• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    PETER_PANsadba a pěstovaní stromů, i starost o ně
    TICHAVODA
    TICHAVODA --- ---
    TICHAVODA
    TICHAVODA --- ---
    Ahoj, netušíte někdo, co by to mohlo být? Je to na mnoha habrech v oboře Hvězda v Praze. Myslela jsem, že je to smůla, ale není, je to takový řídký vodnatý něco bez vůně. Jen mi to přijde docela děsivý.

    ZATAMOKO
    ZATAMOKO --- ---
    KOCOURR: nemám na to odborný ozdrojovaný pohled, ale mám na pozemcích několik velkých smrků (odhadem 20-30m) v mixu s listnáči jako buk, jeřáb, bez, ptáčnice, vrba, olše a bříza a asi i tím, že jsou hustě zavětvený prakticky od země, tak skýtají útočiště pro velké množství ptáků, hmyzu a i těm veverkám. A třeba v době, kdy hodně prší nebo sněží, tak ty smrky zjevně poskytují velmi dobré útočiště soudě podle "hluku" co se od nich line :)
    Třeba borovice takové podmínky neposkytuje, co tak pozoruju v přilehlých remízcích.
    MEDWEDIPAC
    MEDWEDIPAC --- ---
    Zdravím všechny nemá tu někdo zkušenost s pěstováním Paulownií popř. někdo od Olomouce kdo pěstuje a měl by navíc sazenice. Děkuji všem za rady.
    NYKRUK
    NYKRUK --- ---
    KOCOURR: Smrkové šišky jsou minimálně potrava pro veverky a určitě je spousta druhů rostlin a hub, které v bylinném a keřovém patře žijí se smrkem v symbioze. Spadané jehličí, kusy větví atd. vytváří specifický podklad odlišný od ostatních druhů stromů. Některým ptákům může vyhovovat pro hnízdění. Je to spousta souvislostí, proč smrk úplně nezatracovat. Důležitá je druhová pestrost.
    KOCOURR
    KOCOURR --- ---
    Ahoj, snad nebudu moc OT, ale zajímal by mě názor více lidí ohledně přínosu sázení smrku ztepilého.
    Momentálně řeším otázku, jak velký přínos má sázet smrky do zámeckého parku (jako náhrada za staré/mrtvé/nemocné smrky). Nedaří se mi dohledat jak si stojí smrk v porovnání s ostatními stromy co se týče pohlcení CO2 a produkce O2. Máte někdo představu?
    Když použiju svoje google-fu, tak všude jenom čtu o smrkových monokulturách, kůrovci, atd. ...ale jaký je vlastně přínos smrku ve smíšeném lese (neudržovaná část městského parku) pro biodiverzitu, zadržení vody, atp.? O kolik se to liší v porovnání s ostatními jehličnany, případně listnatými stromy?
    NYKRUK
    NYKRUK --- ---
    KOCOURR: Jde o to, že voda, kterou zaléváš splaví zeminu k přímo k povrchu kořínků, což je žádoucí
    WRANIMIR
    WRANIMIR --- ---
    KOCOURR: vždycky zalejt
    KOCOURR
    KOCOURR --- ---
    Ahoj, jaký máte názor na zalévání čerstvě vysazených stromů (polovina listopadu), když venkovní teploty jdou pod nulu? Podle mě se nemůže nic stát, kořeny jsou schované v půdě, kam se mráz při teplotách do -3°C nedostane.
    Jasně, pokud by bylo -10°C a půda by byla zmrzlá, tak už vlastně zálivka postrádá smysl, protože se ke kořenům voda skrz zmrzlou půdu stejně nedostane a pouze zmrzne na povrchu (což by mohlo ve finále poškodit kmínek stromku).
    Nebo je moje logika mimo? Jak to vidíte?
    WRANIMIR
    WRANIMIR --- ---
    CERMI_FOX: je to houbove napadeni dreva, typicke pro borovici. Stava se to i skladovanemu rezivu, kdyz prijde do vlhka.
    XCIDER
    XCIDER --- ---
    v knize "Šumava umírající a romantická" pise Vachal o poslednich jedincich "smrku liskovce", ktere v te dobe (cca pred 100 lety) na Sumave rostli. Nedokazal jsem takovy druh dohledat, jen ze "liskovec" je druh kresby dreva, ktera se u smrku muze vyskytovat. Vi nekdo vic?
    NYKRUK
    NYKRUK --- ---
    CERMI_FOX: to je zamodrani, ke kteremu doslo az po smrti. V kure jsou dirky po kurovci, jestli dobre vidim.
    CERMI_FOX
    CERMI_FOX --- ---
    ahoj,
    chcípla nám na zahradě malá borovice vejmutovka. Když jsem ji posekal, tak v řezu kmene měla takové divné skvrny (viz obrázek). Netuší někdo, prosím, co to mohlo být a jestli to nemá nějakou spojitost s tím, že chcípla?



    AQUALOCO
    AQUALOCO --- ---
    PETER_PAN: Ahoj,
    děkuju za zprávu. Máme na zahradě stále málo stínu, takže pokud ten strom neni nemocnej a nemůže nakazit jiné, nechal bych ho dožít a píchnul vedle novej, co myslíš?
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    PETER_PAN: Kazdopadne ja jsem spis zastance malych kmenu (od palmety, pres zakrsky az po kotlovitou koruna). Obecne kratsi produkcni cyklu, ale s vyssi urovni kontroly a nenutnosti nekde silet na zebriku v 15m.

