• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISTRANSFORMACE - síť života: o všem, co pomáhá léčení a probuzení člověka,společnosti,Země
    Restartováno :)
    O cestách, technikách, prostředcích, projektech, hnutích, myšlenkách velkých i malých, co pomáhají člověku osvobozovat se a naplňovat svůj potenciál, a skupinám, místům, ekosystémům, uzdravovat se z nemoci civilizace.
    Společným jmenovatelem témat je uzdravení, obnovení rovnováhy, návrat k přirozenosti, nalézání cesty, která je v souladu se životem.

    Ráda bych, aby klub byl o sdílení informací, nápadů a zdrojů - spíše než o diskusích a rozebírání, jestli je nějaké téma dobré-špatné, reálné-nereálné, apod ;) (na tento druh vyžití tu máme klubů dostatek :)

    organnic.blogspot.com (Conti)
    rozbalit záhlaví
    EVA_
    EVA_ --- ---
    INK_FLO: No to je šílenost, samozřejmě.
    INK_FLO
    INK_FLO --- ---
    zrovna teď čtu článek v tom vodafoňáckým free magazínu čili chili článek "nebezpečná dokonalost" o přehnaném rodičovství. Citují tam jednoho publicistu:

    "Na mnoho současných dětí jsou kladeny nepřiměřené nároky, nejdůležitější je výkon. Děti ale chtějí být dětmi a nechtějí si dělat starosti o budoucnost."

    Pak tam odkazují na nějakou studii, podle které mají děti o polovinu méně volného času než jejich rodiče začátkem osmdesátých let.

    Jakožto odstrašující příklad, kam až to může zajít uvádí tuto reality show "Toddlers and Tiaras" (batolata a korunky)...některé z těchto vytrénovaných roztomilých minirobotů imho skončí na cracku nebo heráku

    toddlers and tiaras s05e02 lollipops and gumdrops pageant - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=9wK4xDlpWJA
    EVA_
    EVA_ --- ---
    DARJEEL: Na mě moc černá vize odkazu našich rodičů...co jsou tedy ty "pevné kořeny" ... Nevím, jaká jsi generace, já vidím odkaz ve smyslu "žít, přestože je válka a systém takový, jaký je". Nevidím jen ty "vlky" a zlovůli teda. Sice vratkejma nohama, velmi zkresleně v důsledku dětské deprivace, ale stojím na odkazu "stavět vlastníma rukama z toho, co je; žít, co to dá; milovat, i když to bolí; pomáhat sobě i druhým, vypěstovat si co nejvíc ovoce a zeleniny sami, navařit z ní zavařeniny, vyhnat bažanty ze hnízd, aby je nepřejel kombajn...jasně, bylo spousta nepravosti, nevidět je je blbost, ale hodlám se učit z toho, co se povedlo a to, co ne, si zkusím pamatovat, abych to neopakovala.
    Práce a povinnosti jsou prostředek a ne cíl - to je hezký a beru. Stejně jako hodně hlubokou studnu. Kalašnikov nechám na manželovi, ale i ten se může hodit, nevylučuju.

    Nerozumíme si ale v tom, že bych svým dětem něco chtěla slibovat. To ne. Spíš mi jde o vědomí si vývojových stádií, jejich přechodů, rovnováhy mezi přibývajícími povinnostmi a benefitů a schopnost jimi děti provést.


    YMLADRIS: Vize super. Předpokládá matku, která miluje svoje povinnosti a užívá si benefitů, respektive si je dovede nastolit. Otce, který je ochoten také přiložit ruku k dílu a z matky před dětmi nedělá prudnou. Případně koriguje logický vzdor dětí tím, že na plnění povinností trvá také. Mluvím o pidipovinnostech, např. jednou týdně vyklidit myčku, uklidit si po sobě nádobí ze stolu, jednou týdně zalít hadicí skleník, ostatní činnosti jsou ryze dobrovolné.
    Ovšem konkrétní příklad u našeho kluka: mě pomáhá většinou nerad. Ale ... jakmile napadne sníh, vezme sám od sebe lopatu a jde na to. Odhází ho. Už tři sezony. Pokud totiž něco dělá můj muž sám od sebe, tj. vyloženě chlapskou práci, jde do toho i syn. Včetně spaní pod širákem v dešti, dvacetikilometrových pochodů a stáčení piva. Ovšem ve zbytku času, kdy můj muž držkuje, že prudím, když chci aspoň přinést konve (prosím, přines mi je, jsi tak silný, já je unesu těžko) držkuje syn úplně stejně.
    Holka zas jede v panenkách. Pořád miminkuje a "mami neruš, miminko usíná". Jsou jí tři, chci po ní odnést si po sobě talíře ze stolu, vidí to u mě, docela samozřejmě talíře a příbory sklízí.

