YMLADRIS: Takhle mi to prijde nejblizsi ale jako nerodic mozna az moc teoreticke... narazove..
Ale proto nechci kecat treba lidem okolo, jak vychovavaji sve deti. Kdyz na ne sislali, chovali se k nim tak nejak klasicky, jak i ja byl vychovan. Sledujic jak jim instruji socialni protokol. O zdraveni treba - kazdyho zdravit. Dodnes jsem z toho mel trauma presne z tehle neskosne interakce, kdy jsem pry rodice zapomnel pozdravit. Ty sceny kolem toho. Ted to vidim treba u malyho od brachy. Nechci do toho kecat, ale to dite fakt nebude blby. Ja bych zdravil lidi. Jen bych do toho netahal ten stres. :-)
On ten pozdrav stejne nema jinak vyznam. Krom aby rec nestala ,) Kdyz vidim, jak ho s tom prudej, mam chut zasahnout... ale muj experiment to neni, si pak reknu.

Nejvic me asi dostal, kdyz synovec v tech svych 1-2 letech rekl mi "Neboj se" tak nejak do placu pri prichodu. Kdyz jsem se zajimal o psychologii a i analyzoval svoje detstvi, jsem dostal strach deti nejak blbe ovlivnit. Udelat nejaky spatny imprint. On jakoby to vycitil. Timhle fakt pobavil, jak je to maly buddha se pozvolna dostavajici do hmoty :) Neboj se a usmev :)

MICHAL_R:
YMLADRIS: díky za reflexi. bude asi nejlepší nechat být a pokud, tak ukazovat nenásilně, jak to také může být... a sledovat a učit se

aneb, nedávno jsem narazila na tento citát, a chtěla bych na to nezapomínat, kéž bych vždy dokázala být takhle (u)vědom(ěl)á: "Vaše děti nejsou vašimi dětmi. Jsou synové a dcery Života, toužícího po sobě samém. Přicházejí skrze vás, ale ne od vás. A třebaže jsou s vámi, přece vám nepatří."
Chalíl Džibrán

FRUTAA1: "pozitivni varianta": Je rada rodicovskych pristupu, ktere deti berou jako 'spravne', jako ze jsou uplne v poradku (Naomi Aldort, Koncept kontinua, dr. Karp ....). Ze jsou ok. Akorat jim chybi zkusenosti, ktere proste postupne ziskaji metodou zkoumam a zazivam. Takze muzes delat toto. Videt ve svym decku tak pokrocilou duchovni bytost jak jen chces. Je to tvuj malej kolega. Vsechno uz to vi, ma, vidi... akorat ted bude nejakou dobu interagovat se svetem vsema zpusobama, aby zjistilo kde se to ocitlo a nachodilo si nejlepsi zpusoby jak tady fungovat. Ty muzes k nemu pristupovat jako velvyslanec nasi reality k vzacnemu cizinci, kterej zatim nic nevi, ale ma obrovskej potencial. Je nadherne neponicenej, uzasnej. Zatim neumi nase veci, nevi jak zachazet s emocema, s lidma, s vecma, janevim s cim vsim, ale to je proste tim, ze je tu prvni den. Muzes k nemu citit uctu a byt pruvodce -- furt dokola ukazovat jak tady zijeme; ukazovat mu ty nejlepsi modely jednani, ktere tobe se libi. Seznamovat ho s tim jak veci jsou, ale "nevychovavat", nebuzerovat, neohybat, nevycnivat nad nej mocensky. Tisickrat ho budes muset omezit, zakazat atd., nez on si nachodi co a jak. ALe muzes absolutne se vybodnout na pouzivani treba strachu, trestu, odmen a takovychto nedustojnych blbin. Prijel kral z cizi zeme, ty jsi velvyslanec. Prekladas nas svet do jeho jazyka. Nejses jeho "matka" (ve smyslu buzerujici matka ktera ma za ukol ho zcivilizovat), on uz civilizovanej je, jen se uci nas jazyk.

