PIZI: ja v e-podobe ctu jen knihy, ktere ctu "z prdele" a ke kterym uz se mozna vickrat nevratim. knihy, ktere mam ke studiu, nad kteryma musim premyslet a tak, tak ty mam do jedne na papiru - bud koupim, nebo vytisknu a svazu. knihy na papiru jsou nejakym zpusobem "zive" a lip se s nimi pracuje.

imho ma smysl mit ty zasadni knihy v papirove podobe, protoze kdyby se neco posralo a prisli jsme o elektronicke zarizeni, tak knihy na papire budou stale nosice informaci, kdezto ty v e-podobe budou nedostupne.

DARUMA: Anne Cheng, Dějiny čínského myšlení (podáno komparativně, odpovídá zadání).

Populárně vědecké, ale imho. velmi přesné zestručnění: Robin Skynner, John Cleese: Život a jak v něm zůstat naživu, str. 147 - 185

Knihy už odmítám kupovat papírové. Právě z toho důvodu, že je to koule na noze. Minimalizuji svůj majetek a učím se zbavovat se stále dalších lpění na majetku a knihy do toho patří také.

INK_FLO: jo mela bych vypnout compa a jit si cist;)

dobrej vtip na téma knihy

DARUMA: ve stáří si přibalíš ledviňák a chlupatý papuče :-)

MASOO: Jo, neco na tom bude. Ja taky nemam zadnej vlastni domov. Kdyz jsem obcas v Cechach, tak bydlim u rodicu, jinak diky sve praci bydlim pokazde jinde a sve volno travim take na cestach. Svuj majetek jsem zredukoval na obleceni, cestovni kufr a nejakou tu elektroniku. :-) Cloveku se zije tak nejak vic s lehkosti a nema tolik kouli na noze. Na druhou stranu jsem mladej a pocitam s tim, ze ve stari ma clovek jiny priority. ;-)

zaznamenala jsem tu hlasku "nemit domov, aspon se nam bude lepe umirat" nebo tak nejak...
podelim se se svym dojmem:
ja jsem domov mela az do svych 25ti tusim let....byl to byt mych rodicu v praze, pak se ale rodice odstehovali nekam, kde uz doma nejsem.
Ja jsem se predtim uz parkrat stehovala a dneska mam na konte 10 presunu ( a s rodici predtim take nekolik, ale to si moc nepamatuju).
V prvnich bytech jsem se s idealismem a nadsenim dost zabydlovala, byt to nakonec bylo treba jen na par mesicu, to me postupne poustelo...pak jsem v jednom bydlela dlouho a tam jsem se opet zabydlela a taky jsem zacla zas hromadit veci, pak to vzalo za sve po dalsim stehovani po 4 tydnech!!! jsem se na to zacla pomalu vykaslavat, i pres to, ze jsem se treba v jednom byte s fajn lidmi doma citila.
Nakonec jsem eliminovala nejen veci, co prenasim, ale i ty, co vlastnim a v poslednim byte, kde jsem ted, jsem na zacatku jen diky spolubydlici - kamaradce, ktera z osobnich duvodu mela jeste nadseni a energii - nedelala vse jen provizorne, ale udelaly sme si to pekne ...
a co se deje? budeme se zas stehovat, pro me je to uz bezny ukon, v hlave mam srovnano, co kam presunu, ceho se jeste zbavim, co komu daruji, co potrebuji, jak to sbalim a konecne se dostavam k tomu, ze mi doslo, ze bydleni na jednom miste pro me neni a proto se chystam k porizeni domecku na koleckach;)
Takze nejenze se nam muze lepe umirat, ale i lepe zit, kdyz se neupiname tolik na domov (jako misto), koreny je dobre znat a citit, ale neni to zas tak nutne podle me.