• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    IJACZEKOtcovský cit... když dva... býti rodičem, bezpečný domov a hračky, kočárek, autosedačka a v neposlední řadě miminko ...
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    SH_PANDA: moje dítě z Lega nestaví, nezaujalo... V minecraftu ano, pravda.
    SH_PANDA
    SH_PANDA --- ---
    Tablet a ted na xboxu
    SITH
    SITH --- ---
    SH_PANDA: hraje na pc nebo tabletu?
    SH_PANDA
    SH_PANDA --- ---
    Jako musim rict, ze mne fakt prekvapuje co je moje 7yo dite schopne postavit v minecraftu vs z lega. Ten rozdil v kreativite je neskutecnej. To hledani ty spravny lego kosticky je asi fakt desna brzda.
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    TRISSIE: no nevím, ale nejsem dostatečne relevantní vzorek - čtyři dospělé děti už se odstěhovaly, nicméně máme doma dvě malé, takže to neumíme dost ocenit ;-))
    CROSS
    CROSS --- ---
    TRISSIE: to si v tuhle chvíli (10, 7, 3) vůbec nedovedu představit, že by někdy nastalo.
    SCHWAB
    SCHWAB --- ---
    kamarad je spokojený, že to tak je všude :-)
    PAN_SPRCHA
    PAN_SPRCHA --- ---
    TRISSIE: jojo, a "užívej si to, to je to nejlepší období"......nějak zapomínají dodat, že je to nejlepší období pro ty děti, zatímco rodiče se plazí po zemi. A to mám jenom dvě.
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    PAN_SPRCHA: ti nejvíc pokročilí tvrdí, že se nám po tom bude stýskat, až se děti odstěhujou.
    zatím si říkám, že to stýskání asi klidně přežiju :-)
    PAN_SPRCHA
    PAN_SPRCHA --- ---
    TRISSIE: však ti to přeju, já tam ještě nejsem
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    PAN_SPRCHA: to sice jo, ale za sebe rozhodně můžu říct, že ta večerní sklenička whiskey už je potěšení a nikoli nutnost :-)
    PAN_SPRCHA
    PAN_SPRCHA --- ---
    TRISSIE: No mně přijde, že čím je to lepší s dětma tím je to horší s celkovou únavou a stárnutím.
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    SCHWAB:
    - kamarád si musí uvědomit, že řeší několik věcí zaráz, což je vždy nevhodné. Je třeba to nějak naporcovat a řešit separátně. Některé boje vyhrát jdou dříve, některé jdou vyhrát později, některé vůbec.

    - první bod je ta malá. To, že se vzteká je v tomhle věku z velké části z toho, že zkouší věci dělat po svém a svět kolem odporuje, což je - jak každý uzná - ohavné. Tzn. stejně jako jsi jí pomáhal učit chodit, musíš jí pomáhat učit se zvládat svět kolem ní. To, že některé věci prostě nějdou, to, že by možná i šly ale je unavená ona nebo okolí.
    To, že se to s lety bude zlepšovat ale zatím jí prostě rodiče a nejen ti do plánů často hodí vidle neb nemohou jinak. A hlavně si to uvědomuj sám, pomáhá to s tím vztekem malé protistrany :)

    - druhý bod jsou emoce té malé. Učit jí jak ten její vztek vypadá z druhé strany, že je to nepříjemné, že tím nic nevyřeší ani neurychlí, spíš naopak. Učit jí o vztahu jejích emocí a emocí okolí - jak její vztek může věci zhoršit. To, že se stává, že se lidé vtekají, ale je to pak třeba řešit. Zrovna tohle je boj který bude na dlouho a jen s malými výsledky, to neznamená ale, že není podstatný. Z historické zkušenosti bych řekl, že tak za 3 roky to může být o chlup lepší :)

    -třetí bod jsou emoce té velké. Tam je to samozřejmě složité, ale projděte spolu někde v klidu nad kafem bez dětí co jsou spouštěče (nad rámec těch dlouhodobých jako únava či nevyspání ) jestli tam není něco co by zabralo snadno - u nás celkem zabralo poctivě dohlížet jeden druhému na to, aby se najedl 5x denně :).
    Druhá věc je dohodnout se spolu na nějakém zvládání krizového scénáře kdy jeden tuší že to může brzy dopadnout špatně, ale druhý ne. Vyrobit sadu nepřímých ale i přímých upozornění s tím, že to zkusíte oba vnímat a používat jako zcela neutrání věc (aby to nezvyšovalo riziko konfrontace samo o sobě). A hlavně, dodržovat, že po uklidnění situace si to jde velká s malu vysvětlit "Byla jsem unavená, proto jsem křičela, je mi to líto." Aby bylo jasné a zažívala si malá obluda, že vztek není "normální" a "v pořádku".

