FARFELOO: 4r2m a 22 měsíců. Necháme je koukat o víkendu ráno nebo naopak před večeří, občas i během dne, jako jednu z mnoha aktivit. Koukají spíš na iPadu než na televizi. Starší je schopnej si sám pustit Netflix, tam Peppa the Pig a ještě si to přepne do francouzštiny, no, aspoň se naučí číst. :-)

Je to většinou tak, že když chce jeden, chce hned i ten druhej, protože musej mít oba totéž. Já bych to rozšířil od seriálů (a animovaných filmů) na iPad obecně, protože i ten náš menší ho vyžaduje -- když na to přijde -- velmi důrazně. Naštěstí nepozoruju, že by to bylo vysloveně na úkor jiných aktivit -- sice je trošku bizarní, když vyběhnou na zahradu, aby se za 10 minut vrátili pro iPady a pak tam s nimi půl hodiny seděli, ale to se neděje pořád. Nebo si aspoň namlouvám, že se nám to jako rodičům ještě nevymklo z rukou.

Záleží taky na počasí (když venku leje, spíš dojde na techniku).

Jinak co se týká sortimentu, Peppa the Pig, Máša a medvěd (to je skvělý, protože to baví i dospělý, samo dokud nemáš nakoukaný všechny sezóny, nevim, jestli to vyšlo česky, ale nedávno jsem na služebce viděl v pražském knihkupectví dokonce knihu, tak asi jo), v poslední době Lapins Cretins (nevim, jak se to jmenuje česky), to teda neni moc pro vysloveně malý dítě, Lego Ninjago (ani to neni podle mě pro čtyřletý, ale baví ho to, násilí tj. bitky je tam hodně eliminovaný do metafor), další Lego produkce (City policejní historky), pak mraky různých ruských animovaných filmů (Medvídek Pů třeba), z českých Pohádky o mašinkách; jednu dobu starší syn hodně jel v Mašince Tomášovi, to teď ustoupilo; z filmový produkce Auta, to může jet dokola několikrát za víkend (syn rozlišuje "starej film o McQueenovi" a "novej film o McQueenovi"). Zkoušeli jsme taky pořady vysloveně pro malé děti (Baby Einstein a tahle série), ale to tak nějak přišlo a zase odešlo.

Je to fakt různý, jednou je večer iPad na nule, jindy o něj a o televizi nezavaděj celý víkend (přes týden choděj oba do školky). Uměj si hrát spolu i odděleně (ale to je spíš výjimka, protože jak jsem psal, co chce a dělá jeden, musí hned mít i ten druhej). Jindy s nima neni k vydržení. Zajímají je i knihy, i klasické hračky, i oba chápou, že když je čas s tim skončit (vypnout TV, odložit iPad), tak se to tak prostě udělá a nazdar.

Když už sem píšu... YMLADRIS: moje děti jsou na Minecraft ještě malý, hrajou hry odpovídající svému věku na iPadu. Z toho, co maj kluci rádi a co zároveň schvaluju, nejčastějc různé záležitosti z produkce Lega (Duplo, Juniors). O klubu zaměřeným čistě na hry pro děti nevím, pokud ho založíš, taky mě to zajímá.

Díky všem za odpovědi. Těším se na další, ale prosím pište i věk, ať se v tom dá lépe zorientovat... Zásadní problém vidím v tom kritickém období, kdy je dítě dost staré, rodiče nedočkaví, aby konečně trochu víc pracovali, ale školku je docela náročné si dovolit... Aka problém české rodinné politiky :-(

FARFELOO: to chce politiku nulový tolerance. televizi ji pouštím, ale když potřebuju já (třeba jdu na záchod, nebo dělám něco u čeho by hrozilo, že když se tam bude motat, tak by si mohla ublížit). Jakmile člověk podlehne a pustí ji to když chce ona, tak by byl konec. Ono je těžký se toho zbavit, je naučená na nočníku, že ji něco pustíme (což jsme dělali prostě proto aby tam vydržela a nelezla z něj) a teď už se toho dožaduje, nejde to bez toho. pak jde pětkrát denně na nočník, párkrát ji člověk potřebuje udržet na místě a bum když se to sečte, tak 1,5 hodiny denně čumí na bednu, což už je dost.

FARFELOO: My musíme mít přes den vypnutý počítač, když se zapne, tak děti si toho do pěti minut všimnou a začnou žadonit o Prasátko Peppu, Krtka a pod. Rozhodně nejde nic dělat na počítači v jejich přítomnosti.

Jak moc se vaše děti dívají na seriály a filmy? Moje 3 letá dcera je úplně hooked. Neumí si hrát sama. Takže buď budu s ní a nikdy nic neudělám pro sebe/do práce nebo jí můžu něco pustit. Teď když nemůže do školky kvůli nachlazení, tak je to úplně strašný. Nějak nestrádá, je to chytré a aktivní dítě, ale když urputně brečí, že chce něco pustit, tak mě to dost děsí...

Na co koukají vaše děti? Pouštíte jim i animáky pro starší?

JUGI: no k tomu jsem uz taky nemel daleko

ROMANET: mlčím teda, sama jsem vyplnila před několika dny, ještě pošlu manželovi :-P

ROMANET: matky se chystají ovládnout nyx, tohle je jenom začátek

INUSHKA: souhlas.


ale vlezu sem mezi tatínky a navalí se tu na mne maminky.


abych to "odlehčil". všimnu si dneska, že dvouletá malá má škrábanec u pusy.
- to se škrábla nebo co se stalo?
- no víš, vona mi vypadla z okna...

no a pak jsem si všimnul, že má i slušnej moncl. dítě se krapet proletělo, vlastně se sesunula asi po 1,5 m vysokých schůdcích. ale snad všechno dobře dopadlo. řekl bych že víc štěstí než rozumu. v obou případech myslim.

ROMANET: Já jsem měla největší problém s definicí "volného času" a "času pro sebe". Když dostaneme chuť na buchtu, já ji jdu upéct a dcera mi u toho asistuje, je to běžná povinnost, čas pro mě nebo věnování se dítěti? Když nechám děti doma manželovi a jdu sama na nákup, tak je to co? Od dětí si při tom odpočinu, trochu si i vyčistím hlavu, ale přitom je to zase "práce pro rodinu" a povinnost. Když trávím večer u internetu či televize s miminem spícím v náručí, je to odpočinek nebo péče o dítě? Jsem na mateřské a nemám žádnou pevnou pracovní dobu, všechno se to pořád nějak prolíná a ta hranice se hledá hrozně těžko. Odpovědět na otázku "kolik svého volného času trávíte s dětmi", vlastně nedokážu, protože nevím, CO je "můj volný čas". Pokud to budeme brát tak, že volný čas = čas, se kterým můžu volně disponovat podle svých potřeb, bez omezení nějakou autoritou (školou, zaměstnavatelem...), tak mám teoreticky volného času přehršel a s dětmi ho trávím 99 %. Pokud volný čas = čas, kdy se nemusím věnovat žádné své povinnosti, t.j. ani bazální péči o děti, tak je to logicky jedině čas, kdy jsem bez nich. Cokoliv mezi tím je strašně mlhavé a velmi závislé na úhlu pohledu, momentální náladě a celkové situaci. Stavění věží z lega je někdy bezva zábava a odpočinek, někdy neskutečný opruz a otravná povinnost.