"Život v nevědomosti je život smutný a svým způsobem impotentní, ač se může zdát, že povrchnost přináší nekomplikované žití. Systém, v kterém jsme vyrůstali a byli vychováni je hluboce vrytý jako filtr v našem selektivním vnímání světa a ovlivňuje životy, vztahy, motivace, emoce. To, co se „nesmí“ i to, co se „musí“ vytváří jakousi krustu, vězení, ve kterém sedí nejeden úspěšný obyvatel této planety, ale i outsider, který se za sebe stydí a prožívá se nepatřičně. Je otázkou, co se dnes nazývá „zdravím“ a co „nemocí“, protože projevy či rysy chování spíše vypovídají o celku, skupině, stavu rodiny, společnosti, světa. Jak říká Liz Greeneová: člověk může vykazovat symptomy psychické nemoci a být přitom zdravý, dobře přizpůsobený nemocné společnosti." - z rozhovoru s Kamilou Ženatou (v příloze, plus přikládám i její úvahu k tématu Dospělosti...)