odpověď přišla záhy:
Dobrý den,
ačkoliv nemám pověření reagovat, dovoluji si nenechat vás v domnění, že jste se ocitla ve finální oblasti trávicího traktu.
Berte prosím mé vyjádření jako osobní, nikoliv jako firemní.
1) V současnosti v ČR neexistuje systém, který by třídil biodegradabilní obaly, takže jakýkoliv plast skončí prostě na stejné hromadě, s ostatními plasty. To neovlivníme. Navíc, pouhým okem biodegradabilní obal nepoznáte, na třídičce pracují obyčejní lidé a pokud nejsou k dispozici popelnice pro takové obaly, není možné tyto speciální obaly identifikovat a následně zkompostovat.
2) Biodegradabilní plasty vyžadují přinejmenším, kompostování. Ano existují i další komplikované způsoby, jak takový obal rozložit. Ovšem jedno je jisté, v přírodě se takový obal nerozloží bez specifických podmínek. Kompostárny, dle mých informací, o biodegradabilní obaly zase tak příliš nestojí z několika důvodů. Jednak díky nespolehlivostí třídění obalů, protože spolu s biodegradabilními obaly jim v kompostu skončí i obyčejné plasty, jež jim zamoří půdu a také protože kompostování plastů trvá poměrně dlouho. Navíc, spolehlivost rozložitelnosti obalů garantovaná výrobci také není 100%. Prováděli se testy a byly veřejné. Některé obaly se rozložily po měsících, jiné nikoliv, vyžadovaly by daleko více času a kapacita plochy té trochy kompostáren co existuje asi není nekonečná.
3) V poslední době se tímto zabýváme a nevíme si rady. Proč pokrytecky balit všechny výrobky, nejen tedy burgery, do biodegradabilních obalů, když se vyrábějí většinou z potravin? Ano, vyrábějí se z kukuřičného a bramborového škrobu. Možná to vidím černě, ale mám dojem, že výraz potravinová krize je stále aktuální. Představa, že by celý obalový průmysl, zabývající se plastovými obaly, přešel na výrobu obalů z potravin, mě spíše děsí. Vypěstovat potraviny je stále komplikovanější.
Nemyslím si, že je jednoduché pokládat si výše uvedené otázky – hledat na ně odpovědi a dokonce řešení v oblasti, kterou ještě můžeme nějak ovlivnit. Navíc přechod na biodegradabilní obaly, znamená finanční investice, poměrně dost energie a investovat by se mělo do smysluplných projektů. Výše uvedené informace se nakonec rozšíří mezi konečnými konzumenty a poté budeme na jejich tlak investovat do zpětného přechodu na obyčejné plastové obaly? Hodnotím to z celofiremního hlediska, nikoliv jen z hlediska burgerů, ale velkých investic do balících strojů, na kterých balíme všechny komodity. Spálit obyčejný plast ve spalovně, nebo z něho vyrobit jiný plastový produkt pro další použití, totiž může být možná ekologičtější, než pěstovat giga hektarů kukuřice a brambor, ze kterých po vynaložení velké energie nakonec bude sáček, nebo krabička, kterou někdo vyhodí do obyčejného plastu, který skončí ve spalovně, kde údajně zamoří více vzduchu než obyčejný plast.
To jsou všechno otázky, na které bychom si měli čestně odpovědět a nebude to lusknutím prstu, stejně jako realizace řešení. Otázkou je i cena, desing a dostupnost. Ale máte pravdu v jednom, nějak bychom měli začít.
S pozdravem