HAWKS: zrovna myška mi přijde jako činnost, do který můži dítě v pohodě zapojit, dneska mi jí eri vyklidil ráno prakticky celou sám. to samý věšení prádla.. a uklízení prádla, tváří se u toho vždycky děsně pyšně.

CTIRY: Duck.tv je imho největší zlo ever, dítě sedí a čumí. Interakce jak blázen.....

HAWKS: u nás frčí čáry, které jsou prý auto/opice/kytička, ale vypadá to všechno stejně..

SINSEMILLA: já to mám před očima úplně názorně. Veškerý kontakt mého sedmiletého syna s výpočetní technikou spočívá v tom, že mu občas dovolím stavět si u mě na počítači virtuální lego, anebo že spolu něco vyhledáváme na internetu, co nás zajímá, případně že si pustíme nějaký film, který nemáme na DVD.

Ve školce měl nerozlučného kamaráda, s kterým neustále něco společně kreslili a stavěli a budovali... pak se rozešli každý na jinou základku, nicméně občas jsme se tedy s kamarádem a jeho matkou sešli, u nás nebo u nich. No a zatímco můj syn neustále něco zkoumá a studuje, buduje úžasné stavby a artefakty, píše knihy a sám si je ilustruje, tak jeho stejně starý kamarád veškerou svou volnočasovou aktivitu věnuje hraní na počítači. Po půl roce si spolu neměli co říct, protože syna ty hry jednoduše nezajímají, daleko víc ho baví aktivně něco sám dělat, a kamarádství vychladlo.

Tím jsem si zase potvrdila, že na výpočetní techniku má synek ještě času dost. S internetem umí pracovat už teď velmi dobře, naučila jsem ho s vyhledávačem, zná wikipedii, umí si najít spoustu věcí. A aby pařil hry? Mám temnou obavu, že v pubertě se tomu stejně nevyhneme, ale proč to dopustit předčasně?

SINSEMILLA: Mě něco podobného trápí u dupla - za mého mládí to byly jen kostky a člověk si musel všechno domýšlet. Že teď vyrábějí autíčka hotová a ne jen podvozek a pár dílků na sestavení, to beru. Ale když jsem zjistila, že vyrábějí i látkové deky do postýlek a OBVAZY PRO ZRANĚNÁ ZVÍŘÁTKA, tak jsem se orosila. Fází olepování rozbitých kolen panenek a medvídků jsem si někdy ve čtyřech letech taky prošla - a použila jsem tehdy normální leukoplast z lékárničky. Když jsem chtěla panenky přikrýt, dala mi maminky rozstříhaný hadřík... Kupovat za několik desítek korun pár centimentů speciálního duplo obvazu, to mi rozum nebere. Nejen, že si dítě necvičí obrazotvornost, ale vůbec ho to nenutí improvizovat. Bojím se, že takhle "vychovaný" člověk člověk pak nedokáže uvařit jídlo, když nemá přesně to, co píší v receptu, neporadí si s drobnou opravou v domácnosti, pokud nemá k dispozici sadu konkrétních pomůcek a návod... Už se děsně těším na jaro do lesa, abychom mohli stavět domečky z mechu a větviček.