PALEONTOLOG: nevím, co si představit pod "formulací, s níž nemůžeš souhlasit", ale to nechme stranou.
Teze, že nejlepší je neposkytovat žádná data, protože riziko zneužití tu je vždycky, se nedá vyvrátit (ani to nezkouším - souhlaísm s ním). V kontextu censu si akorát myslím, že sčítání nejde nad rámec toho, co o sobě sdělujeme v jiných situacích.
Myslím, že máme v ČR rovné volební právo. Pokud se někdo cítí nerovnoprávně, existují postupy, jak se proti tomu bránit (co třeba přezkum pražských komunálních voleb, ale nezabíhejme do detailů). O úrovni samosprávy mluvím především proto, že řada rozhodnutí běžně připisovaných "státu" probíhá právě tam.
Co se týká dopravy - nesnažil jsem se nic (ti) vnuknout, jen jsem zkoušel pochopit, proč se to tu vůbec objevilo.
Informovanost ze sčítání není zárukou dobrého rozhodování a neinformovanost bez sčítání nevede automaticky k špatnému rozhodování - je to tak, to je třeba zdůraznit. Ale šance rozhodnout se dobře s informacemi je přece jenom o něco vyšší než rozhodnout se dobře bez nich, kromě toho, že s informacemi je také možné ta rozhodnutí kontrolovat.
Přijde mi, že panuje určitá představa, že sčítání je nástrojem výkonu státní správy, a jako takové má přímý dopad na realizaci nějakých rozhodnutí. Těžko říct, jestli je to způsobeno kampaní ČSÚ, celkově špatným způsobem informování o censu nebo obecným nepochopením, co census vlastně je (nejspíš vším dohromady). Mně to připomíná představu, že meteorogická měření mají nějaký dopad na to, jaké bude počasí. Samozřejmě, že znalost nějakých informací (počet jednočlenných domácností na Litoměřicku, průměrná lednová teplota na Milešovce) nemusí vést k přijetí nějakých (natož dobrých) rozhodnutí, třeba o posílení pečovatelské služby v regionu nebo o tom, že si pořídím zimní pneumatiky. Zdá se, že spor, který tady vedeme, je především o tom, jestli a jak pravděpodobné je, že bez těch informací se o daných záležitostech rozhodneme lépe.