ZEMINO: bráchův syn se taky rozmluvil až ve školce, taky to trvalo, ale pak to šlo rychle.
My si na tu dobu kolik nebo co to bylo pamatujem ještě celkem dobře, navíc jak žena říká, naposledy spala déle než 3 hodiny v kuse před porodem. A to dělá s člověkem pěkný věci. Krom toho každej říkal — po třetím týdnu se to zlepší, po měsíci se to zlepší, po třech měsících, pak po půl roce, pak s příkrmem, teď až přestaneme kojit... Zatim je to vždycky spíš dočasný, pak přišly nemoci z jeslí (i odjinud), zuby... No nic, nestěžuju si, jenom konstatuju. ;-]