LINKOS: whatever, do řepky u nás jedou prej 5-7x, fungicidy, herbicidy, pesticidy a hnojiva (K+N+F)
LINKOS: "Stejne se vsechno co2 naakumulovane z v biomase dostane pri spaleni do ovzdusi"
Včera ve vlaku jsem četl moc zajímavej článek, musím si to ještě prozkoumat a dohledat, ty údaje co tam zmiňuje, ...ale je to ...je tam toho dost k dalšímu průzkumu fakt vs. ideologie:
Rozhovor P. Moora, bývalého ředitele Greenpeace, s francouzským novinářem G. Canlorbem
ROZHOVOR: Ekologické hnutí zavrhlo vědu i logiku (2) - Neviditelný pes
http://neviditelnypes.lidovky.cz/...hlo-vedu-i-logiku-2-f7b-/p_veda.aspx?c=A180326_223637_p_veda_wag
(...) Neexistuje žádný vědecký důkaz, že CO2 je hlavním důvodem té trochy oteplení, ke kterému v posledních několika stoletích došlo. Před 300 lety vládla Malá doba ledová, asi před 200 lety Moderní minimum jako důsledek slabé sluneční aktivity, o které někteří lidé říkají, že se právě teď opakuje. Uvidíme. Ale relevantním faktorem je, že se svět již 300 let pozvolna otepluje, tudíž déle, než spalujeme fosilní paliva. Sám IPCC říká, že lidstvo je odpovědno za největší díl oteplování od půlky minulého století, to jest od roku 1950, tedy pouhých 75 let. Oni tedy říkají, že se klima během prvních 4,6 miliardy let historie Země měnilo výlučně z přirozených důvodů. Zmíněny byly sluneční cykly jako ty Milankovičovy, zrovna tak mořské proudy. Existuje mnoho přirozených faktorů ovlivňujících klima, ale od roku 1950, tedy 67 let, máme najednou my mít dominantní vliv na měnící se klima na Zemi?
(...) Ale když se posuzují naše znalosti o historii podílu oxidu uhličitého v globální atmosféře během posledních 500 milionů let, tam skoro neexistují reálná čísla, ale my máme proxys a sedimenty, které podávají informace o koncentracích CO2 v atmosféře a které sahají půl miliardy let nazpět. Co lze z toho vyvodit, je sice nepravidelný, ale stoupající úbytek CO2 z minimálně 5 000 ppm nebo 0,5 % před 500 milony let až po nejnižší úroveň někdy během posledního zalednění před 20 000 lety, když podíl CO2 činil pohých 180 ppm. Tento podíl leží pouhých 30 ppm nad úrovní, pod kterou většina rostlin uhyne.
Rostliny nepotřebují oxid uhličitý pouze k přežití, ony ho potřebují i na určité úrovni, zrovna tak jako my k přežití potřebujeme kyslík. Ale pětiprocentní podíl kyslíku v atmosféře by nestačil k našemu přežití, my potřebujeme současnou úroveň, tedy něco kolem 20 %. U rostlin a CO2 je to to samé a CO2 se vždy přibližoval úrovni, pod kterou rostliny zhynou. Tím si Země prošla doby ledovými pleistocénu, jedním zaledněním za druhým – minimálně 22 z toho během tohoto časového úseku 2,5 milionů let.
Je zřejmé, že v případě, kdybychom my neintervenovali a nevnesli něco málo CO2 do atmosféry, byla by tato základní úrověň ohrožena. CO2 byl rostlinami z atmosféry odstraněn a vznikla fosilní paliva, zelenými organismy, které se staly fosilním palivem. A byl odstraněn mořskými organismy s jejich skořápkami, z čehož vznikl uhličitan vápenatý... Ten je v zemské kůře zastoupen daleko více, než fosilní paliva, tisíckrát více a všechen uhlík v uhličitanu vápenatém pochází z oxidu uhličitého rozpuštěného v mořské vodě. Tento uhlík je nyní uzavřen v kameni zvaném vápenec
Ony byly vytvořeny skořápkami živočichů až po rostlinný plankton v moři, základnou potravinového řetězu v oceáně. Ale také velké skořápky korálových rifů sestávají z uhličitanu vápenatého. Tyto skořápky sedimentovaly a a nyní je 100 milionů miliard tun vápencové horniny v zemské kůře, na mořském dně a na pevnině, která se vztyčila z moře. To všechno byl původně ve vodě rozpuštěný oxid uhličitý. To je důvod, proč CO2 během milionů let stále ubývalo - až na život ohrožující úroveň -, než jsme my začali spalovat fosilní paliva – pouhý okamžik historie Země.