    -A hlavně, pro všechny věkové kategorie, probrat fakt, že emoce osoby A jsou zodpovědnost osoby A a nikoho jiného. Osoba A je povinna je zvládat a ovládat se a nikdo jiný. Okolí může milovat a pomáhat, ale to neznamená žádný přenos odpovědnosti. Naplacato -ty nejsi zodpovědný za hněv své ženy - můžeš být zodpovědný za situaci, která ji rozhněvá, ale ne za to, že nezvládne své emoce. To samé platí pro tu malou. Ty jsi ten kdo může věci deeskalovat a je dobře, že to děláš. Je a bude to nepříjemné - ale je a bude to důležité. Prober se svou ženou jak ti s tím může pomoci, protože dlouhodobě rozhánět rozběsněné fůrie do různých koutů bez nějaké pozitivní zpětné vazby je oser.
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    PAN_SPRCHA: hele, jsem vcelku pokročilý chovatel (1x syn 10,5 a 3x dcera 9, 9 a 4,5, přičemž nejstarší má ADHD a nejmenší DMO a další přidružené veselosti) - jako ne že by ty večery, kdy se snažím současně vařit, zkoušet z vlastivědy, dokopávat k úkolu z angličtiny, cvičit logopedii a rozsuzovat hádky, byly nějaká pohoda - ale fakt bylo hůř. Teď si i lajsnu říct manželovi, že klidně může odjet na týdenní služebku, že to tady zvládnu :-)
    PAN_SPRCHA
    PAN_SPRCHA --- ---
    SCHWAB: však jo, ale v tu chvíli musí být separované, prostě to přeber a děti znovu ukaž matce a když budou umyté v pyžamu v posteli. Zase dobrý že přes den nespí a pak nestraší do 11 večer.

    SCHWAB: velmi praktických...... kamarád říkal:)


    TRISSIE: ta fáze nepřejde......jenom se přetransformuje v honění ať si udělá úkoly na zítra do školy a že by to bylo nějak méně náročné......
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    SCHWAB: hodina vlka (přesně ta chvíle, kdy dítě už začíná být přetažené, a současně je potřeba organizačně zajistit všechny ty podvečerní věci) je nejhorší část dne. Svého času jsem donutila manžela si o hodinu posunout pracovní dobu, aby se vracel dřív a já na to nebyla sama. Jestli tomu rozumím, tak u kamaráda jsou v tu dobu doma oba rodiče - to je fakt dobrej začátek a nějakou dobu to chce fakt držet, i za cenu toho, že třeba večerní aktivity otce se holt budou odehrávat zásadně až po uspání dítěte. Je to fáze, přejde to, ale jsou situace a rodinná nastavení, kdy ten podvečerní čas prostě není v silách jedné osoby.

    Pokud problémy jsou v tu dobu v interakci matky a dítěte, tak je od sebe izolovat. ať matka v klidu uvaří zavřená v kuchyni bez dítěte, zatímco otec si s malou staví DUPLO nebo jde na rychlou podvečerní procházku. I loupání brambor bez neustálého "mamíííííí" je ve finále prakticky relax :-) Případně se zamyslet nad jinými strategiemi, které omezí náročnost podvečerů - ať už víc plánovat vaření (možností je spousta - od kvalitních polotovarů přes dovážku jídla až po různá pomalu připravovaná jídla a zapékané casseroles, které si člověk nachystá v klidnější části dne, a v hodině vlka už se jim nemusí nijak věnovat).

    A fakt se smířit s tím, že je to fáze, že to takhle nebude napořád, a že je potřeba to přežít.
    SCHWAB
    SCHWAB --- ---
    PAN_SPRCHA: jen pro zpřesnění - to tvrdíš na základě jakých praktických zkušeností ?
    SCHWAB
    SCHWAB --- ---
    PAN_SPRCHA: jenže ta mladší se rozhodla, že nebude spát přes den. Prostě ne. Takže kolem šestý večer se obě sejdou ve svým (oprávněným) únavovym peaku a jak jedna začne túrovat, tak...
    SCHWAB
    SCHWAB --- ---
    PAN_SPRCHA: možná jsem to napsal blbě, ale ten odchod ven tak nějak jako možnost vylučuji :)

    prostě přemýšlím, jestli není nějaká fintička, která někde fungovala a třeba by mohla částečně i u nás. U kamaráda.

    jinak prostě jedu roli hromosvoda a kretena a dává to smysl. Teda kamarád jede, že jo.
    PAN_SPRCHA
    PAN_SPRCHA --- ---
    SCHWAB: a hlavně to je to hodně o únavě, takže pomáhá převzít dítě na noc aby se matka pořádně nepřerušovaně vyspala atd. Čím méně jsou unavené, tím méně řvou.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam