumava umírající a romantická" pise Vachal o poslednich jedincich "smrku liskovce", ktere v te dobe (cca pred 100 lety) na Sumave rostli. Nedokazal jsem takovy druh dohledat, jen ze "liskovec" je druh kresby dreva, ktera se u smrku muze vyskytovat. Vi nekdo vic?

ahoj,
chcípla nám na zahradě malá borovice vejmutovka. Když jsem ji posekal, tak v řezu kmene měla takové divné skvrny (viz obrázek). Netuší někdo, prosím, co to mohlo být a jestli to nemá nějakou spojitost s tím, že chcípla?

PETER_PAN: Ahoj,
děkuju za zprávu. Máme na zahradě stále málo stínu, takže pokud ten strom neni nemocnej a nemůže nakazit jiné, nechal bych ho dožít a píchnul vedle novej, co myslíš?

PETER_PAN: Kazdopadne ja jsem spis zastance malych kmenu (od palmety, pres zakrsky az po kotlovitou koruna). Obecne kratsi produkcni cyklu, ale s vyssi urovni kontroly a nenutnosti nekde silet na zebriku v 15m.

Ale zase pro koncepcni veci je to jina. U ruznych kombinovaych agrotechnicky celku typu - pristinena pastvina s ovocnymi stromy jsou vysokokmeny cesta. Cesta jak snizit vysychani, sjednotit tu niku z hlediska mikroklimatu atd. Takze to nezatracuju obecne, jen pro malou zahradku par set m2 u domecku je IMHO lepsi jit cestou tech mensich stromu.

Ekologické ovocnářství na vyšších kmenných tvarech [ISBN 978-80-904174-9-6], 1.vydani 2019
https://aa.ecn.cz/img_upload/410697af7dfcb092dfd4e3937dd69e3f/vysokokmeny_ez.pdf

AQUALOCO: Nechci tady bejt za pesimistu obecne, ale takhle poskozene stromy jsem vzycky pokacel. Nekdo ti bude radit ruzne lecebne postupy, ale ztratis jen dalsich nekolik let (treba 3, nebo 5 let).

U takovehleho poskozeni. Ted v zime bych je porazil, na jara vykopal koreny a pripravil dostatecnou jamu. Pri nove (jarni) vysadbe bych podporil substratem a podsypem, rovnou zavedl tak 30-60cm pod konec korenoveho balu* novych stromu zavlahove ukonceni (nejaka tenci KG trubka, nebo drenazni trubka). Prvni roky bych zavlazoval povrchove, pak presel na zavlahu pres tu trubku, nebo kombinace od zacatku.

Kdyz koupis dobre stromky na dobre podnozi, jses za 5 let mnohem dal nez se dalsich 5 let snazit o zachranu takovyhle ktere pak stejne pujdou do kelu.

Tohle plati i pro poskozeni vysokou zveri po zime. Od urcite urovne poskozeni kury je to zbytecny stres.

Navic dle fotky to neni zalozene jako vysokokmen, pak je i produkcni cyklus rekneme 20 let (zalezi jak u ceho, nechytat za slovicko). Kdyz mas v 20 letem cyklu 5 let nabeh produkce, je to 25% casu. Takze dalsi argument pro to jit cestou odznovu a netrati cas.

Kdyby to bylo zalozeno jako vysokomen, treba s planem cyklu 50 let, pak bych jeste spis sel do noveho. 50 let se nedozije a to hloubkove poskozeni dreva bude horsi a horsi a stejne se to pak bude resit pokacenim.

Jediny argument proc nechat je ze jses z nejakeho duvodu na vrcholu produkcniho cyklu (z fotek to nevypada, ale perspektiva meritko muzou klamat) a pak si reknes ze to jeste 3-4 roky nechas. Ale ja osobne bych to tak neudelal.