    Ale zase pro koncepcni veci je to jina. U ruznych kombinovaych agrotechnicky celku typu - pristinena pastvina s ovocnymi stromy jsou vysokokmeny cesta. Cesta jak snizit vysychani, sjednotit tu niku z hlediska mikroklimatu atd. Takze to nezatracuju obecne, jen pro malou zahradku par set m2 u domecku je IMHO lepsi jit cestou tech mensich stromu.
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    Ekologické ovocnářství na vyšších kmenných tvarech [ISBN 978-80-904174-9-6], 1.vydani 2019
    https://aa.ecn.cz/img_upload/410697af7dfcb092dfd4e3937dd69e3f/vysokokmeny_ez.pdf
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    AQUALOCO: Nechci tady bejt za pesimistu obecne, ale takhle poskozene stromy jsem vzycky pokacel. Nekdo ti bude radit ruzne lecebne postupy, ale ztratis jen dalsich nekolik let (treba 3, nebo 5 let).

    U takovehleho poskozeni. Ted v zime bych je porazil, na jara vykopal koreny a pripravil dostatecnou jamu. Pri nove (jarni) vysadbe bych podporil substratem a podsypem, rovnou zavedl tak 30-60cm pod konec korenoveho balu* novych stromu zavlahove ukonceni (nejaka tenci KG trubka, nebo drenazni trubka). Prvni roky bych zavlazoval povrchove, pak presel na zavlahu pres tu trubku, nebo kombinace od zacatku.

    Kdyz koupis dobre stromky na dobre podnozi, jses za 5 let mnohem dal nez se dalsich 5 let snazit o zachranu takovyhle ktere pak stejne pujdou do kelu.

    Tohle plati i pro poskozeni vysokou zveri po zime. Od urcite urovne poskozeni kury je to zbytecny stres.

    Navic dle fotky to neni zalozene jako vysokokmen, pak je i produkcni cyklus rekneme 20 let (zalezi jak u ceho, nechytat za slovicko). Kdyz mas v 20 letem cyklu 5 let nabeh produkce, je to 25% casu. Takze dalsi argument pro to jit cestou odznovu a netrati cas.

    Kdyby to bylo zalozeno jako vysokomen, treba s planem cyklu 50 let, pak bych jeste spis sel do noveho. 50 let se nedozije a to hloubkove poskozeni dreva bude horsi a horsi a stejne se to pak bude resit pokacenim.

    Jediny argument proc nechat je ze jses z nejakeho duvodu na vrcholu produkcniho cyklu (z fotek to nevypada, ale perspektiva meritko muzou klamat) a pak si reknes ze to jeste 3-4 roky nechas. Ale ja osobne bych to tak neudelal.

    -- -- --
    * Tady je dobre zminit ze rada i dlouhovekych zalozeni koreni relativne melce. Velmi stare svestky (40+ let) klidne koreni (masivne) jen kolem 50 cm. Zalezi na podnozi i na pude, ale obecne tady to chce volit individualne.
    AQUALOCO
    AQUALOCO --- ---
    zdravim ve spolek!
    mám takovou potíž, trochu se nám po zahradě přehnala nějaká vysychací potvora (odešla třešen, jedlej kaštan, švestka) a zdá se jakoby to lízlo i tuhle ringly. Jak je patrný z obrázků, kůra se odchlypuje, loni jsem musel jednu větší větev užíznout. Někdo mi říkal, že je to nedostatkem živin. Jsme na jílu na kopci, ornice 20cm, 410m.n.m.. Často bývá půda dost suchá poslední 2 roky.. Nevíte, jak tomu stromu pomoct? Jde to tu ztuha, než se skutečně ubytujou a dorostou..




    NYKRUK
    NYKRUK --- ---
    KOCOURR: Dobrý je povrch pojezdit bránami, či podobně mírně nakypřit a stromy se pak vysemení samy. Stromy ze semen jsou odolnější než sázené.
    KOCOURR
    KOCOURR --- ---
    PETER_PAN: Jasně, na zahradě to mám stejně, co neoplotím, to srnci rozmlátěj parůžky nebo zajíci okoušou, tak to prostě je. S tím volným výsevem v lese to i tak zkusím a uvidím co se stane, on se tam místy nějakej "nálet" chytá už teď, občas je tam smrk ze semenáčku, nějakej jeřáb ptačí, nebo kde je vlhčeji tak olše. Bohužel v těsný blízkosti chybí letitej buk, co by mi tam nasel bukvice, ale zbytek listnáčů podle mě přijde sám (kolik přežije tlak zvěře pokud nebudu plotit, je otázka).
    Nedávno jsem v jedné knize četl dobrou radu, že je dobré sledovat výskyt bylin a trav které zvěři chutnají a nechutnají, pokud jsou na pozemku i ty co zvěři chutnají, tak má volný výsev smysl, pač zvěř vše nespase, pokud tam jsou jen rostliny co zvěři nechutnají, tak je to ztracená energie a nezbývá než oplocenka...
    No jakmile začne sezona náprstníku, atp., začnu víc sledovat co se děje v terénu ;)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam