Tvrdě pracovat nestačí
Václav Klaus ve svém již posledním novoročním projevu vyslovil řadu tezí, které dokonale zakrývají povahu současné společnosti. Patří k nim i jeho tvrzení, že je třeba více pracovat, máme-li se mít lépe.
Bylo by to krásné, ale bohužel takto společnost nefunguje. Nedávno byla publikována data o vývoji příjmů ve Francii. Je z nich patrné, že vývoj životní úrovně nesouvisí tolik s tím, jak tvrdě kdo pracuje, ale mnohem více je dán tím, jak vysoko člověk stojí v hierarchii moci.
Jestliže za střední vrstvy považujeme 60 procent populace, která stojí pod pětinou nejbohatších a nad pětinou nejchudších, pak vidíme, že příjmy těchto lidí (mnozí z nich jsou vysokoškolsky vzdělaní) během posledních dvaceti let stagnují. Zcela bez ohledu na to, jak usilovně pracují.
U hrstky těch nejlépe odměňovaných je to právě naopak. V posledních letech se příjmy jednoho procenta nejlépe placených zvedly o 19 procent. Za stejnou dobu se příjmy jedné desetiny procenta nejlépe placených zvedly o 32 procent. A příjmy jedné setiny procenta těch úplně nejlépe placených vylétly dokonce o 43 procent. Hrstka nejlépe odměňovaných manažerů a lidí činných především v oblasti finančnictví zvyšuje své příjmy stále rychleji a do stále nedozírnějších dálek se vzdaluje všem ostatním.
Jak poznamenávají autoři jedné z těchto studií, s přihlédnutím k těmto skutečnostem bude třeba přehodnotit některá klišé a zavrhnout hloupé stereotypy. Zastaralý slogan, podle kterého "je nutno pracovat tvrději, aby člověk více vydělával", bude třeba nahradit jiným a mnohem pravdivějším rčením: "Je třeba vystoupat v hierarchii co nejvýše, aby člověk více vydělal."
Ale jsou i země, kde není třeba šplhat v pyramidě řízení co nejvýše. Stačí si nakrást a pak trpělivě čekat na amnestii. Francouzi se mají od takových zemí ještě hodně co učit.
(Prof. PhDr. Jan Keller, CSc.,)