GENERALLZ: mno, já se necítím být oprávněn nějak mluvit za postmodernu, ale chápu jí trochu jinak, než jí chápeš ty.

podívej, to co tady razíš ty, tzn. objektivismus, to je poslední "záchvat" konzervativního myšlení ve 40. a 50. letech - před tím, než se objevila kybernetika. tu reálněsocialističtí dogmatici označili za "buržoazní pavědu" - protože přece není možné, aby stroje mohly "pracovat" nebo dokonce "myslet", když nemají žádné třídní vědomí :-)

kybernetika je extrémně zajímavá třeba tím, že závisí na teorii jazyků, se kterou přišel "levičák" Chomský. on ale kromě toho, že ho konzervativní pravice v USA označuje za "komunistu" a levice si s ním neví rady - dílem proto, že je to další Žid (byť má zakázáno vstoupit do Izraele), kterých už mají dost, dílem proto, že mu nerozumí. no a Chomský je ale svojí rétorikou téměř "objektivista" - protože asi nikdo na levici nezdůrazňuje možnost racionálního uvažování tak, jako on ! a sakra, já jako programátor vím, že má pravdu aspoň s těma posranýma regexpama ! (jejichž tradiční úsporný zápis ze 70. let nesnáším, ale nic s tím neudělám) s tím postmodernismem ale má společné jen ty jazyky - on je do mrtě rozebral na prvočinitele a kategorizoval, zatímco postmodernisti se skutečně spíše vyžívají v iracionálních aspektech jazyka, dá se říct (tzn. napojení na emoce, citace toho, co napsal někdo dříve, apod.)

někdy ve stejné době, kdy žila a tvořila Randová, tady byla skutečně zvláštní éra, kdy totalitní systémy, které vznikly z toho, do čeho ještě předchozí generace intelektuálů vkládala velké naděje, zcela v rozporu se svými vlastními východisky zabily jakoukoliv skutečnou kreativitu a individualitu - a popravdě, často jí zabily ne obrazně, ale doslova - v postavách jejích nositelů. Takže já to vnímám v kontextu třeba taky Huxleyho, Orwella, prvních kybernetiků jako byl třeba Alan Turing, ale i prvních teoretiků informace (teorie informace v té době teprve vznikala - např. Harry Nyquist). a potom klasifikace jazyka Chomským - v 50. letech vlastně ani nebylo jasné, proč by počítače nemohly jednoduše rozumět běžnému psanému lidskému jazyku: příslušná teorie chyběla, a lingvisti se do té doby většinou po vzoru přírodních věd snažili na lingvistiku aplikovat matematické vzorečky - které ale překvapivě zafungují jen u primitivnějších kategorií jazyků, než jsou ty skutečně používané lidské.

mluvit o racionalitě ve 40. letech bylo něco úplně jiného, než mluvit o ní dnes: tím chci říct, že je to něco jako podobného, když Marx mluvil o tom, že jeho přístup je "vědecký" - v době, kdy v podstatě dnešní chápání "vědeckosti" neexistovalo.

1) Ne náhodou když se Popper snažil o důkladnou kritiku Marxe, tak se musel především zabývat předefinováním "vědeckosti": přišel s požadavkem falzifikovatelnosti teorie (falzifikovatelnost jako kritérium smyslu). Tehdy liberalismus zasadil vážný úder socialismu, když teorie jeho stěžejního proroka demaskoval jako v podstatě snůšku nesmyslů.

2) No ale stejně tak později Chomský - jakožto skutečný vědec, který náhodou viděl svět relativně "levicově" - tedy v podstatě něco jako "skutečný Marx" - přišel se skutečnou matematickou teorií jazyka - tak tím současně "zneutralizoval" fantazírování Ayn Randové o "racionalitě". Takže se dá říct, že v 60. letech měla levice (ta avantgardní západní - ne brežněvovský pravoslavný marxismus-leninismus) ve svých řadách někoho, kdo fakt o racionalitě něco věděl, dejme tomu.

3) Jenže dalším levelem je nečekaná reinkarnace "liberální" evoluční teorie do teorie memů, se kterou přišel Richard Dawkins: ten nečekaně přichází s nápadem, že sobecký (nebo nesobecký) není lidský jedinec, který je nositelem memů - ale že sobecké jsou tyto memy, které se (úplně stejně, jako v biologii geny) snaží o svojí sebereplikaci. Takže je jedno, jestli jde o mem křesťanství, marxismus, nebo objektivismu: důležité je, že tento mem přiměje svého nositele, aby ho šířil - stejně jako virus rýmy přiměje svého nositele kýchat, a tak šířit rýmu.

více o memetice zde: [ diskuze o nesmrtelnosti chrousta (centrum pro léčbu memetických poruch a mementálních postižení) ]

_BENNY: ono ale skoro neexistuje nic jako "absolutní" psychické zdraví: jednak se nějak to psychické zdraví jeví tobě, jednak lidem kolem tebe, tyhle dvě hodnocení nemusí být v souladu, atd.

jsem zvědaví, jaká bude postmoderní varianta těch vašich libertariánských úchylek vpravo :-) postmoderní filosofie (Foucalult apod. ) bývají z mě nepochopitelných důvodů chápány jako "levicové" - což je asi vazba na rok 1968, kdy se levice vysrala na levicovost a začala vynalézat postmodernu - jenže problém je, že postmodernismus v podstatě operuje s krajním "subjektivismem" - tedy s tím, že každý pohled na svět je v podstatě zcela subjektivní. a že subjektivní prožitek světa je ovlivněn jazykem, který používá myšlení (aneb: není žádná "racionalita o sobě" - dokonce i počítače řídí programovací jazyk, a myšlení člověka si bez jazyka prakticky nejde představit...)

v podstatě ale různé ty egoistické a individualistické koncepty zapadají do postmodernismu úplně geniálně - až tak geniálně, že tradicionalistická levice vidí v postmoderně nějaké liberální spikunutí.. až na to, že je to spiknutí postliberální, ne neoliberální, takže jim pak hapruje rétorika.

v podstatě se dá říct, že postmoderní egoista si zaplatí dominu v latexu, aby ho svázala a naplácala mu na zadek. tím ovšem Freudova koncepce id stejně jako Randové koncepce egoismu dostává de-facto na prdel.

(upozorňuju, že v klubu Marxismus už mám ban za propagaci knihy Otevřená společnost a její nepřátelé od Karla Poppera, tak jsem zvědav, kdy si ten ban vysloužím tady... mám rád vyváženost, popravdě :-)