    Čili, jdou-li rodiče spolu, stejným směrem, pak bych řekla, že lze. Ale pořád jsou zřejmě primární oni a to, nakolik je naplňuje sekání trávy, mytí nádobí, nebo pečení buchty. Přes obrovskou únavu z každodennosti, probděných nocí a podobně. :-)
    JAMINA
    JAMINA --- ---
    YMLADRIS: taky se mi zdá taková vize ideální, i když nemám taky v praxi ověřeno (nicméně si občas podobně fantazijně pohádkové motivace vytvářím pro sebe :-D ). Měla jsem to v dětství stejně : "prestan si cist a pojd UMYT TO NADOBI!!"
    člověk pak bere pomáhání rodičům jako rušivou prudu... zvýšené povinnosti v domácnosti jsem pak měla spíš za trest, nebo jako motivaci "až uděláš to, to a tamto, mužeš jít teprv ven s kámoškama".

    a až teprv teď, kolem třicítky, mě opravdu BAVÍ dělat domácí práce, vařit, starat se o kytky atd, dřív jsem to vlivem výchovy měla spíš jako prudu (pokud tam nebyla motivace typu "navařím hostinu pro ty co mám ráda" apod.)
    CRANK
    CRANK --- ---
    YMLADRIS: V tom případě bych měl být raději bezdětný ;).
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    CRANK: decka pry v zasade proste jen napodobuji tebe, tvuj pristup k zivotu. ale jsem zvedava na reakce skutecnych rodicu :)
    CRANK
    CRANK --- ---
    YMLADRIS: Zní to moc pěkně. Trochu bych se bál jestli je možné tohodle ducha na dítě "přenést" v případě, že samo neprojeví prvotní zájem.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    EVA_: K tomu mam takovou naivni vizi. Nevim zda uz jsem to nekdy nepsala. Zajimala by mne kritika ze stran skutecnych rodicu (jsem teoretik).

    Decko ma ruzne povinnosti. Cast z nich je nesmyslnych (delat ruzne veci do skoly jen proto, aby nedostalo dvojku ale jednicku, coz proste tezko rict zda je k necemu). Druha cast - povinnosti a pomoc doma - ma smysl, ale zase jsou strasne nahodile a zmatene (teda tak to bylo u nas, proste "prestan si cist a pojd UMYT TO NADOBI!!"). Prace by idealne mela cloveku davat reward, ze je schopen pusobit v realite pozitivni zmeny, ne primarne frustraci, ze matka otravuje s nadobim. Tak premyslim co s tim a vychazi mi, ze uz relativne mlady decka by mely byt schopne pochopit a ocenit koncept "sfery vlivu", neceho co je jejich parketa, vkladaji do toho usili a tudiz je svet prijemnejsi misto. Napriklad dcera by mohla byt kralovnou kralovstvi kvetin. Je jeji zodpovednost, ze rostliny prospivaji. Je uz tak velka holka, ze se o ne dokaze starat sama, rozumi jim, vi ktere je poterba kdy zalevat kdy hnojit, a pravidelne dostava potvrzeni ze domov s rostlinami je lepsi nez domov bez rostlin a ze prispiva k necemu fajn. Je to jeji projekt. Ma co kecat do toho, ktere rostliny se namnozi, ktere se koupi dalsi atd. Stara se o ty rostliny ne stylem "vykonat prikaz", ale stylem ja jsem spravcova tohoto kusu zivota, je to na mne, kdyz zapomenu, chradnou, atd.