-- -- --
* Tady je dobre zminit ze rada i dlouhovekych zalozeni koreni relativne melce. Velmi stare svestky (40+ let) klidne koreni (masivne) jen kolem 50 cm. Zalezi na podnozi i na pude, ale obecne tady to chce volit individualne.

zdravim ve spolek!
mám takovou potíž, trochu se nám po zahradě přehnala nějaká vysychací potvora (odešla třešen, jedlej kaštan, švestka) a zdá se jakoby to lízlo i tuhle ringly. Jak je patrný z obrázků, kůra se odchlypuje, loni jsem musel jednu větší větev užíznout. Někdo mi říkal, že je to nedostatkem živin. Jsme na jílu na kopci, ornice 20cm, 410m.n.m.. Často bývá půda dost suchá poslední 2 roky.. Nevíte, jak tomu stromu pomoct? Jde to tu ztuha, než se skutečně ubytujou a dorostou..

PETER_PAN: Jasně, na zahradě to mám stejně, co neoplotím, to srnci rozmlátěj parůžky nebo zajíci okoušou, tak to prostě je. S tím volným výsevem v lese to i tak zkusím a uvidím co se stane, on se tam místy nějakej "nálet" chytá už teď, občas je tam smrk ze semenáčku, nějakej jeřáb ptačí, nebo kde je vlhčeji tak olše. Bohužel v těsný blízkosti chybí letitej buk, co by mi tam nasel bukvice, ale zbytek listnáčů podle mě přijde sám (kolik přežije tlak zvěře pokud nebudu plotit, je otázka).
Nedávno jsem v jedné knize četl dobrou radu, že je dobré sledovat výskyt bylin a trav které zvěři chutnají a nechutnají, pokud jsou na pozemku i ty co zvěři chutnají, tak má volný výsev smysl, pač zvěř vše nespase, pokud tam jsou jen rostliny co zvěři nechutnají, tak je to ztracená energie a nezbývá než oplocenka...
No jakmile začne sezona náprstníku, atp., začnu víc sledovat co se děje v terénu ;)

KOCOURR: Listnaci kvuli vysoke zveri nemaji naprosto sanci na vetsine myslitelneho volneho uzemi. Musi se to predpestovat a po vysadbe chranit. Ochrana semenacku se v case meni, ale jsou postupy zname uz z 19.stoleti a mozna jeste drive. Mam reference vc. jedne od meho velmi dobreho kamarada ze pri vysadbe ve smisenych oblastech ze semenacku neprezil ani jeden z mnoha tisic (vysadba 90.leta) - tehdy proste dostalo par mladych kluku naprosto nesmyslne propozice od lesaku. V CR jsou firmy specializujici se na predpestovavani i listnacu. Je to beh na dlouhou trat a punkove to nejde. Jo kdyz se prochazis krajinou naleznes spoustu listnacu, ale to neni systematicka vysadba, nahrada ploch, zmena te niky.
Jednou jsem vysadil hrusen 20m od baraku (100+cm stromek) a nezakrytoval a vysoka to za 1. zimu pocuchala tak ze napresrok jsem ji rovnou seknul.

Ahoj, hele máte někdo zkušenost s pěstováním stromů ze semínek přímo na konečném stanovišti? Mám na mysli klasické lesní stromy, buk, jedli, ale i třeba břízu a olši, zkoušel jste to někdo? Mám totiž víc než hektar lesa, kde je to borovico-smrková tragedie, 90% borovic jsou polámané po minulé zimě a na smrk pomalu začíná útočit kůrovec, ale je to na Vysočině (cca 600 m nad mořem), takže se většina smrků zatím drží. Každopádně až všechno polámané a napadené dám pryč, tak tam zbudou dost velké plochy bez ničeho. Na sázení nemám čas (navíc bez přesazování budou ty stromy stabilnější, pač zapustí kořeny hlouběji), takže bych raději vysel, ale momentálně se zabývám tím, jak nejlépe se do toho pustit, aby z toho něco vzešlo.

Našel by se tu někdo, kdo by mi pomohl za úplatu s prořezem jabloní na chatě v Černošicích, je to celkem 13 zákrsků a čtvrt kmenů? Počasí vypadá, že by to mělo ještě tenhle víkend jít.

THEO_PHIL: Dik, uz jsem si to vyjasnil s clovekem ktery se mi nabidl do posty.

TROGLODYT: Ty se prorezavaj po sklizni...