PELLVY: výčitek zanech! určitě tu trpělivost a výdrž máš, jde jen o to někdy si to ověřit, což je víc než snadný :-) vysvětli matce, že má v sobotu dopoledne volno, vystrč ji - jen co se posnídá a oblékne - ven ze dveří s nějakou milou bankovkou a slovy: "jdi si něco koupit, miláčku, my to tu do oběda zvládnem" a máš volný pole na experimenty. věřím, že budou víc než příjemně překvapivý .-)

Když my tatínci toho moc nenamluvíme.
Nám je všechno hned jasný, na nic se nemusíme ptát, nic nás netrápí a všechno víme nejlíp ;-)

ILLUZE: přesně jak u nás ;) a ještě se mě u toho ptá zda dělám "kaka" nebo "ccc" ;)

SEVERINE: závist, u nás naše nadšení a tleskání, jaká je šikulka má za následek, že mi asistuje na záchodě, kontroluje při akci a pak mi krásně zatleská a pochválí, že jsem "šikulkáááá" ;-)

story o čurání, útlocitný povahy prominou
SRETSIS: zdaleka ne. bez plín je jen když může být do půl těla nahej (ještě jsme nezkoušeli jestli by si uměl sundat kaťata) - tzn. doma. nehod je čím dál míň, ale třeba když je nemocnej, nebo jsme na začátku an návštěvě u prarodičů (to je jediný druhý místo, kde jsme to zatím zkoušeli), tak se stávaj - tak mu plíny na tu chvíli dávám. a umí jen čůrání - tzn. v době kadění, cože je 2x denně buď dostane plínu, nebo musíme bejt ve střehu (snažím se to střídat, aby si pak nezvyk, že se tlačí jen do plíny). když kadí, hlásí "boba".
nočník sem mu ukazovala už od půl roku, ale tvrdošíjně na něm odmítal sedět, tak sem to nelámala. teď si na něj sedne tak jednou za den, náhodou, z legrace. jestli sem to ještě nikde nezmiňovala, tak čurá aniž by cokoli řekl a ve stoje (až na vyjimku - tak jednou za 3 dny mi řekne "ččččč" a odvede si mě na záchod, kde si sedne na prkýnko a vyčůrá se v sedě .. to pak tancuje celej byt včetně rybiček :-) .. teda, na ten záchod nás tahá tak jednou denně, ale to je bez "čččč" a chce si tam jen sednout a vyrolovat půl toaleťákua důležitě se s ním utírat).
jako asi by mi to pomohlo, kdyby se dokázal obejít bez plín, ale že bysme to nějak výrazně cvičili .. spíš ten nočník stál tak dlouho vprostřed pokoje, až - když šel jednou kolem, chtělo se mu čurat a napadlo ho to zkusit tam - se to povedlo a my pak spustili takovej jásot, že ho baví tenhle pavlovův experiment na nás zkoušet furt :-)

MAGUMI: no... má to jednu vadu. každá žena prožívá ty fáze porodu různě, ony taky různě probíhají (i u stejné ženy, pokud jde o jiný porod) a to co je v knize, se holt vůbec nemusí stát, nebo na to žena bude reagovat úplně jinak. takže připravovat se na to, že proběhne A, žena to bude vnímat jako B a já jako muž udělám C, je vew většině případů zcela špatně, protože ono to pak bude možná úplně jinak.
doporučuju zvolit přístup naprosto indviduálně, protože muž svou ženu (a ona sama sebe) zná podstatně líp, než nějaká obecná knížka.
(říkám to např. i proto, že z mého těhotenství a porodu nic nebylo tak, jak se to píše v knížkách. a že jsem těch knih načetla opravdu mnoho :-)