FEMUR: Nemohu odolat se nepripojit do debaty, protoze ty jeho argumenty jsou prevazne polopravdy a mystifikace.
1) Bohati vytvareji pracovni mista, takze nizsi dane pro ne znamena vic pracovnich mist.
A stat ty penize, ktere od bohatych vybere na danich, vyuzije na co? Topi s nima v kamnech? Stat navic obcas vytvari i pracovni mista ktere primo prispivaji k existenci a rozvoji ekonomiky a tim i k dalsimu vytvareni a udrzovani pracovnich mist, jako napriklad infrastruktura, vzdelanost, vedecky pokrok v zakladnim i aplikovanem vyzkumu, ochrana majetku, soudnictvi, elektrina, doprava, zdravi atd.
Temer vsechny penize v ekonomice nakonec skonci jako neci plat a tedy pracovni misto. Jedine penize ktere v dane zemi nevytvori zadne pracovni misto jsou ty ktere lezi na kontech ve svycarskych bankach, nebo se vyuzijou na zamestnavani lidi v cizi zemich a tak podobne, coz prevazne dela jen horni 1%. A stat si ty penize ktere nevybere od horniho 1% na danich nakonec stejne pujci od tech samejch lidi na urok a pak je vyuzije na tvorbu pracovnich mist, to samo o sobe popira celou logiku toho argumentu. A to ani nemluvime o empirickych datech a problemu agregovane poptavky.
2) Vysoke skoly jsou pro studenty drahe, protoze na ne stat prispiva a reguluje je.
Co? Nechapu jak statni penize a regulace muzou v souhrnu zdrazovat a zhorsovat skoly. Pokud nekdo chce zit ve svete, kde si muzes levne poridit 14ti deni intenzivni kurz na neurochirurga, tak ja tedy ne.
3) V 50. letech mely lidi v USA nejvysi platy na svete, vyvazelo se nejvic zbozi do celeho sveta a byly mensi dane a mensi regulace.
Orly? Za prve mensi dane byly mozna pro chude a stredni tridu, nejbohatsi v 50. letech platili v USA okolo 70%. Dále, narozdil od USA, byl zbytek sveta po druhe svetove valce bud v zacatcich industralizace nebo v troskach, coz by nekdo mohl povazovat za kompetitivni vyhodu na mezinarodnim trhu. A stat reguloval a zasahoval do trhu mnohem vic nez dneska. Krom toho myslim (pozor zacatek ironie) ze Marshalluv plan jasne ukazal, jak mimochodem kazal Ježíš, ze jen striktnim sledovanim self-interest a nikdy nicim jinym lze spasit svet (konec ironie).
4) Na volnem trhu si korporace nemuze dovolit platit lidem male platy, protoze o jejich praci soutezi na trhu s jinejma korporacema.
Coze? Cenu urcuje nabidka a poptavka a soucasna nezamestnanost = mnohem vetsi poptavka po pracovnich mistech nez jejich nabidka. Navic kapital vede k investicim do vysi produktivity prace (mechanizace, organizace, zamestnavani cinskejch deti 16 hodin dene) a to primo vede k snizeni poptavky po lidske praci.
5) Nikdo nenuti cinany aby pracovaly za danych podminek, muzou se sebrat a odejit. Kapitalista ma pravo zamestnavat koho chce za jakych podminek chce, kdyz s tim dotycny souhlasi.
To si snad misto odpovedi zaslouzi jen bezpodminecne vylouceni z lidske rasy. Zaprve je to v primem rozporu s tvrzenim 4), protoze cina ma asi nejmin regulovanej trh prace na svete. Ale predevsim je to nepochopeni klicove otazky. Ta rozhodne neni jen to jake zivotni volby ma cinsky delnik, ale jestli kapitalismus jako celek pomaha vytvaret svet ve kterem chceme zit nebo ten ve kterem zit nechceme. A cim dal tim vetsi cast lidi nechce zit ve svete, kde zivotni volby cinskeho ditete jsou bud pracovat 16 hodin v nelidskych podminkach, nebo umrit hlady.
6) Roosevelt regulacema trhu pokracoval v prohlubovani hospodarske krize jako pred nim Hoover.
Hahahaha. Jestli "prohlubovani hospodarske krize" je 58% rust HDP za 8 let (33-40) temer bez naviseni statniho dluhu, tak nevim jak by nekdo popsal kroky nasich soucasnych vlad a jejich dusledky? Nuklearni utok na ekonomiku?
7) Meli by se zvysit urokove sazby, ne snizit, aby se zamezilo spekulativnimu chovani.
Tohle by bylo na dlouho, ale urokovy sazby ovlivnujou mnohem vic nez jen to jak moc si lidi muzou dovolit spekulovat. A vzhledem k tomu ze 1% je v pomeru k ostatnim bohatsi nez kdy v historii vesmiru bylo, takze to ze si svi penize budou moct ulozit na trochu vyhodnejsi urok je asi od spekulativniho investovani neodradi.
8) Americka vlada mela velke banky nechat padnout misto toho je vyplatit.
S tim jedinym by se dalo souhlasit, ale soucasne by se musela vlada postarat ze to nezpusobi retezovou reakci.