GILHAD: Perfektní nápady pro řešení toho s čím si každý hraje na svém písečku. Ale v určité fázi potřebuju vytvořit "prerelease" (testovací) verzi, kde ty serverové služby budou používat jednotky či desítky laických uživatelů místo oficiální verze - takové trochu zátěžové testy a vychytání much. K téhle oficiální testovací verzi musí mít přístup všichni programátoři bez ohledu na to, kdo z nich ji napsal, spustil, upravil, nakonfiguroval, ...

Když se tam něco selže, tak kdokoliv musí mít přístup do adresáře odkud to běží, ke konfigurákům, logům, ... ideálně i k terminálu ve kterém to běží. Člověk A připraví server, nastaví a spustí. uživatelé testují, zjistí problémy, A je na dovolené, tak se tam přihlásí B, upraví tam něco a znovu to spustí. Udělá chybu, server spadne, ale B je na cestě domů, tak C který je v kanclu koukne do logu, opraví chybu a znovu to spustí. A se po dovolené vrátí, dozví se co se dělo, server běží s odstraněnými chybami a on si může vyhodnotit logy a zpracovat statistiky. To, že existuje terminál přístupný přes tmux s historií příkazů se všemi parametry a výpisy serveru, který ten virtuální uživatel "tester" provádí, to se mi celkem líbí, usnadní to spoustu práce s psaním scriptů a jejich laděním, jenom by se mi líbilo, kdyby nemusel mít vlastní heslo a každý by se mohl přihlásit jako "tester" se svým vlastním heslem (podobně jako ten admin v ubuntu).

Nektere podobne problemy jsem resil takovymto zpusobem:

v cronu je uloha, ktera co 5 minut vyvola skript daneho uzivatele/uzivatelu (/home/<user>/bin/cron5minutes.sh), pod jeho uctem. Co si do toho skriptu navesi je jeho problem, dela to plne pod svym uctem :)

Takto si muze kazdy dotycny uzivatel "hrat s cronem" a nemit pritom zadna prava k nemu - kdyz skript selze neohrozi ostatni uzivatele

---
v cronu je jina uloha, ktera co 2 minuty zavola skript pod rootem (slo by i jinym uzivatelem s dostatecnymi pravy - viz dale). tento skript projde nejake uzivatelske adresare a pokud v nich najde nejake konkretni soubory, tak provede nejake konkretni akce a prislusny soubor smaze. (napriklad zvlastni prenos na vsechny pobocky se spusti pokud existuje soubor /home/shared/extra_prenos - bez ohledu na jeho obsah, ci zda je prazdny)

Takto kazdy uzivatel s pristupem do /home/shared muze "pozadat o prenosy", ktere pak bezi pod rootem, aniz by mel sanci nejak do nich zasahovat. Jen musi 0-2 minuty pockat na "vyrizeni zadosti". Analogicky by slo treba apache_restart, wifi_start,wifi_stop ... cokoli si ROOT usmysli a napise. Ridici soubory klidne muzou byt i jinde, kam root dosahne (tedy prakticky kdekoli), treba /home/pepa/zadosti/dhcpd_restart a tudiz omezeny jen na uzivatele, co k nim "fakt maji pristup"

Potřeboval bych poradit, jak vyřešit nejjednodušeji následující situaci:

Linuxový server, na kterém poběží nějaké síťové služby, které si budou vytvářet programátoři sami (nějaké html služby asi na apache, nějaké RPC a další co je napadne). Nejsou to žádní experti na sítě nebo servery (já taky ne), takže nechci aby měli všichni admin přístup. Ve svých home adresářích ať si hraje každý dle libosti, porty na hraní budou lidem přidělené administrativně (nemám nápad jak to zautomatizovat), ale některé služby na tomhle stroji poběží jako testovací pro ostatní laické uživatele ve firmě, a tam potřebuju, aby ty veřejný služby (na administrativně přidělených portech) mohli spouštět, zastavovat, restartovat, konfigurovat, ... všichni (většina) programátorů.

Napadlo mě vytvořit navíc uživatele "tester", pod kterým poběží ty veřejné služby. Do jeho home bude mít přístup každý z programátorů i pro zápis, aby tam mohl provádět změny zdrojáků a konfigurace a jen když bude chtít konkrétní službu ovládat, přihlásí se jako uživatel "tester" a v tmuxu si otevře okno té konkrétní služby, kterou pak může zastavit, zresetovat, nebo pustit (vytvořit) novou.

