LEOZ: Pěkný, opravdu dobrý myšlenky, střízlivý, fér napsaný, na to, že autor je zjevně velmi omezen tím, co si může dovolit napsat (je z US), daří se mu přistupovat k tomu maximálně harmonicky.

Ten první bod, že aby rodič mohl něco sdělovat, musí v tom mít jasno sám, říkat pravdu, sám sobě i dítěti, mi přijde úplně nejhlavnější.

Tak mě napadá, že takové vyjasnění by mohlo prospět i lidem, kteří rodiči nejsou :) Teď jsme na to narazili hned ve dvou auditkách. Buď dělám, co dělám, protože chci, vím proč to dělám, snažím se dělat to nějak rozumně a stojím si za tím. Nebo to nedělám. Co dělá opravdu chaos je, pokud něco dělám a přitom si myslím, že je to špatně a neměl bych... Představit si, že svoje chování vysvětluju tříletému, který se na všechno nevinně ptá proč, mi přijde fakt užitečné :)

Ještě mi v tom článku trochu chybí aktuální přístup rodičů k drogám. Tedy to, že drogy nejsou jen tráva, co rodič hulil na střední škole, ale hlavně cokoliv, co si dává dnes, i legální...
Když si vzpomenu, jak jsem to vnímala já, dětská mysl je fakt extrémně citlivá na pravdu... A taky na integritu těch, kdo vychovávají. Když mi kolem 10 let bylo kladeno na srdce, ať neberu drogy, mělo to úplně opačný efekt. Protože už jsem v tu chvíli měla utvořený názor, že ti, kdo mi to říkají, životu nerozumějí, a často zbytečně zakazují pěkné a dobré věci, a přitom sami nežijí šťastně a zdravě.
Tvrzení přicházející od takových lidí ve mně vyvolalo akorát myšlenku, že ty drogy budou něco úžasného, a okamžitě jsem je zařadila na seznam těch dobrých zakázaných věcí, které určitě musím vyzkoušet :)
Musí být naprosto úžasný, když je to naopak: když máte rodiče, kterému věříte, na kterého je spolehnutí, který věcem rozumí, a pokud vám o něčem něco řekne, dá se to brát vážně, a není nutné to osobně do písmenka přezkoumat :)
Myslím si, že tady se takoví rodiče vyskytují a to je super :)

CONTINUITY: Myslím si, že by se změnily. Ovšem nehledám ty jediné správné názory. Hledám takové, se kterými budu spokojený a nebudu ubližovat druhým. Takové názory myslím mám, takže nemám potřebu hledat nějaké "lepší". Pro mě musí být prvotní nespokojenost se současností, abych něco měnil. Neměním věci proto, že něco jiného je lepší, ale proto, že to současné je špatné. A to, že je něco jiného lepší, neznamená automaticky, že to současné je špatné.

CONTINUITY: Nebo jinými slovy: myslíš si, že by se na tvých názorech něco podstatného změnilo, pokud bys nějakým způsobem změnil životní styl, například rok woofoval někde na farmě nebo začal hodinu denně praktikovat nějaké intenzivní cvičení? Zkoušel jsi to ?
(já ano, a změnilo. a potvrdili mi to i jiní lidé)

PIZI: Jedna otázka k tomu:

Ty žiješ hodně skrze intelekt.

Myslíš si, že při takto zcela jednostranném životním stylu (velmi omezený počet stereotypních pohybů) a životním prostředí (krabice s počítačem) mohou být objektivní tvé názory? Tedy že tvůj intelekt je nezávislý od hmoty?

Všimla jsem si totiž, že lze vypozorovat mnoho společných prvků v názorech, které na internetu prezentují lidé, o kterých vím, že žijí vyhraněně sedavým stylem.

A pozorovala jsem sama u sebe, že pokud strávím i jen jeden celý den, nebo dokonce mnoho dní, nebo dokonce dlouhodobý čas u počítače, je tím velmi ovlivněno, co si myslím, co cítím a co sděluju po internetu.