YMLADRIS: Zhruba by ji mel vystihovat nazev "Na co jsem behem sveho zivota prisel".

Inspirovana tou jednou co jsem tu daval. Tomas Hajzler - Ctyri lekce od zivota.

Uz nekolik tydnu ji intenzivne promyslim a snazim se realizovat muj davny sen, v nejake forme ucit.

Doporucuji neco takoveho zkusit. Uz samotne zrizeni textoveho souboru s nazvem "na co jsem prisel", do ktereho hazu zatim jen tak strucne veticky spise jako osnovu, nebo napady o cem mluvit, je zajimave. Clovek si ta sva "zivotni moudra" tak nejak utridi, znovu objevi, zkontroluje, najde zdroje...

Taky by mohl byt inspiraci web, ktery se jmenuje nejak jako rady pro meho nenarozeneho syna. Samotny web ani tak ne, ale ten nazev jako princip nad cim premyslet.

LOOK: Cesta "toto nejsem ja" mi vzdycky byla podezrela, takze ja jdu cestou "i tohleto jsem taky ja". Hadej kam to usti ;)

WANAH: Nezapominame. :-) Ten muj proces, mám nepohodlí, zkoumám jaká tužba je za ním hodnotím "užitečnost" tužby, často odhalí, že tužba není moje, ale byla implantována zvenčí.

Já tuhle schopnost mám docela silnou možná díky tomu, že jsem odmalička byl takový ten outsider stranou kolektivu a uvědomoval jsem si některé odlišnosti a tím pádem viděl že některá pravidla které ostatní berou jako samozřejmá pro mě tak samozřejmá nejsou.

PIZI: ok. Moje aktualni pozice je, ze jinym lidem do systemu hodnot kecat zvnejsku nemuzes. Muzes akorat totalne na max zit svou pravdu (v tvem pripade vyjadrit "radovani se z toho, co mas, let it be") .. pak se muze stat ze onen utrapeny nespokojenec muze byt zaujmut a _on_ se te zepta hele pizi jak je mozny ze jsi furt tak v klidu cim to je. No a v tom momente mu reknes Jezis mne spasil a tebe taky. Protoze az v tom momente je otevrenej fakt slyset tvoje reseni; protoze nejakym zpusobem ma za hodnotny ovoce ktere ti prineslo.

PIZI: ok. jeste jeden komentar - jak se vnimas jako clovek nezmitany touhami - vsimni si napr. kolik energie venujes neustalemu a nekonecnemu propagovani kritickeho mysleni zde na nyxu. Travis tim roky a roky, pomerne donkichotskym bojem za logicke a racionalni diskutovani atd. atd. Dela to tvoje touha, ovlada te egregor kritickeho mysleni a nedovoluje ti nechat blbecky psat kraviny, stale se tomu venujes.

Mineno, touha je touha (je zdrojem vseho - souhlas se slappym), bez ohledu na to na jake "cakre" se projevuje. Ty asi myslis jako ze vasne, nejake emocni, sexualni atd., zatimco ty jsi taky plny touhy a ridi tvoje jednani, akorat v jine modalite (rekneme v mysleni). Kdyz by tomu bylo jinak, lezel bys v posteli s depresi nebo bys byl mrtvej.

Touha jako life force. Impulsy ktere se chteji manifestovat.

SLAPPY: Ja mam docela touhy pod kontrolou, ale pravdepodobne jsem zvlastni pripad, ktery to ma tak nejak od prirody. Sice tomu predchazelo trochu premysleni a uvedomovani si jak touhy funguji, atd... Ale vysledna zmena pro me nebyla tak velka. Nebyl jsem clovek zmitany touhami pred tim, takze jsem to jen dotahl tim, ze jsem si uvedomil, ze to omezit chci. Samozrejme ze to nejde na sto procent, je to proces, ne neco co se da udelat ze dne na den.

Touhou v tomto pripade myslim neco jako presvedceni o tom ze by veci mely nejak byt a z toho pramenici roztrpceni kdyz takove nejsou.

Funguje to zhruba tak, ze objevim roztrpceni, po chvili sebezpytu naleznu touhu na ktere je to roztrpceni zalozeno a vetsinou si uvedomim, ze opustenim te predstavy nic neztracim, naopak ziskavam. Mam na to heslo let it be. Znamena to byt si sice vedom toho co je spravne a co je spatne, ale kdyz neco neni spravne, mit schopnost rict si, nema smysl se tim trapit, tim tomu stejne nepomuzu.