CONTINUITY: jo jo, díky...

Conti, kdybych tak věděl... já třeba vůbec nemám ten pocit, že si utvářím cestu přístupem... spíš něco jako, že ta cesta po které jdu - často jí vnímám jako vynucenou okolnostmi, mě formuje do nějakého postoje - ásany - stoje vzpřímeného či co... když se držím rovně tak se dá život i snést :-) když povoluji - tak si to ohromně uživám :-( a když se pak zase rovnám tak řvu jako túr :-)

Lidičky, jsem taky chtěl reagovat páč mám s Atomem podobné trápení a sepsal celou story... kterou jsem po zpětném přečtení vyhodnotil jako nepřínosnou a nepostnul to... já už fotím sakra dlouho... a moooc rád bych to dělal na full time... a už dobrých 12 let se o to snažím... a celou tu dobu dělám něco úplně jiného, živí nás něco úplně jiného, něco co je v porovnání s focením asi tak 4%... a nějaká zkušenost z toho, která by stála za sdílení?

Atome, a všichni podobní - mě pomáhá a pomohlo si pořádně rozebrat motivaci proč to pořád dělám a investuji do toho spoustu zdrojů... co mi to přináší? A co to může přinášet ostatním?

Po čase jsem prostě přišel na to, že mi prostě dělá dobře, když svýma fotkama udělám lidem radost, že jsou jim k užitku a pomůžou třeba i dobré věci... a že za to dneska nikdo neplatí? A nájem tím nepoplatím? Čert to vem - pořád věřím, že se to jednoho dne může zlomit...

...což neznamená, že nevnímám naší korupční realitu jako pěkně zasranou a nespravedlivou vůči spoustě lidí... a klidně napíšu, že do toho počítám i sebe - neb díky tomu, jak se tady v Čechách vede business - tak musíme taky všichni pracovat na nájem atd :-(

Ale co se třeba teď nestalo? Pojedu znovu do Himaláje - fotit i točit - s fungl novou D800 - za svý prachy... a dost možná budu točit i s Dalajlámou... tak držte palce ať se to povede a nepřivezu záběry rozklepané :-)

JAMINA: Aha, tak to se velice omlouvám, nečetla jsem úplně vše, nestíhám to, a zřejmě jsem si pamatovala něco ze starých příspěvků, co nebylo aktuální.

Tak to je tedy záhul taková práce, chápu, a chápu i frustraci, když člověk má čas jen na spánek a práci. A chápu i to, když je člověk citlivej a má svoje tempo.

Btw, uvědomila jsem si, jaký typ asi je Atom podle ájurvédy, a k tomu velká citlivost a pomalejší rozjezd patří - spolu se spoustou silných stránek.

Je jasný, že lidi na internetu mohou mít se svými reakcemi jen omezenou představu o tom, co prožíváte, v mém případě třeba zastaralou, respektive reagujou jen na příspěvek, a neznají celej kontext.

Maximálně fandím a držím palce, je jasný, že to nemáte lehký, a že jste oba silní lidi, co dělají to nejlepší, co můžou.

CONTINUITY: asi jsi nečetla uplně vše (je fakt, že Atom ten 1 příspěvek měl hodně dlouhý a měla jsem problém ho přečíst celý :) ), ale Atom v něm popisoval svou momentální práci, kde chodí a hýbe se docela dost ;) Vstává ve 4 ráno a chodí celej den, s vozíkem často docela doost těžkým, někdy dorazí domů až v 9 večer třebas, takže spánek-práce-spánek atd. Sezení si moc teď neužije.

Takže pohyb mu momentálně opravdu nechybí :) (Začínaj mu lézt žebra, tak ho nutím víc jíst, jinak ho tadle práce vyhubne. Nicméně věřím, že zde opravdu platí "Co tě nezabije to tě posílí" a lekce je to zajímavá, po tom delším období vysedávání u PC či minulé sedavé práci. Vidět to je třeba na tom, že mě teď uzvedne, což dřív by teda nedal :)) ).

Ale máš svým způsobem pravdu, dlouhou dobu doma seděl a energii pohybem neaktivoval, a to vede víc k rýpání se v sobě. Nicméně si myslím, že se postupně "posiluje", nejen touto prací, a i z dlouhodobého pohledu na osobní vývoj, rozhodně daleko méně brblá, než dříve. A méně vidí chyby "okolo".