Nevím, jestli jde vymyslet něco lepšího, ale ještě mě napadlo, aby účet nemusel mít zvláštní heslo, které by museli znát všichni (rozkřikne se a stane veřejně známé), šlo by to zařídit podobně jako je root účet v ubuntu? Tedy že "tester" nemá vlastní heslo, ale podobně jako v ubuntu si přes "sudo tester -i" nebo nějak podobně kdokoliv z "povolených" uživatelů otevře terminál jako "tester" bez toho, aby uživatel "tester" musel mít nějaké své heslo? Jak by se tohle dalo zařídit? Nebo nějaký jiný nápad?

PELDA: no jelikoz vestit z koule asi neumi nikdo, zalezi co bezis v tom cronu :)

Co to znamena? :)


--------------------- Cron Begin ------------------------

Errors when running cron:
grandchild #5413 failed with exit status 255: 1 Time(s)
grandchild #5429 failed with exit status 255: 1 Time(s)
grandchild #5441 failed with exit status 255: 1 Time(s)
grandchild #5457 failed with exit status 255: 1 Time(s)
grandchild #5467 failed with exit status 255: 1 Time(s)
grandchild #5484 failed with exit status 255: 1 Time(s)

PUPU:
No nic, vypadá to, že ten soubor je nějak chráněnej proti změnám, těžko říct, jestli to s tim souvisí.
Já jsem každopádně nevěděl, že když vytáhnu cartridge, tiskárna automaticky vytiskne soubor jinou barvou, takže se omlouvám, jestli jsem plítval tvym časem a každopádně dík za pomoc.)

SPYYDY: neboli ve zkratce: pdf2ps prevede neco.pdf na neco.ps a ten sed ve vyslednem neco.ps zmeni kus textu

SPYYDY: jeee. tak pardon, tenhle trik jsem neznal. druhy radek (ten zacinajici 'sed' ) ma misto "${1%.pdf}.ps" "vstupni_soubor.ps".

SPYYDY: tak rucne. co vyprodukuje prikaz 'pdf2ps vstupni_soubor'?

SPYYDY: (před prvnim řádkem mám samo ještě "p")

PUPU: No bohužel furt nic, říká to, že cesta k tomu vstupni_soubor%.pdf.ps neexistuje. A jinej způsob tě nenapadá?

SPYYDY: tedy, presneji receno - misto prvniho $1 vstupni_soubor a misto ${1%.pdf}.ps vstupni_soubor%.pdf.ps

SPYYDY: nevim jestli zrovna tohle funguje, ale pokud ano, pak staci misto $1 zadat vstupni a misto $2 vystupni soubor

Upozornění: lama dotaz
Ahoj, potřebuju změnit barvu fontu v jednom pdf z černý, našel jsem tenhle "návod" (http://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/151080), nicméně jako správnej lumík vlastně moc nevim, co s tim. Když tam zadám cestu k pdf i výstupu, vyleze mi prázdný pdf.
Cesty k jakejm souborům patří do těch úvozovek?

df2ps "$1"
sed -e 's/setrgbcolor/pop pop pop/g' -e 's/setgray/pop/g' -e 's/^%%EndPageSetup/0 0 1 setrgbcolor\n%%EndPageSetup/' "${1%.pdf}.ps" > "$2"

LUDO: instalaciu cez playonlinux myslim

KAERO: prave v manuale som nasiel len sposob ako instalovat len cez tie preddefinovane skripty

LUDO: ne. nainstalujes paradise poker pres playonlinux do samostatneho adresare ("winebottle" se tomu rika), pro ktery muzes nastavit wine verzi, kterou se to pousti. si precti manual ne?

Momentalne to teda pod Wineom vypada tak, ze Paradise Poker pri zakrtnutej moznosti Emulacie Virtualneho Desktopu len preblikne a nic sa nedeje

KAERO: takze v playonlinux pridam medzi nainstalovane verzie Wine 1.3.23 a potom pustim exe subor mimo PlayOnLinux?

LUDO: he? tak co resis? u toho paradise poker platinum je napsane ze to je wine verze 1.3.23. nervujes se nad vlastni neduslednosti. nainstaluj si playonlinux, tam si naklikej wine verzi a spust instalaci. jde to samozrejme i pres prikazovou radku, ale s playonlinux to je jednoduche. ja mam takhle nekolik v playonlinux cca 10 her a hricek a kazda jede v jine wine verzi. teda u pokeru asi nebude problem s rychlosti, ale hry jako oblivion nebo total war sem rad kdyz jedou na maximu a nejsou zpomalovany virtualizaci.