GENERALLZ: motivace jsou primární pro mně, ale jak chceš o někom tvrdit že je altruista, když neznáš jeho motivace - ty tvrdíš že postoj poznáš podle osobní etiky, do které ale nevidíš. Tj. stavíš motivaci nad jednání. Přitom o motivaci víš méně. Víš, mně jde o to že hledáš podstatu zlu v altruismu, přitom nejsi schopen ani označit své jednání jako altruistické, proože jsi si jistý že jednáš egosticky. Ale co jednání někoho jiného? V tu chvíli ho označíš za altruistu nebo egoistu? Co bude kritériem, jestliže neznáš jeho motivace?
A úplně jinak, mně jsou tyhle otázky celkem u prdele, mně spíš zajímá, že je to pro tebe, jako objektivistu důležité. Tj. démonizace altruismu. Nejde o to že bych nechápal, že obětovat sebe pro myšlenku a zazdít tak vlastní život je zaslepené. A už to tu padlo, altruismu není třeba chápat jako sebeobětování, stejně jako není třeba chápat egoistické pohnuty, nutně jako zločiné. Jsou polohy altruismu i egoismu a je třeba upřesnit jejich významy. Protože je egoistické jednání ve jménu vlasního hodnotové řádu a je egoistické chování ve jménu hmotného či mocenského zisku. Vše jsou to příklady egoismu, ale některé zločinné, protože ve jmému zisku, obětují odpovědnost za svět kolem sebe, naruší vlastní koncepci světa, či si ji omezí aby stvrdili vlastní jednání. Není jeden egoismus, není jeden altruismus. Jsou formy jednání, které vedou k určitým výsledkům, nebo přesněji určité formy jednání, vyvolávají určité formy výsledků. A opět jsem blíž ke goodmanovy než k objektivstům. Jsem blíž k něčemu dynamickému a nestrnulému narozdíl od objektivistkého kopání a nepochopení dění kolem sebe. Už primárně tím, že není schopno reflektovat egoismus jako pojem s minulostí, v kontextu jazyka a jeho používání. Protože si představuje egoismus jako monolitický, který očistí objektivistickou optikou. A který najednom pozbyde historického odkazu a bude novým směrem rozumu. Protože čím víc čte objektivista objektivisty, tím více utváří ideu objektivistického egoismu, přestože při komunikaci chápeme egoismus, jako účelné jednání v zájmu nikoliv osobní integrity a vlastních hodnot, ale jako jednání ve jménu osobního zisku na úkor vykořisťování ostatních. V běžném jazyce je Stalin egoista, který ideou ruska a komunismu utlačuje vlastní společnost. V jazyce objektivistů je to altrusita. Reflektují vůbec objektivisté jazyk, nástroj který používaj?