Zajímavej článek od sociologa Prokopa (MEDIAN - Head of Social and Political Research)
Úvod do praktické sociologie: Temné stíny amerického vězeňství – Novinky.cz
https://www.novinky.cz/.../448598-uvod-do-prakticke-sociologie-temne-stiny-americkeho-vezenstvi.html
Američané tvoří 5 % světové populace, ale skoro čtvrtinu všech vězňů. Ve Spojených státech je za mřížemi 2,3 miliónu lidí. Přepočítáno na hlavu je to třikrát více než v dalších nejvíce věznících zemích OECD. Míra věznění se v USA od roku 1980 více než ztrojnásobila.
Jedním z hlavních důvodů je „válka proti drogám“. Právě kvůli drogám totiž sedí zhruba třetina vězňů. Dalším důvodem je velké zpřísňování trestů, k němuž v USA v osmdesátých a devadesátých letech přistupovali především v předvolebním období skoro všichni prezidenti – nejen republikáni. Demokrat Bill Clinton rozšířil počet trestných činů s doživotním trestem, zavedl iniciativu třikrát a dost, odebral vězňům možnost vyššího vzdělávání a za jeho vlády vznikl i zákon, kvůli němuž většina států propouští vězně až po odsloužení minimálně 85 % trestu. Clinton se za část těchto zákonů později omluvil. Tehdejší jejich podpora ze strany první dámy Hillary je však jednou z příčin, proč nebyla Clintonová v roce 2016 schopna získat dost voličů z chudších a nebílých komunit, kterých se zpřísňování dotklo nejvíce.
Proč je vysoký počet vězňů problematický? Zaprvé, je to drahé. Výdaje na vězeňství, v současnosti 75 miliard dolarů ročně, rostou třikrát rychleji než výdaje na školství. Věznění má přitom i obrovské vedlejší náklady spojené s omezením příjmů a s rozpady rodin vězňů.
Zadruhé, v USA jde o výnosný byznys. Asi 7 % vězňů z jednotlivých států a 18 % těch federálních sedí v soukromých věznicích, které se navíc „starají“ o většinu ze 400 tisíc zadržovaných imigrantů. Největší zisky ale pramení z vězeňské práce. V řadě států se za ni vězňům vyplácí okolo dolaru za hodinu, v Texasu dokonce i vůbec nic. Pracovat často musí, buď povinně, nebo pokud nechtějí horší podmínky trestu. Zaměstnávají je přitom velké americké korporace, často ty spojené s organizací ALEC, která od osmdesátých let prolobbovala či přímo napsala řadu zákonů zpřísňujících tresty.
(...)
