JOHNYTHEDEVIL: dobře, shodneme se na tom, že contrail potřebuje svoje p/T podmínky i za předpokladu, že je vlhkost vzdušné masy konstatní; ta sice konstantní není, leč jedná s nám to pochopit, co může in-situ s cirrusovými mraky/contrail hýbat;
to co ale uvádíš v žádném případě neznamená, že "běžná contrail mizí v rámci desítek sekund"; taková poučka platí možná v případě, že vzduch na hranici termopauzy nemá dost vlhkosti nebo je relativně teplý (viz vyjádření institucí)..
o vytvoření souvislé oblačnosti se ale nebavíme, to bude specifický jev, přesto ale například průlety proudových letadel ve výšce pod termopauzou (cca 7-8tis km) produkujou kondenzační jádra a můžou inciovat vznik napjatých kapek..

PALEONTOLOG: to jsme se nepochopili.

Kondenzacni stopa vnika naprosto bezne, rekneme ve vyskach na 8.000m a pri teplotach pod -50'C. Existuji ruzne (opakuji ruzne) vedecke prace, ktere se snazi definovat za presne jakych podminek stopa vznika (min teplota, tlak vlhkost atd) ..... tech -50'C a vyska 8.000 metru je postacujici vychozi zjednoduseni, ktere mmjine implikuje proc startujici a nizkoletici stroje zadne stopy nezanechavaji, ze divere ;))

A ted citace dale, pouze ve velmi specialnich pripadech se muze stat, ze pretrvavajici contrails se rozprostrou(spoji) a vytvori souvislou vrstvu oblacnosti atd atd ....

Takze prez bezne contrails co mizi v radech desitek sekund se dostavame k jiz vyjimecnejsim stopam, ktere pretrvavaji dele az k mimoradne vyjimecnym situaci, kdy se pretrvavajici stopy meni v souvislou vrstvu oblacnosti.

OK?

DIVER: co tady hloupnes?

JOHNYTHEDEVIL: já v těch dvou citovaných tvrzeních rozpor vidím; první citace pochází z vyjadřovacího dopisu a lze ji volně interpretovat jako "není - li dost sucho a teplo kondenzační stopa vzniká (běžně)" a druhá, citace tvých slov je volně k přeložení jako "pokud jsou specifické podmínky, vznikne contrail".. to je dost rozdíl, řekl bych

DIVER: Tak to pr! Nic takovyho, ze kouknu a vidim jsem nerekl. To sis po svem vylozil moji repliku na tvoji otazku CIM SI MYSLITE, ZE NAS PRASUKJI ... to je z principu debilni otazka. Budto mam v ruce rozbor, kterej mi presne rika, kterejch latek je kde vic nez ma bejt a nebo to nevim a vymejslim si picoviny - coz je tvuj pripad, resp bys k tomu rad nekoho nutil.

Bavit se muzem pouze o tom co vidime a co vime, ja ti znovu napastuju co jsem napsal poprve, abys sis jen necetl, ale vzal i na vedomi

Bavit se muzem o tom co vidime a vzhledem k tomu jaky je hlaseny pocasi, teplota ve vysce atp

Zpravy o pohybech vetru, tlaku vzduchu, teplote v ruznych vyskach vydava denne chmi.cz. Takze to, zda je pocasi vhodne ci nevhodne k 'delsimu' setrvavani kondenzacnich stop je zname. Pokud se o tuto problematiku zajimas dele nez od rana, asi te prekvapi, vetsina webu dlouhodbe zabyvajicich se (rekneme seriozne) touto tematikou nepracuje s nicim jinym nez jsou satelitni snimky, predpovedi pocasi, teploty vzduchu a proudeni a srovnavani situaci .... vesteni z koure tu predvadis sam, napriklad tvoje originalni myslenka urcovani vysky leticich objektu okem ... troll physics ;))

PALEONTOLOG: a v cem spociva ten rozpor? Oboji rika jinymi slovy v podstate totez

APIN: "to je dle zdejších chytráků naprosto přirozená věc, která na oblohu patří a kdo říká, že to tam nemá co dělat je blázen! nemám pravdu?"

ano, mas :) tam, kde proleti letadlo, se zkratka vytvori kondenzacni stopa. tak proste to je :)


otestujme si to na tech obrazcich v zahlavi, ktere tu zrejme slouzi jako dukaz chamtrails. co z toho je praskovani? a jak to poznate? fakt by me to zajimalo...

JOHNYTHEDEVIL: potiz je v tom, ze si mozna nektere faktory uvedomujes, ale to je vsechno.

povez mi: jak presne meris vysku mraku/kondenzacnich stop na nebi, jak zjistujes teplotu vzduchu v te vysce a rovnez i vlhkost? a to jsme stale jen u pouhych tri faktoru. ve skutecnosti ma na kondenzacni stopy vliv jeste mnoho dalsich.

dale: mas nejaka dalsi data ke srovnani? idealne z jednoho mista v ruznych casech, za ruznych teplot, ruznych obdobi, ruzne sily vetru... opravdu si tak veris, ze dokazes mrknout na kondenzacni stopu napriklad sestupujiciho letadla a rozpitvat ji v jednotlivych vyskach a poloze v prostoru?

ne, totiz ano - ty si mozna veris, ale nedokazes to. pripomina to vesteni z koure nad ohnem.

______________

ale abychom se dostali opet tam, kde debata s tebou zacala DIVER:

shrnuto, podtrzeno: odpoved na mnou polozene otazky zadna. ani jedina. pouze blabol, ktery se da shrnout do tvrzeni: "ja to poznam. kouknu a vidim, neasi." :))

"Pokud je okolní vzduch příliš suchý nebo teplý, kondenzační stopa nevznikne nebo mizí krátce po průletu letadla." - již citovaný zdroj; to je předpokládám v rozporu s "... bezne popisovana kondenzacni stopa rychle mizi, zustava 'dele' viditelne pouze ve specialnich pripadech"

DIVER: Uz je to tak, ja se podivam a vidim. Ale proti tobe jsem bridil, ty jen pomyslis a uz vis (vse;)

APIN: Moc azurovejch dnu loni nebylo ... ale naky jo ;)

JOHNYTHEDEVIL: 100x do roka? Snad denně ne? Ale to je dle zdejších chytráků naprosto přirozená věc, která na oblohu patří a kdo říká, že to tam nemá co dělat je blázen! nemám prvdu?

JOHNYTHEDEVIL: ""cim si myslite ze praskuji ... mam snad na hlave naky senzory?""

aha, takze se proste podivas a vidis. LOL :))

JOHNYTHEDEVIL: genialni shrnuti fyzikalniho jevu:

"bezne popisovana kondenzacni stopa rychle mizi"

asi jako:

"svetlo sviti" :)


kde mas tlak, vysku, vlhkost vzduchu, teplotu, slozeni spalin, rychlost vetru, vzdusne proudy atd atd?

dal bych se odvolal na paleontologa. vcetne toho osloveni (kokot) a doporuceni (jdi do pici) :))

PALEONTOLOG: kopirovat text ti jde vyborne ... kde tam pisou o vytvareni souvisle oblacnosti ??

JOHNYTHEDEVIL:
Kondenzační stopy mohou vznikat na bezoblačném nebi jako přirozený důsledek promíchávání chladného vzduchu s horkými produkty spalování kerosínu. Chemické složení plynných a pevných složek těchto leteckých emisí i jejich působení na okolní vzduch je známo. Na přirozených i dodaných částicích vznikají nejprve drobné vodní kapky, které rychle mrznou na ledové krystalky vytvářející kondenzační stopu. Na vzhled a dobu trvání kondenzačních stop mají vliv především vlhkost a teplota okolního prostředí. Pokud je okolní vzduch příliš suchý nebo teplý, kondenzační stopa nevznikne nebo mizí krátce po průletu letadla. Pokud naopak okolní prostředí obsahuje dostatečné množství vodní páry, původně drobné ledové krystalky dále rostou, a tím stopu ještě více zviditelňují. O dalším vzhledu stopy rozhodují i vertikální pohyby vzduchu. Pokud se v místě stopy vyskytují sestupné pohyby, dochází rychleji k jejímu rozpouštění. Právě velká horizontální proměnlivost vertikálních pohybů při rozvlněné atmosféře má na svědomí „mizení“ nepravidelných úseků kondenzačních stop, podobně jako je tomu u přirozené oblačnosti. Turbulence proudění pak způsobuje různé deformace stop, tvorbu různých vln či „kliček“, apod. Pokud je stopa stabilnější, může být prouděním vzduchu přenesena na značné vzdálenosti.

Český hydrometeorologický ústav, Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR, Katedra meteorologie a ochrany prostředí Matematicko‐fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, Česká meteorologická společnost

http://www.kpufo.eu/sk/?p=823

omlouvam se, ze nepodam tak sofistikovany vyklad jako paleontolog. vlastne to spis bude otazka, ktera opet miri k meritu veci.

cim se vlastne praskuje? nebo je to aerosolovani?

pridejte si to k zakladnim otazkam:

- proc?
- s jakym efektem?
- kdo?
- jak?
- v jakem meritku?

sry, budu se opakovat, ale ja si porad nemuzu pomoct. nahore litaji letadla a za sebou nechavaji kondenzacni stopu, ktera je popsanym a beznym fyzikalnim jevem. to jsou jedina fakta, ktera mame. zbytek jen prasteny teorie, na kterych se nedokazou shodnout ani jejich zastanci - nevedi kdo to dela, proc a cim.

GORG: hliník v půdě je kapitola zvlášť, ale řekněme, že hliník je v půdě běžně díky silikátovým komplexům, ale nemigruje, dokud se prostředí v půdě neokyselí; okyselí-li se, přesto do koncentrace 200 ppm (200 mikro-g na litr) v půdě není nebezpečný pro rostliny a od této koncentrace se výskyt iontů hliníku dá považovat za toxický, což se projevuje především v nadzemní části rostliny.. máme tím k dispozici živoucí indikátor výskytu hliníku o stavu v půdě;
hliník se nepovažuje za klasický toxický kov, ale to proto, protože nebyly kyselé deště a hliník nemigroval; dneska se průmyslově používá velké množství solí hliníku a ten díky kyselým dešťům snadno migruje ve vodě i v půděa a souvisí to s výskytem fluoru způsobeným člověkem;
kdyby někdo systematicky práškoval ryzím hliníkem nebo jeho oxidem, významně by to zvýšilo výskyt hliníku v půdě, vodě, floře, fauně, všude..

PALEONTOLOG: že to v té zprávě nezohledňují naznačuje, že tam opravdu nic divného není. (akorát mi teď není jasné, co bylo tedy důvodem článku v novinách) ohledně odlišné koncentrace by pravda člověk čekal, že ta kontaminace bude víc homogenní.. i když těžko říct, jaký má být údajně ten rozsah řekněme práškování... v obou směrech pohledu na to téma hrozí podlehnutí logickému omylu... (může to probíhat jen raritně a lidé třeba většinou mylně každý trail považují za chemtrail)

ten změřený hliník může mít taky přírozený původ nebo důsledkem normálního znečištění půdy,...