"negativni varianta": Ty jako osoba mas nejaky ideal cloveka s vysokym poznanim. Napr. jestli to ma hozeny pres inteligenci, tvorbu, mysleni, citeni, pres lidi nebo spis pres svuj vnitrek, pres usporadanost nebo pres svobodu... je fakt hodne smeru. Pokud budes k diteti pristupovat jako ze uz je "nejaky", muzes vedome nebo nevedome do nej tlacit ten tvuj pohled na poznani (napr. ze ma pomahat lidem nebo byt chytrej nebo byt talentovany). (Pricemz ale jeho prirozenost introverta je na lidi spis kaslat a konstruovat stroje, nebo byt hloupej nebo byt fotbalista.) Whatever. Takze kdyz se tvoje predstava a jeho typ treba zoufale nesejde, tak by pro nej bylo byvalo lepsi kdyz by sis myslela ze je to jen blby decko a nechala ho vicemene bejt (jako mainstreamovy rodic), oproti tvym spiritualnim pocitum.

Jses srozumitelna? :) co ty na to

FRUTAA1: Mě přijde, že ta otázka je tak trochu i o tom, jestli (a pokud ano, tak do jaké míry,) lze "urychlit" duchovní vývoj druhého člověka - byť člověka tak blízkého, jako vlastní dítě - "jak si vzpomenout a jemu to připomenout..." Já nevím, ale mám takové osobní podezření, že to obecně moc nefunguje (někteří před tím i výslovně varují). Jak rychle budeme postupovat, jak rychle si budeme "rozpomínat", jak rychle nám některé věci "docvaknou" atd., je podle mého názoru taky do značné míry předurčeno karmicky, a uměle se to urychluje dost těžko.

Na druhou stranu, hehe, je samozřejmě otázkou, proč se narodil zrovna Tobě - třeba se narodil právě Tobě proto, abys mu to nějak "urychlila"... ;-)

ESTEL: Je to samozřejmě můj osobní názor, ale já bych holotropko do žita, zejména v těchto otázkách, tak úplně neházel (byť bych taky netvrdil, že to je úplně ta nejzásadnější technika vzpomínání a připomínání....)

FRUTAA1:
již při těhotenství mě napadalo, odkud k nám přišel

snad uz davno vedci dokazali, ze cap deti nenosi, ne? :P

ESTEL: moc děkuju :-). nemyslela jsem detaily ze života, ale poznání. každopádně hned od narození je to můj velký Učitel a snažím se být bdělá a sát a vysílat...

ESTEL: souhlas. byt odprosten od bremena minulosti, ktere je mnohdy velmi trpke, je velmi ulevne. dava nam to moznost vyuzit dnu, ktere nam byly dany, podle svobodne vule a nejlepsiho presvedceni tady a ted relativne s cistym stitem. veci, ktere se maji doresit se casem pripomenou samy.

FRUTAA1: To, že zapomínáme a nevíme co, kde, kdo, to mi přijde naprosto v pořádku, vnitřně nabytá zkušenost se tím neztratí, ani láska a blízkost... zapomenuty jsou jen kulisy, role. Jak by se vyrůstalo dítěti, kdyby mělo zároveň v živé paměti, že třeba bylo "kdysi kdesi" zabito svým současným rodičem, nebo bylo jeho rodičem? Ve skutečnosti nic zapomenuto není. Za sebe jsem celkem ráda, že se mi toho nevynořuje mnoho a nebo se to děje tehdy, kdy jsem alespoň částečně schopná to integrovat.
Myslím, že tvoje dítě ti toho o sobě a o tom "kým je" může ukázat hodně a být tebou, zaměřila bych se na láskyplnou bdělou pozornost k němu a vůči němu, na váš vztah, z toho se můžeš učit a a růst víc než skrz nějaké regrese a holotropka.
Jestli máš pocit, že mávání chrastítkem je nepatřičné, tak si věř a nedělej to :o)

