Our new international movement will fight rising fascism and globalists | Yanis Varoufakis | Opinion | The Guardian
https://www.theguardian.com/...r-new-international-movement-will-fight-rising-fascism-and-globalists
překlad: https://blisty.cz/art/92605-yannis-varoufakis-vola-po-vzniku-nove-pokrokove-internacionaly.html

* Fašisté se nedostali k moci v období mezi dvěma světovými válkami tím, že by slibovali násilí, válku či koncentrační tábory. Dostali se k moci, protože začali oslovovat dobré lidi, s nimiž, po vážné kapitalistické krizi, bylo příliš dlouho zacházeno jako s dobytkem, který přišel o svou tržní hodnotu.

* Tato injekce sebedůvěry byla doprovázena varováními proti číhajícím "cizincům", kteří ohrožují jejich obnovenou naději. Zavládla politika konfliktu "my proti nim". Byla definována čistě v rámci totožnosti. Strach, že přijdu o svůj společenský status, se proměnil v toleranci vůči porušování lidských práv, nejprve lidských práv podezřelých "jiných" a pak lidských práv všech jinak smýšlejících.

* Důležitou otázkou je nyní: co je nutno udělat? Taktická aliance s globalistickým establishmentem je vyloučena. Tony Blair, Hillary Clintonová, sociálnědemokratický establishment v kontinentální Evropě jsou příliš zkompromitováni svými finančními vazami na rozkládající se financializovaný kapitalismus a jeho ideologii.

* Desítky let spoléhají na populismus volného trhu: na falešný příslib, že všichni se budou moci mít lépe, pokud se všichni podrobíme komodifikaci. Chtějí, abychom všichni věřili v nekonečný eskalátor, který nás odveze do nebe spotřebitelské spokojenosti, jenže on neexistuje.

* Mají-li být schopni se postavit účinně proti této moci, pokrokoví aktivisté musejí velmi přesně specifikovat příčiny a podstatu nepokoje lidé a jejich nespokojenosti: přesněji řečeno, intenzivní třídní válku globální oligarchie proti zvětšujícímu se prekariátu, proti tomu, co zbývá z proletariátu na Západě a všeobecně proti slabším občanům.

* Globalizovanému kapitálu už nesmí být dovoleno, aby dál trhal naše společnosti na kusy, ale musíme vysvětlit, že žádná země není izolovaný ostrov. (...) Máme-li být schopni ukázat, že zavádění pohraničních cel není nejlepším způsobem jak ochránit naše zaměstnance, protože to většinou obohacuje jen místní oligarchie, musíme prosazovat obchodní dohody, které donutí vlády chudších zemí, aby zaručily minimální mzdu pro své zaměstnance a garantovaly ve svých zemích pracovní příležitosti. Tím způsobem dojde k obnovení komunit zároveň v chudších i v bohatších zemích.

VELMI DŮLEŽITÝ GRAF PRO POCHOPENÍ SOUČASNÉ SITUACE GLOBÁLNÍHO KASÍNOVÉHO KAPITALISMU

How Capitalist Utopia Became Everyone Else’s Dystopia
How American Elites Ruined Their Society in a Way the World Hasn’t Seen Since Weimar Germany
https://eand.co/how-capitalist-utopia-became-everyone-elses-dystopia-a25a88713956

Václav Bělohradský: Vítejte v plethokracii! Od signálů trhů k demokracii bez démos  – Novinky.cz
https://www.novinky.cz/...hradsky-vitejte-v-plethokracii-od-signalu-trhu-k-demokracii-bez-demos.html

(...) Jak dokazuje imperativní věta eurokomisaře Günthera Oettingera „Trhy naučí Italy volit správně!“ (...) Odkaz na „vůli lidu“ je v očích německého eurokomisaře jenom podvratným populistickým gestem, které trhy a ratingové agentury v roli nejvyšší instance právem potrestají. Jediný legální a legitimní směr vývoje je stanoven právě trhy a ratingovými agenturami.

(...) Globalizace přinesla lokální ekonomické nerovnováhy, závratné prohloubení nerovnosti, proliferaci symetrických a nefiltrovaných forem komunikace, záplavy fake news. Sociální dopady delokalizace ekonomických aktivit, prekarizace práce, oslabení „normotvorné“ energie národních států a nemožnost definovat meze (bio)technologické moci pak vyvolaly identitární paniku a následně návrat politických extremismů

(...) Všechny politické projekty postkatechistických názorových většin podléhají v poslední instanci soudu finančních trhů a hodnocení ratingových agentur. Evropská banka a manažeři eurozóny mají impérium (svrchovanou moc), vynucující univerzálně platné normy, zatímco zvolené vlády mají jen potestas (lokální moc), jejíž představitelé nemají právo klást odpor normám s posílenou platností, které ve svém celku tvoří globální neosuperlegalitu.

(...) Přijmout neosuperlegalitu coby nepřekročitelné hranice legálního řádu znamená přijmout představu, že politický i morální odpor proti tomu, co nám jeho normy přikazují, bude nelegální. Jak dokazuje závratný pokles důvěry v politiku v demokratických zemích, takové pojetí legality vede k delegitimizaci demokracie jako systému konsenzuálních změn.

(...) Aparát neosuperlegality například označuje preventivně každý pokus změnit pravidla eurozóny referendem za ilegální (ohrožující mezinárodní závazky), populistický (pohrdá institucemi, a připravuje tak půdu pro návrat fašismu), iracionální (je v rozporu s principem reality jako vše, co ohrožuje neoliberální rámec ekonomického růstu) a antipolitický (vymyká se institucionalizovaným formám politiky).

Greece was never bailed out – it remains a debtor’s prison and the EU still holds the keys | Yanis Varoufakis | Opinion | The Guardian
https://www.theguardian.com/...led-out---it-remains-a-debtors-prison-and-the-eu-still-holds-the-keys

Capitalism Killed Our Climate Momentum, Not “Human Nature”
https://theintercept.com/2018/08/03/climate-change-new-york-times-magazine/
Cestu k ochraně klimatu nám nezkřížila „lidská přirozenost“, ale kapitalismus | A2larm
https://a2larm.cz/.../08/cestu-k-ochrane-klimatu-nam-nezkrizila-lidska-prirozenost-ale-kapitalismus/

(...) vznik globální architektury, jež měla osvobodit kapitál od všech omezení (...)

Kroky nutné pro snížení emisí jsme nepodnikli proto, že by byly v podstatném rozporu s deregulovaným kapitalismem, tedy vládnoucí ideologií celého období, v němž se snažíme najít cestu z této krize. Uvízli jsme, protože úkony, které by nám daly nejlepší vyhlídky na to, odvrátit katastrofu – a šly by k duhu valné většině –, představují velikou hrozbu pro elitní menšinu, jež pevně svírá naši ekonomiku, politické procesy a většinu našich médií.

Strategií nového populismu je ale odlákat pozornost od finančních zájmů ke kulturním válkám a skandálům.

Přesně v tom smyslu se vyjádřil i Trumpův exporadce Steve Bannon, když uvedl, že liberální média je potřeba porazit tím, že je „zahrneme shitem“.

Trumpova administrativa se staví na stranu pojišťoven ve sporu o povinnost pojišťovat již nemocné lidi. Chystá se uvolnění regulace Wall Street.
Důležité posty v oblasti obrany obsadili zástupci Boeingu a Lockheed Martin a Agenturu pro ochranu životního prostředí zase lidé z průmyslu – ti se již zbavili asi osmdesáti regulací, což podle studie Harvardu povede v příštích deseti letech k osmdesáti tisícům úmrtí a k dýchacím obtížím u miliónu osob… Tyto věci nesouvisejí s Trumpovými hlavními volebními sliby a jdou proti avizovanému vysoušení lobbistických bažin. Veřejnost a média zaplavené skandálními tweety, kauzami a kulturně štěpící rétorikou se o ně ale takřka nezajímají.

Pochopení podstaty nového populismu ale také pomáhá rozbít nejeden z velkých mýtů liberálů. Například že jde o politiku vytvářenou výhradně shora. Přišli Zeman, Trump, Orbán a pomocí charismatu, lží, chyb oponentů i fíglů á la Cambridge Analytica vyhráli a překopávají politické systémy. Toto zjednodušení zabraňuje vidět proměny společnosti, které k politice kopání příkopů mezi „dobrým lidem“ a „zlými elitami“ vedly. Když si je sepíšete pod sebe, je možná až s podivem, jak dlouho jsme na dominanci nového populismu čekali.

