BROZKEFF: To si trefil pěkně, Brozkeffe... nevim a přesně proto jsem psal, že jsem na tenkém ledě... napíšu tedy co si myslim...
Před vznikem sys. by měl být vždy jasně specifikován důvod, učel použití takového sys. Pak to může být sys. robustní a odolný vůči chybám. Jestliže vzniká sys. bezúčelně - je snadno zranitelný a napadnutelný.
Takže co by mělo být důvodem pro vznik společenského systému a jeho hierarchického uspořádání? Aby se měli všichni dobře? Abychom měli velké zisky? Abychom byli nezranitelní? Abychom byli tvořivý? Abychom byli vzdělaní, zdraví a krásní? Toto jsou IMHO důvody druhotné... pořád chybí ten prvotní... Stabilita růstu. A to v mikro-smyslu - tedy stabilní podmínky pro duševní rozvoj každého v rámci daného sys. Což by mělo ve výsledku vést i ke stabilitě a udržitelném rozvoji celého sys. - to je nějaký "etalon"
A teď k té tvé původní otázce hranice - spolupracovat nebo bojovat proti? Sám si skvěle napsal, že to má každý jinak - a já bych napsal, že bychom neměli příliš soudit lidi podle toho, jak se zachovali - měli bychom se zajímat o motivace jejich činů v dané době - jistě by se našlo nemálo smutných případů kolaborace s odporným režimem, které byly motivovány čistě, nezištně... Myslím si, že nelze takovou hranici definovat. Jediný princip - áhimsa - neubližování - dokáže rozetnout pochybnosti pro daný moment - ale za chvíli už to může být jinak... mě se ta hranice jeví jako plovoucí - dynamická - absolutně netuším, jak by se to dalo uzákonit, napsat, fixovat - tak, aby to bylo pro lidi srozumitelné a zároveň se to vztahovalo k onomu "etalonu" výše.
A teď úplně osobně - což je řekl bych lepší - leč rizikovější :-) Já jsem kluk tzv. tanktrický a pro mě je tenhle svět skutečný - není pro mě přeludem - a tak vnímám všechna ta omezení, která mi moderní doba naděluje. Leč je nevnímám nijak palčivě - dokonce bych řekl, že je vnímám, jen když někdo "prudí", jinak je naprosto ignoruji a porušuji - zajímá mě jen boží zákon - jen tam se orientuji. Vždycky se snažím rozumět proč daná pravidla existují - pro koho a jaké situace jsou konstruovány - a podle toho se řídím a klidně ten rámec překračuji pokud je to nutné - a znovu - neubližovat ani sobě ani jinam! A tak se dá říct, že se sys. vůbec nebojuju - udělám si to svém - vždyť o tom nikdo nemusí vědět, ne? A praktický příklad? Joo... už pár let jezdím na motorce (tedy když je čas) - na takové té silnější :-) - snad nikdy jsem nejel podle předpisů, vždycky hledám hranu - a pohybuji se tak řekněme s 20% rezervou k ní - ještě nikdy jsem neplatil pokutu, nikoho nezbořil, jen jednou upad lehce v Alpách... se sys. nespolupracuji ani s ním nebojuji - když jsou někde policajti - jedu pomalu. Jinak mě zajímají fyzikální zákony - neustálá aktualizace údajů - adhese gumy, stav asfaltu, odstředivá síla, zrychlení, brzdy, možné překážky atd... hmmm už jsem dlouho nejel a když to tu tak píšu :-) jízda mi vyčistí hlavu líp, jak série ásan :-))) ale pšššt - to je proti jógickým pravidlům :-)))
A konec traktátu - píšu víc - protože jsem trošku nastyd nebo chyt nějakého bacila - v Indii - neskutečný... ale to byste museli slyšet to indické frkání a kašlání a plivání... kamkoliv... zdravim