FRONEMA: DARJEEL: eeee....
Archeologové v Keni udělali převratný objev. Našli totiž kamenné nástroje staré přes tři miliony let, což z nich činí doposud nejstarší pracovní artefakty na světě a posouvají vědce ve znalosti pravěkých technologií o 700 tisíc let dále do minulosti. Zatím není zřejmé, kdo je jejich tvůrcem. Narušují tak teorii o tom, že první, kdo na světě používal nástroje, byl člověk. Roh Homo je totiž starý „jen“ asi 2,8 milionu let.

Záhada. Vědci našli nástroje starší než člověk - Echo24.cz
http://echo24.cz/a/ihx2Z/zahada-vedci-nasli-nastroje-starsi-nez-clovek

VYHULENY_UFO: trest za to, ze je clovek blbec je.. byti blbcem.

FAEKAL:
Lidi choděj do práce, aby vydělali peníze a koupili si něco, co je vlastně neuspokojuje

nezlob se na mne, ale pokud nekdo rozhazi vejplatu za nesmysly, tak je to jen a pouze jeho problem a jeho blbost, ne?

FRONEMA: no tak lovci a sběrači měli maso když ho ulovili, což určitě nebylo velmi často ,-) Někdy byl přebytek, když nahnali hned pět divokých koní na sráz, ani sežrat to nemohli, leda vyudit nebo nasolit, pokud to znali...pak byly klidně týdny, kdy maso nebylo a v zimě to byl teprve půst!

FRONEMA: mě se čím dál tím více osvědčuje zlatá střední cesta, jak říkal Buddha, nebo moje babička. Nekupuji uzeniny, až na občasné úlety jako 10deka šunky a čerstvý rohlík, jednou za měsíc, ale to je spíše deviace, když mě to přepadne, tak warum nicht. Když už mám maso, tak jednou dvakrát týdně a často od nás ze statku - králíka, slepici, ovci, nebo kousek vepříka od souseda.

Máme se zvířaty smlouvu, vlastně jednostrannou :) s bráchou jim vytváříme luxusní podmínky, pastva na slunci, pohyb, čerstvé potraviny, sem tam větvičku k okusu a smrt jim dáváme rychlou, než mrknou, jsou v králičím nebi. Maso je asi zdravější, není plné streso hormonů. Je nám vzácnější! Myslím, že toto je cesta...mě maso chutná, je to prostě tak. Eticky nemám problém s tím, že beru život, když je to tak, jak to dělali indiáni - poděkují, vše spotřebují - ÚCTA A RESPEKT.

Taky: zamyslete se, jak se to posunulo semanticky - už se neříká chovat vepře, ale výroba masa. Je to šílený posun. Než byly koncentráky pro lidi (Británie v JAR pak náckové), tak začli koncetráky pro zvířata. A prvně ty koncetráky byly v hlavách lidí.

Pravděpodobně bude v dalších dekádách různými vlivy docházet ke snížení tzv. životní úrovně (prostě blahobytu) v Evropě, očekávám tak o 1/4 až 1/3. Může také jít o více nerovnoměrnou distribuci bohatství (rozevírání nůžek, mizení střední třídy, atp.) - podstatné je, že tímto "zásahem do peněženek" dojde o změnách v životním stylu - přestanou se vyhazovat tuny jídla (budou si ho více vážit), maso bude dražší - třeba jak za první republiky. Pražská šunka bude sváteční lahůdka a maso třeba jen v neděli, nebo parkrát týdne, nikoliv "plátek na každý oběd". Cílek si myslí, že to bude vlastně "návrat k normálu" a já s ním souhlasím. Většina problémů bude v naší hlavě - jídla bude furt dost, ale proboha!! už nemám každý den své grilované kuře za stovku!! :-) No uvidíme.