MONKEYFIGHTER: mozna mas pravdu. treba jim vypadne z ruky, nakrapne si displej a jim "se rozsype cely svet" :) kazdopadne to nebude prijemne a Richard Stallman ma pravdu, kdyz mluvi o digitalnich poutech.
Stallman: Did I say Jobs was evil? I meant really evil • The Register
http://www.theregister.co.uk/2011/10/28/stallman_criticises_steve_jobs_again/

uz mam po krk vsech tech startupu a nesmyslnych sluzeb o kterych by me nikdy ani nenapadlo, ze bych je potreboval, natoz abych do nich vrazel svuj cas pod chabou iluzi toho, ze jsou "zadarmo".



tak a je to venku :) upustil jsem paru z kotle frustrace z cesty do zahuby a muzu na ni jit opet zvesela participovat :)

jasná. :)

JAZZZ: zejtra se komukoliv z nich muze stat neco co jejich mysleni otoci o 180 stupnu.]

PIZI: Mně moc nezajímá, co o něm tvrdí někdo jinej, posoudím si to sama. Ta první půlka mi opravdu stopro sedí...skoro tak moc, že mně nenapadlo, co by na tom někdo mohl nebrat...takže díky, že jste mi to pár citáty vysvětlili ;-D.....a druhou půlkou se nechám překvapit, jasně, Reptaliáni budou kritickej bod ;-D

V pozitivní psychologie se rozlišují dva druhy životního štěstí. Jedno je to krátkodobé, jak se cítím zrovna teď a to druhé je dlouhodobé, které se dá popsat jako spokojenost se svým životem celkově. Mohu být se svým životem spokojený a přitom momentálně nespokojený s tím, že mě bolí noha.

Problém je, když si na něco napodmiňujeme tu celkovou životní spokojenost. Se svým životem budu spokojen, až rozšířím firmu na 100 zaměstnanců. Většinou to tak totiž nefunguje. Ve chvíli kdy dosáhnu 100 zaměstnanců, tak už toužím po 200. Takže takové cíle sice způsobí, že mám teď firmu se 100 zaměstnanci, ale nezpůsobí že jsem konečně spokojen se svým životem. Dodají jen krátkodobou radost z toho, že jsem dosáhl své mety, ale spokojenost nepřinesou.
Tyhle krátkodobé radosti jsou také důležité a každý si jimi svůj život kořeníme. Podle mě je důležité rozlišovat ty dva druhy štěstí. Krátkodobé a celkové.

Se svým životem jsem spokojen, nic mi nechybí, tedy není tu nic co by vytvářelo nějaké nepohodlí. Když to bude tak jak to je teď až do smrti, v pohodě, nemám problém. Ale abych měl co dělat ve svém volném čase, potřebuji vědět co mi dělá radost a to pak dělám. Ale opět cílem pak není vyhnout se nepříjemnému pocitu, že nedělám na svém cíli. Cílem je pobavit se cestou a případně i tím cílem.

FRONEMA: Mít cíl, který ti říká co dělat, aby ses nenudila, ale nemít svou spokojenost podmíněnou jeho splněním. Tedy mít ho jako zdroj případné radosti z úspěchu, ale nemít ho jako zdroj neustálé nespokojenosti z toho, že ho ještě nebylo dosaženo.