YMLADRIS: musis mit hold vic deti. pak na nich budes mnohem min lpet a i kdyby ti jednoho sezrali cigani (kdyz by dosly kocky, mile deti), tak by ti jeste furt nejake dalsi zbylo :o). ale ted vazne - nevim co delat ve meste (nemam zadnou zkusenost) kde je vsechno anonymni, cizi, kde se se serem zacnou houfovat (nejen) cerne huby co nemaji co na praci.. kdyz je clovek na vesnici a ma kolem pole a louky a les a vetsinu lidi zna a vetsinu deti, je to jine. duvernejsi. muzes byt vic otevreny.

i kdyz..znam jednu matku, je ji kolem 40, dve male deti a ta je uplne posrana z toho, kdyz na neco sahnou, kdyz se uspini, kdyz cokoliv udelaji. opekali jsme u nas a jeji decka, jak to doma nemaji, tak pumpovaly vodu do kyblu, hrabaly ve sterku, sermovaly se s klackama a ona stala, nohy a ruce se ji trepaly jak by hned vybehla je zachranovat, protoze by se jim hned mohlo neco stat. syn ma o svuj "bunkr" opreny stary plech ze strechy 2x1m, pridratovany, ale mohl by spadnout a spinave mokre boty a obleceni a olizl decko pes... to jsem jeste u nikoho nevidel, takove reakce. kdyby byla jen trochu lepsim "magem", tak by se jejim detem opravdu mohlo neco stat, protoze takovou realitu ona tvori - ze svet je nebezpecne misto, od ktereho radsi dal. takto je jen zkurvi, stejne jako jeji matka zkurvila ji. pritom se snazi byt verici krestankou, cistou. cely zivot zije na vesnici.

jo jeste k tem GPS umistenych na detech... mne se velice osvedcuje Google Latitude. Moje matka vidi ze ziji, kde jsem, ze se pohybuji a je mene uzkostna. Predtim furt telefonovala. (Je mi 37 let :-).

CONTINUITY: viz priklad s hudbou. hudbu mame radi, tu zakazovat nebudeme. ze nektere lidi ty zvukove vlny obtezuji? ze to plasi zver? to prece nevadi, protoze hudba v nas vyvolava dobre stavy a v kom vyvolava spatne stavy, at si trhne nohou. ale WiFi? to nam dobre stavy nezpusobuje, my ty vlny nevidime, neslysime, buhvi co vlastne delaji, a tak je pro sichr vsem zakazeme. tohle je tmarstvi.

YMLADRIS: No ja v obou techto typech zdanlive rozdilnych iracionalnich reakci vidim jeden spolecny jmenovatel - nekteri lide maji proste pocit, ze maji nejaka prava, ktera jim nekdo nahore zajisti, staci dostatecne dupat a delat bordel. Ze nekdo zakaze v jejich zajmu to ci ono. Nebo naopak, ze nekdo v jejich zajmu zrusi nejakou regulaci nebo jiny rozhodnuti tech nahore. Oboji je blbost - nejlepsi je starat se jen o sebe a jednat a myslet v ramci sveho vlastniho fyzickeho i mentalniho chlivku. Pak ti muze bejt jedno treba, jestli je LSD zakazany, ale zaroven ti muze bejt i jedno, jestli je LSD povoleny. Proste na ty zakony seres, protoze je to mimo tvuj chlivek, nemas ty sama zadnou moc to ovlivnit, pokud pomineme to trapne srocovani se do stad s jinymi stejne postizenymi, a podobny "socialni" iniciativy. Proste se starat o sebe, o veci, ktere muzes ty sama zmenit (treba si lsd koupit na cernem trhu nebo o nem psat pozitivni clanky na net), a mas o nich dost infa atd. Kdysi se tomu rikalo volny trh, nez nekoho napadlo, ze je nutne dat lidem nejaky prava zajistovany shora, protoze veci proste nejsou tak idealni, jak by mely byt, a ze je treba to nejakym "pokrokem" zmenit...

možná trochu související s tím, co nakousla ymladris - teď jsem viděl tento výbornej dokument

"Lost adventures of childhood"

Beyond
http://www.beyond.com.au/index.php?option=com_vcatalogue&task=view_details&vid=390&Itemid=21

je to o nově se objevující hrozbě, která může mít dalekosáhlé důsledky. A sice, že mezi dětmi (hlavně teda zatím asi v USA, UK apod.) mizí tzv. "volná hra". Tzn. že děti si hrají sami bez dozoru rodičů, zažívají různá dobrodružství, učí se kooperaci, sociálním dovednostem, rozvijí fantazii, přímou zkušenost s okolím metodou pokus-omyl atd.

Bují hyperparenting, kdy rodiče dětem řídí vpodstatě veškerý volný čas, dítě má přesný režim na sebe navazujících kolektivních sportovních aktivit a zájmových kroužků, na všech těchto místech mu někdo řekne, jaký je program, co má dělat. A když pak např. zkoušeli tyto děti nechat bez dozoru, tak bezradně stáli a nevěděli, co mají dělat, protože jsou už od mala zvyklí nechat si řídit život.

U dětí se tak rozvijí pasivita a neschopnost vytvářet opravdu vlastní motivace, názory, sny atd. Dělaly se výzkumy, které dokázali, že volná hra rozvijí mozek a čím dál tím víc se spekuluje, že nedostatek totoho fenoménu se podílí na masivním nárůstu ADHD, stresů atp. Bylo až k pláči sledovat tu absolutní absurditu, kdy v US byla třída, do které docházeli k psychoterapeutovi 7 - 11leté děti, které trpěli úzkostmi a stresem z toho, že jsou na ně kladeny příliš velké požadavky. A po psychoterapeutovi si je vzal do parády další odborník, který je učil, jak si hrát :-))

Ukazovali tam třeba jeden tábor, kde má jedna ženská jedinou funkci - od rána do večera fotí děti při všech aktivitách a fotky průběžně uploaduje rodičům na net. Pokud se pak rodiči zdá, že je na pár fotkách dítě nějaké bez nálady, tak hned volá vedoucímu tábora, který se musí zodpovídat a sjednat nápravu. Nebo jeden rodič se tam chlubil tím, jak mají všechny jeho děti GPSku, díky které přesně ví, kde se nachází. Což mi přišlo obzvlášť zrůdné, když si vybavím, že nejkouzelnější okamžiky dětství byli během spiklenectví toho, že jsme lítali někde za vesnicí po bažinách a lesích a věděli, že rodiče neví, kde jsme

Rozebírali i to, že stále rostoucí rodičovské obavy o své děti nemají žádné opodstatnění a jsou jen důsledkem jejich vlastních neuróz a vystresovanosti. Protože podle statistik žijeme v bezpečné době, což si bohužel neuvědomují lidi, kteří udělají z jedné bulvárně nafukované "Aničky" závěr, že za každým stromem číhá zfetovanej nekrofilní pedofil s kleštěma a letlampou.

mluvil tam např. autor této knihy

Under Pressure: Putting the Child Back in Childhood: Amazon.ca: Carl Honore: Books
http://www.amazon.ca/Under-Pressure-Putting-Child-Childhood/dp/0676978436