To, že jednou za čas na nyx napíše, že mu je líto, že nedělá práci která by pro něj byla naplňující a měla tak nějak obecně smysl hned nezneměná, že je frustrofaný škarohlíd ;) Spíš to jsou vlny, nálady. (známe to asi všichni...). To, že je citlivější a déle mu trvá se vykopat z "peřin", který jsou plné zátěže z rodiny a nenaplněných očekávání, mi nepříjde zlé, každý máme své tempo prostě. A nešťastný rozhodně není, nicméně se taky snažím ho povzbuzovat k spokojenosti se sebou a zároveň schopnosti jít "výš".( Ale my jsme oba takový děti trošku plácající se na písečku a vyjevený z toho boje "jak přežít, pokud možno něco nejen zažít, ale i dobrýho tvořit; nebát se a z chyb se nesypat ale poučit").

Mně příjde fajn, že se vypíše, nedusí to v sobě ale sdílí. A i na radách, co mu dáváte, něco je. Jestli si z těch rad něco vezme to nevím, ale některé jsou určitě k věci. (Trošku mimo mi přišla rada "dělej co tě baví, když tě baví video tak ho přece dělej", alespoň tedy v momentální situaci. Když si Atom potřebuje akutně vydělat na nájem, nemůže dělat co ho baví, protože za to nájem nezaplatí. ).

YMLADRIS: takze MDMA super vynalez, ale candy flip jeste lepsi :)

INK_FLO: to co pises je hodne silny

nevim zda je dobry co ted napisu ... ja to totiz vidim i jinak: svet neni bezpecny a neni smysluplny misto. Mne osobne mir prinesl az moment kdy jsem si byla schopna rict: SO WHAT? ano vsude je spousta bolesti a nakonec umrem, ale co jako. Tim spis se neni treba trapit ze neco ma byt jinak.. nakonec to tady cely vybuchne ve slunci. Cili neni duvod se trapit nejak vic, nez je zrovna potreba v ramci hry na dosahovani cilu. Svet mne nemiluje? Fajn, ale nemuze mi zabranit abych ja se milovala a abych milovala i dal. Kdyz se mi bude chtet. Kdyz ne, taky dobre. Protoze NIKDY neprovedu nejaky aport tak dokonale aby vesmir mne za to teda umistil do nebe a pecoval o mne, tento typ panaboha neni. Jako ze rict si FUCK YOU a delat veci FOR LOLZ. Driv jsem se furt snazila se nejak jakoby zabezpecit, zachranit se, spasit. Ale stejne umrem! Takze co. Je prijemnejsi se citit dobre nez se nenavidet. Ciste hedonisticky pragmaticky. Jako ze, uvedomit si ze ten soft v hlave opravdu je imaginarni, takze neni nutne ho nejak resit... je to imaginarni.

.. coz jsou presne ty duchovni pindy, ktere ti nepomuzou, chapu no.

ja treba mam pravidelnej vzorec, ze kdyz mam vice stresove obdobi, tak nutkave furt klikam na nyxu, takze si musim nechat zmenit heslo a dat si treba par tydnu pauzu, jinak se stres + internety strasne zpetnovazebne podporuje a je to fakt blby. Cili radeji nejaka ta abstinence :).

No a kartago musi byt zniceno, tedy chci rict, denni meditace, ... :)

CONTINUITY: Atome, ještě tři praktické věci k tomu.

Můžeš kouknout na to, kolik času trávíš na netu, činnostmi, které nevedou k tomu, co chceš. To je docela past, člověk se tam může ztratit na roky.
A pak - jíš bílou mouku a cukr? Pokud pravidelně a často, může být zajímavé zkusit tyhle systémové drogy vynechat - podporují právě ten pocit měkkosti a bezmocnosti. Pro člověka, který je rázný a akční a věří si, to nemusí být podstatný problém, naopak, můžou mu poskytovat uvolnění. Ale pro člověka, který se s tímhle potýká, může být velmi pozitivní změna nahradit je kvalitními bílkovinami, kvalitními celozrnnými obilninami a zeleninou.

Tyhle změny nejsou řešením samy o sobě, ale můžou tě velmi podpořit, stejně jako ten pohyb.

---------

A pak ještě k té minulosti: co mi předali někteří dobří učitelé, a opravdu mi to pomohlo a pomáhá:
Vyprávěj sám sobě jiné příběhy.
Místo abys vyprávěl o tom, co je špatně, co nemáš, a co se ti nepovedlo, můžeš vyprávět o tom, co ti bylo dáno, co máš, a co jsi dokázal. Je toho určitě taky hodně, u každého člověka. Až jsem se divila, kolik jsem toho našla ve vlastním životě. Hodně. Moc.