    Nebo muze mit dcera privilegium, ze nedelni odpoledni buchtu pece vzdycky ona. Prijima objednavky, ale je to jeji projekt. Ostatni ji chvali, protoze je super, ze je v nedeli buchta. Uci se ruzny recepty a je za hrdinku jak ji to jde nebo holt to pripalila, ale to neva; je to proste realny projekt kterej si ridi sama (matka pouze koucuje); je to neco jinyho nez "ted bez vyloupat svestky". Kluk zase je frajer se sekackou a proto mame nejlepsi travnik siroko daleko. Je to jeho travnik. Otec s nim konzultuje co a jak.

    A takhle postupne, pres ocenovani a chvaleni a pravidelnost a realitu decka ucit, ze je fajn, kdyz je clovek schopen neco delat, neco davat. Samozrejme ze se mu nekdy nechce, ale prece nepripusti ten fail ze by "nebyl schopen uz zajistovat buchtu nebo travnik".

    Myslite si, ze neco takoveho muze fungovat?
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    EVA_: a co jim chceš o budoucnosti slibovat, copak víš co bude za měsíc natožpak za rok? Jak pak můžeš vědět, v čem to budou mít lepší, vždť odkazem našich rodičů nám je pustošení planety, rozpadající se rodinné vzorce, podivné stravovací návyky a důvěra v systém, který nás chce co nejvíc obrat...

    Osobně bych svým dětem rád předal pevné kořeny, které je mohou vyživit a pochopení toho, že práce a povinnosti jsou prostředek a ne cíl .)
    Ale je možný, že mnohem lepší odkaz bude do budoucna hodně hluboká studna a nebo kalašnikov, fakt nevím :o)
    EVA_
    EVA_ --- ---
    EVA_: Jasně....víc a víc povinností, ale víc a víc možností "naplnění". Hm.

    Já si totiž myslím, že v čím víc možnostech se můžem realizovat, o to víc se můžem dělit s druhými. A je možná dobrý se to polehoučku učit. Respektive zároveň tak otevírat možnosti dětem, aby to okoukaly, bude-li se jim to líbit.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    EVA_: jo to je pro tebe :)

    podle mne prirozeny vyvoj je, ze malej clovek ma svou velikou radost uz kdyz je malej a postupne jen dela vetsi vypravy do sveta a hraje si s vetsima hrackama a prekonava vetsi prekazky a zaziva vetsi dobrodruzstvi, je schopen toho vic pojmout (rozumem, citem, ...). Ne ze by detstvi a mladi byla nejaka pripravka na zivot, kterej jednoho dne zacne. To tak maji spis lidi co meli detstvi zkazeny, visco, ale to neni pripad tvych deti
    EVA_
    EVA_ --- ---

    YMLADRIS: No to u nás taky. A já fakt nevím, proč mi to najednou z ničeho nic nestačí. Jako, že jsem si tyhle věci tak nějak "ošahala" a vidím, že bych jim za tím vším chtěla ukazovat ještě něco. Něco jako "najdeš si svojí velikou radost, která tě bude utvářet a naplňovat...." To je možná pro mě? Možná....
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    EVA_: prechod od skolky ke skole... chapu jak to myslis ale to asi musis vykoumat sama, jakou novou nezavislost skolak oceni, cojavim ze dotedka nesmel to a to a tedka muze. to podle mne zalezi na osobnosti toho ditete a obecne pomerech u vas ne?

    jinak s tebou souhlasim ze s pribyvajici zivotni zatezi deckam zprostredkovavat taky pribyvajici zivotni moznosti je fajn.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    EVA_: dospelost - u nas doma se valil "mytus/kult prace" tj. jako decka jsme vedeli cim se zabyvaji v jobu rodice a nejak postupne jsme pobrali, ze ma jako byt strasne dulezity si najit praci ktera te bavi, protoze zivot je o tom aby z tebe padaly nejaky plody, a byt dospely znamena delat neco prospesneho za co te ostatni lide oceni jako hodnotneho cloveka. Coz neni az zas tak spatny no.