Liberálové Trumpa a další populisty podceňují proto, že vycházejí z jejich nedůvěryhodných osobností a slabých programů a ignorují sílu a kompaktnost příběhu, který reprezentují. A slabinou části současných liberálů je i to, že spoléhají na konsenzuální rétoriku a ideu společnosti, která celkovým směřováním zajišťuje zlepšení života všech svých členů, ačkoli oslabily příběhy, o něž se tento konsenzus opíral.

Anatomie populismu. Daniel Prokop a jeho Úvod do praktické sociologie – Novinky.cz
https://www.novinky.cz/...-anatomie-populismu-daniel-prokop-a-jeho-uvod-do-prakticke-sociologie.html

VYHULENY_UFO:

$100 billion úlevy pro bohaté kamarády Donalda

Trump has a new tax cut for the rich he wants to enact without Congress - Vox
https://www.vox.com/...mpaign=vox.social&utm_content=voxdotcom&utm_medium=social&utm_source=facebook

Economist: Omezení nerovností je potřebné, stále vlivnější bohatí jsou ale proti | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/financni-nerovnost-bohatstvi_1807281440_mos

Selhání systému? 82 procent světového bohatství ovládá jedno procento lidí - Euro.cz
https://www.euro.cz/...i/selhani-systemu-procento-nejmovitejsich-ovlada-82-procent-bohatstvi-1390996

"Trump’s misguided vision is nonetheless based on the correct insight that the existing global system no longer works.

An economic cycle is coming to an end, a cycle which began in the early 1970s, the time when what Yanis Varoufakis calls the “Global Minotaur” was born, the monstrous engine that was running the world economy from the early 1980s to 2008. The late 1960s and the early 1970s were not just significant for the oil crisis and stagflation; Nixon’s decision to abandon the gold standard for the US dollar was the sign of a much more radical shift in the basic functioning of the capitalist system.

Indeed, by the end of the 1960’s, the US economy was no longer able to continue the recycling of its surpluses to Europe and Asia because its surpluses had mutated into deficits. As a result, in 1971, the US government responded to this decline with an audacious strategic move: instead of tackling the nation’s burgeoning deficits, it decided to do the opposite, to boost deficits.

And who would pay for them? The rest of the world!

How? By means of a permanent transfer of capital that rushed ceaselessly across the two great oceans to finance America’s deficits. And these deficits thus started to operate “like a giant vacuum cleaner, absorbing other people’s surplus goods and capital.

While that ‘arrangement’ was the embodiment of the grossest imbalance imaginable at a planetary scale, nonetheless, it did give rise to something resembling global balance; an international system of rapidly accelerating asymmetrical financial and trade flows capable of providing a semblance of stability and steady growth.

Powered by these deficits, the world’s leading surplus economies (e.g. Germany, Japan and, later, China) kept churning out the goods while America absorbed them. Almost 70% of the profits made globally by these countries were then transferred back to the United States, in the form of capital flows to Wall Street. And what did Wall Street do with it? It turned these capital inflows into direct investments, shares, new financial instruments, new and old forms of loans etc,” as Varoufakis noted in "Global Minotaur."

This growing negative trade balance demonstrates that the US is the non-productive predator: in past decades, it had to suck up a 1 billion dollars daily influx from other nations to buy for its consumption and is, as such, the universal Keynesian consumer that keeps the world economy running. (So much for the anti-Keynesian economic ideology that seems to predominate today!)

This influx, which is effectively like the tithe paid to Rome in Antiquity (or the gifts sacrificed to Minotaur by Ancient Greeks), relies on a complex economic mechanism: the US is "trusted” as the safe and stable center, so that all others, from the oil producing Arab countries to Western Europe and Japan, and now even China, invest their surplus profits in the US.

Since this “trust” is primarily ideological and military, not economic, the problem for the US is how to justify its imperial role – and it manages this through a permanent state of war (...)"
Slavoj Žižek
+
The Global Minotaur - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Global_Minotaur