CONTINUITY: imho to souvisí s určitou vulnerabilitou (nedostatečnou resiliencí - obranyschopností), která vysvětluje jaktože jeden sourozenec z nefunkční rodiny dosáhne svého snu a druhého to rozdrtí...někteří lidí jsou křehčí a v kombinaci s dalšími nepříznivými faktory se jim pak těžko věří tomu, že svět může být bezpečné a smysluplné místo...

já jsem se něčeho hluboko uvnitř mě kdysi dotkl na dvou zážitcích s vyšší dávkou MDMA. Když jsem byl na vrcholu a padaly veškeré hranice a obrany a vše pohlcoval absolutní pocit klidu, lásky a bezpečí, tak k tomu finálnímu rozpuštění nikdy nedošlo. Někde tam vzadu totiž zůstal schovaný kousek mé osoby, malé ustrašené dítě, které nehodlalo připustit, že je něco takového možné, nevěřilo tomu, bránilo se. Zároveň byl ten okamžik velice bolestný, kdy se objeví pozitivní pocity takové intenzity a najednou čelím poznání, že ani něco tak silného nedokáže rozpustit určitou bazální nedůvěru ve svět a sebe...

ATOMINATOR: Přece jen to napíšu, jak to na mně všechno působí.

Přijde mi, že tvoje myšlení je velice "systémové". Připomíná mi to, jak mluví třeba máma.

Takové to, že všechno jde dělat jen jedním způsobem, například musíš mít práci, na tu musíš mít určité vzdělání, že všecko je dáno tím, kdo jsou a jak se chovali tví rodiče nebo jaké měli kontakty.... Takovým věcem věří máma, a taky z nich vyvozuje pocit bezmocnosti, a pocit že svět je nespravedlivej a nic v něm nemůže. A tomu taky odpovídá život, kterej měla a má, plnej těžký práce za málo peněz, a nikdy nic, co chtěla.

A na druhou stranu znám spoustu lidí, kteří taky nejsou vybaveni ani penězi, ani "zázemím", ani specifickým vzděláním, ale prostě důvěrou ve svět a život a sebe, a světe div se, ono se jim neustále daří vymýšlet všechna mozná fascinující kreativní řešení, jak v tomhle světě prakticky žít. V zásadě je to o tom, že věří, že obecně mohou dělat to, co je baví, a tak, jak jim to vyhovuje, a tak se otevřou možnostem. A možnosti jsou. Mnoho lidí dělá úspěšně práci, na kterou nemají oficiální vzdělání, nebo kombinují různé aktivity způsobem, který jim dává prostředky, čas a prostor na to, na čem jim záleží. Mohla bych ti vyjmenovat 200 různých alternativ, ale vím, že to už lidé v minulosti zkoušeli, a tys jim odpovídal důvody, proč to a to nejde.

Problém podle mě není ani v minulosti, ani v nespravedlnosti světa, ale v tom generování těch důvodů, proč to nejde, v tom nedostatku důvěry ve vlastní schopnosti a vlastní štěstí.

Jsem přesvědčená, že jsi člověk, kterej přišel na tenhle svět s určitým posláním, pro který máš kombinaci úžasných schopností, a až si to uvědomíš, všechno ti půjde samo, a všechno co potřebuješ k tobě přijde.

Ale aby to šlo, asi je nejdřív potřeba léčit právě tu důvěru v život. Uvědomit si, že život a svět je opravdu mnohem, mnohem větší, než ty uzoučké vyjeté dráhy systému, na které věříš. A je docela normální, že do nich nezapadáš.
Na svoji minulou a současnou zkušenost se můžeš dívat taky tak, že tě mnoho věcí naučila a učí. Naučil ses, jaké je to je žít v neharmonické rodině, a naučil ses to přežít, a máš okolo toho mnoho pochopení. Poznal jsi život mladýho člověka bez zázemí v tomhle světě, a teď řešíš výzvu, jak si s ním poradit, a když to vyřešíš, i to bude veliký plus a zkušenost, a přidá se to ke tvému potenciálu, ze kterého můžeš dávat dobré věci světu.

INK_FLO: Rozumim. Na druhou stranu ale duchovno ti muze dodat nejaky zdroje aby ses mohl podivat na situaci jak je a naklusat k psychologovi (pricemz v obdobi pred duchovnem bys toho absolutne nebyl schopen).