    No a pak nezavislost, tj. muzes sam cestovat, kupovat si veci, rozhodovat se podle sebe... az se uzivis, tak si rozhoduj. Bez na brigadu a vydelane penize utrat dle sebe. Tento styl uvazovani.
    EVA_
    EVA_ --- ---
    CRANK: Pche...brnkačka.:-)))


    KUATO: Ne, imho budoucnost není příliš abstraktní věc. A nejde mi o myšlenkové koncepty. Jde mi o ty přechody. Od školky ke škole. Od prvního stupně ke stupni druhému. O postupné překonávání strachu vyrůst. O nastínění výhod, které mají jednotlivá stadia vývoje. Např...jsi menší, než brácha, jdeš spát dřív. Až budeš školačka, budeš s námi sedět do půl deváté a hrát piškvorky. Pořád otravuju s tou potřebou řádu, co...:-)
    KUATO
    KUATO --- ---
    Eva: podle me s detma nema moc smysl resit moc budoucnost. Jednak o ni sami nevime lautr nic a druhak pro ne je to prilis abstraktni vec. At jsou co nejvic v pritomnosti, myslenkovych konceptu si casem uziji azaz.
    CRANK
    CRANK --- ---
    EVA_: Hlavně ty děti nevystraš :-o).
    EVA_
    EVA_ --- ---
    SCHWEPZ: "Další možností, jak zmírnit hrozbu nedostatku potravin, je zvýšení obchodu mezi zeměmi s přebytky a naopak nedostatkem potravin nebo omezení plýtvání s potravinami."
    Podle mě tam měl ten článek začít.
    Dalajláma loni v Praze říkal, že se mají státy, žijící v blahobytu, začít o své nadbytky dělit. Ale jak, že....

    Mám prosbu, týkající se transformace: přemýšlím, jak nastiňovat svým dětem případné výhody dospělosti, čili "až budeš dospělý/dospělá, budeš to mít mnohem lepší v tom a tom..." Nějaké tipy? Díky.:-)
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Food shortages could force world into vegetarianism, warn scientists | Global development | The Guardian
    http://www.guardian.co.uk/global-development/2012/aug/26/food-shortages-world-vegetarianism

    Lidstvo se bude muset kvůli nedostatku vody obejít bez masa, varují vědci - Ekolist.cz
    http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lidstvo-se-bude-muset-kvuli-nedostatku-vody-obejit-bez-masa-varuji-vedci
    JAMINA
    JAMINA --- ---
    KUKIDE: v pohodě, on ten obrázek není špatný třeba výtvarně, ani děsivý není nijak extrémně. Spíš mě u něho zarazila ta dělící čára, rozdělující obrázek na "peklo a ráj", nebo prostě na nějaké barevné zářivé pole s lidmi a dětmi, které se vlastně tváří docela nešťastně ač jde asi o pozitivní část. No třeba si dělají starosti o ty nad sebou...
    No a nad tou dělící čárou vidím ničení města plného ďáblů, jen nějaký archanděl tam dole vykukuje. Cítím z toho takové ty konspirační myšlenky, jež dělí lidstvo na dobré a špatné, a že ti dobří převibrují na vyšší úroveň, kdežto ti ostatní nevědomí ubožáci budou postihnuti apokalypsou/pomstou/zničením něčím z Nebe nebo z nebe (rozuměj třeba posly Božími nebo posly z Vesmíru).

    Osobně mám na tydle vize trošku alergii, protože ač spoustě lidem nerozumím nebo jejich činy nechápu, nestavím nějaké tlusté dělící čáry a netroufám si lidi rozdělovat na jednoznačně dobré či zlé. A rozhodně bych nikomu nepřála nějaký Peklo nebo ničivou invazi z Vesmíru a tresty. Nechť jsou šťastny VŠECHNY bytosti, to se mi zdá lepší mem.

    Ale třeba to čtu špatně, to sdělení obrázku :)

    GAISAKA: :)))
    GAISAKA
    GAISAKA --- ---
    KUKIDE: Já se ale lekl spíš toho "ráje", a celkem sem se i ztotožnil s tím podle autora "peklem". Skákat v kruhu kolem umělohmotnejch králíčků? Ne, díky, 10 už mi bylo.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam