YMLADRIS:
Jsem presvedcena ze velka cast lidi, kteri nevychazeji s penezma, ma fakt nizkou financni gramotnost a navyky. Nemam to jak prokazat, takze se neunavuj dotazama :)
Částečně si to myslím taky, ale takto bych to negeneralizoval. Vlastní zkušenost:
Díky tomu, že jsem byl pro část zaměstnavatelů příliš inteligentní a pro některé zase málo či bez požadovaných zkušeností nebo jsem jim prostě nepadl do oka, se mi nakonec podařilo získat práci coby doručovatel u Mediaservisu.
Hrubý příjem je v Praze 10.000 Kč + 5.000 Kč za kvalitu doručení. Těch 5.000 Kč se ti může srazit na 0, protože za jednu nedoručenou zásilku přicházíš o 500 Kč. Což se zdá být dobré z pozice zákazníka, protože každý přece chce, aby mu chodilo předplatné jeho oblíbeného časopisu (např. Respekt)...
Ráno musí být rozvezeno předplatné novin do 7:30, po přiděleném okrsku to trvá (podle toho, co je za den) od 1h40min do 2h20min (za příznivého počasí). Nejdřív si to ještě musíš přepočítat, takže tak 10 - 15 minut k tomu připočti. Dále je třeba přičíst čas k dopravení se na místo, kde začínáš rozvážet tisk.
Abych to shrnul, vstávám chvíli po 4. hodině ranní (což je super, protože je nejvíc slyšet zpěv ptáků), ve 4:49 odjíždím na místo, kde si přepočítám a naložím tisk, kde jsem zhruba v 5:15. V 5:30 vyrazím k tramvaji, čekám, nastoupím, popojedu a tak v 5:45 začínám s rozvozem. Btw. v pracovním výkazu se píše právě jen čas, kdy začínáš rozvážet, ta půlhodina nikoho nezajímá (ale to by mi ani tak nevadilo, i v jiných provozech se běžně počítá s tím, že je ještě třeba uklidit atp.)
V 7:30 nebo chvíli dřív teda ideálně skončím a jedu na firmu, což trvá tak půlhoďku.
Tam pak přijdou další zásilky - předplatné časopisů, adresných zásilek a různé katalogové akce, co firmy posílají zákazníkům (těch bývá nejvíce).
Různé speciální akční nabídky (od pojišťoven, různých řetězců apod.) v počtech stovek kusů musí být většinou rozvezeny do 3 dnů, takže aby to člověk stihl, musí si naložit fakt balík. Do té tašky se to fakt nevejde, takže je třeba přidat další. Rozhodně je to víc než 15 kg, které vám schválí doktor při zdravotní prohlídce, osobně to odhaduju tak na 30 kg.
Klíče nemáš od všech vchodů, většinou jen od těch, kde mají lidi nějaké předplatné časopisu/novin, takže často musíš zvonit a čekat, jestli ti někdo otevře. Když jsem se ptal na přidělání klíčů, tak mi bylo řečeno, že se snaží zajistit jich co nejvíce, ale tam kde nebydlí nikdo s předplatným je to těžké. Paní, co odtamtud odcházela, mi říkala, že u některých požadovaných klíčů se už čeká zhruba půl roku a vedení není schopné je zajistit.
Když se nedostaneš do vchodu, nalepíš na zásilku samolepku, kde zaškrtneš důvod nedoručení, datum a podepíšeš se.
V praxi to hodně probíhá následovně. Zastavíš u vchodu, projíždíš svazek špatně označených klíčů, zjistíš, že klíč nemáš a tak zvoníš na adresáta. Ten se neozývá, tak postupně zkoušíš další zvonky, aby tě někdo pustil do vchodu a ty tak mohla vhodit zásilku do schránky. Někdy to dopadne tak, že prostě nikdo není doma, tak si vytáhneš samolepku, vypíšeš ji a chceš odjet a v tu chvíli jde zrovna někdo do vchodu, takže tam vlezeš, očima vyhledáš schránku (někteří lidi jsou mistři v tom, jak ji označit, aby jejich jméno bylo vidět co nejméně) a hodíš tam zásilku. Hurá, máš o 10 deka lehčí tašku od nějaké firemní sračky, kterou beztak každý vyhodí („To jste mohl rovnou vyhodit,“ řekl mi kluk v mých letech, když kvůli tomu seběhl několik pater po schodech :)
Samozřejmě tohle byla úplně ta nejhoší varianta, ale v praxi se docela často opakuje. Abych to shrnul, tak zatím jsem byl vždycky v práci od 5:30 a na firmu jsem se vracel v 19h. Včera jsem si ještě uvědomil, že po mě chtějí, abych ty nedoručené zásilky vypisoval do sešitu, to jsem nedělal, takže počítám, že mě na to zítra někdo upozorní. Vlastně se zeptám radši sám.
U těch propagačních akcí se těch zásilek vrací docela hodně, takže to je ještě další čas navíc nějakým vypisováním.
Abych ale zase nebyl pesimista, tak jsem nastoupil teprve před týdnem a počítám, že se to přece jen trochu zlepší. Navíc jsem si zabavil i jednu tašku s gumovýma kolečkama, takže se mi jezdí o něco lépe a netáhnu to za sebou jak saně na Sahaře. Akorát je ta taška o něco menší a nepřijde mi tak pevná. Zatím jsem to vyřešil tak, že si propagační materiály nechávám na distribučním místě, které je blíž mému okrsku, rozvezu důležité zásilky, a potom se vracím pro to ostatní.
Co jsem koukal do pracovního výkazu, tak nikdo svou práci za 7,5 smluvených hodin (+ 0,5h pauzy) nestíhá. Nejrychlejší dělá pravidelně asi jen hodinu přesčas, běžně to však bývají hodiny dvě, tři nebo čtyři. Já jich třeba jako začátečník dělal šest. Samozřejmě vám to nikdo neproplatí, protože někdo tlustý vypočítal, že se to za 7,5 hodiny stihnout dá.
Osobně doufám, že tento týden už mě čtrnáctky nečekají a zvládnu to rychleji, ale stejně jsem už rozhodnutý odtamtud zmizet. Momentálně jdu psát do jednoho bio obchůdku, protože za (v ideálním případě) 12 čistého v Praze se mi takhle dřít nechce. Abych to ozřejmil: nevadí mi dřít, nevadí mi práce přesčas, ale nehodlám to dělat zdarma kvůli finančnímu zisku někoho jiného, který následně nijak neovlivní zisk můj.
Proč to vlastně píšu? Protože první den, kdy mě už nikdo nezaučoval a já na konci dne skončil, jsem měl neskutečnou chuť dát si jedno pivo. Byla to část mého osobního života, kterou jsem měl raději využít cestou domů, abych měl 8 hodin spánku na to, abych zase dalších 14 hodin mohl pracovat. Ale potřeboval jsem se trochu uvolnit. Kdyby to takhle šlo dál a ty bys mi řekla, že se ti nelíbí můj životní styl
od-vyplaty-k-vyplate-pres-hospodu, tak bych tě přetáhl půllitrem přes hlavu a doporučil ti vrátit se ke své práci, při níž máš čas koukat na Nyx.
To je myšleno kamarádsky :)
Osobně považuji hospody za ventil a myslím si, že není dobré takhle ventilovat přepětí z práce vznikající kvůli nastaveným podmínkám, jež vytvářejí
moudří lidé
idiotům. Podle mě by se ti lidi měli pokusit zůstat střízliví a pak moudrého nadřízeného zastřelit. To je imho lepší ventil :)
A to co popisuju, je celkem legrace, i přestože se mi v pátek už začínaly rozjíždět lehké halucinace (mnoho hodin na sluníčku dělá divy :). V některých zaměstnáních jsou na tom lidé ještě hůř, i když za tu dobu, co jsem vystřídal různá zaměstnání je tohle zatím nejhorší.
Ano, lidé takto pracující pak skutečně mohou podlehnout vidině snadné výhry (ti opravdu hloupí hrají automaty, další sázejí Sportku), protože mají pocit, že by se tím vyřešila kupa věcí. Nedokážu říct, kolik z nich by skončilo jako Bolek Polívka v Kurvahošigutntag, ale také si moc nedělám iluze, že by se snažili to investovat do vzdělání.
Na druhou stranu přesně tento opačný vzorový přístup, kdy se člověk snaží maximalizovat své dobro může být počátkem bezohlednosti k druhým.
Jak je uvedeno zde:
[ ATOMINATOR @ 80M.bpm | Whore Is Lover If You Want It ]
Situace chudých se měřitelně zhoršuje nikoli proto, že by tak byl naplánován systém, ale proto, že se privilegované skupiny vzdělaných a zdravých snaží
maximalizovat své dobro.
Jako majitel firmy s vlastním autem a dětmi bych se určitě snažil, aby se moje děti neměli jako mí vlastní zaměstnanci a měli se minimálně stejně jako já - nebo ještě lépe. Takové racionální chování umožňuje můj rozvoj a mých potomků, ale zabraňuje rozvoji lidí, kteří svým úsilím podporují můj růst... Ale fuj, jak to smýšlím, vždyť já jim dávám práci, nechť jsou za ni vděční!
Ten NPZ jsem taky okukoval a stále mám okolo něho mnoho pochybností.