Koukam na § 132 noveho stavebniho zakona, ktery rika:

"(2) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené obcí s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný krajský úřad.
(3) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené krajem nebo hlavním městem Prahou s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný Nejvyšší stavební úřad."

Jak to chapete? Jako ze i ciste soukromopravni spory z planovacich smluv (napr. vymahani povinnosti investora prevest obci pozemek, poskytnout penezity dar atd.) bude misto civilnich soudu rozhodovat spravni urad (a prip. nasledne spravni soud)?

Koukám na tu schválenou novelu exekucí - https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=545 - a je tam zajímavý generální pardon na příslušenství dlužné "veřejnoprávním oprávněným":

"Po zaplacení jistiny vymáhané v exekučním řízení a nákladů exekuce ve výši 750 Kč zvýšených o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, vydá exekutor rozhodnutí, jímž povinného, který je fyzickou osobou, osvobodí od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících zaplacenou jistinu v exekučním řízení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny... Vymáhané příslušenství pohledávky, od jehož placení je dlužník osvobozen, zaniká právní mocí usnesení exekutora o osvobození od placení."

Prý v té novele je i změna priority uspokojování pohledávek (nejprve jistina, následně příslušenství), ale to v tom textu nějak nemůžu najít.

https://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/21-208.htm zmena zivno zakona


zejmena tedy "pravnicka dolozka"
"80. Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy", a k němu se ve sloupci "Obsahová náplň oboru činnosti" vkládá text, který zní:

"Jednání za klienta při řízení nebo provozování obchodní korporace, podnikatelského seskupení nebo jiného jim obdobného útvaru. Jednání za klienta při získávání a shromažďování peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot za účelem založení, řízení nebo ovládání obchodní korporace, podnikatelského seskupení nebo jiného jim obdobného útvaru. Jednání za klienta při zakládání nebo správě svěřenského fondu nebo jemu svou strukturou nebo funkcemi podobného zařízení řídícího se právem jiného státu (dále jen "svěřenský fond"). Jednání za klienta při získávání a shromažďování peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot pro svěřenský fond za účelem jeho založení nebo správy. Zakládání právnických osob a s tím spojené služby, včetně zprostředkování sepsání zakládací listiny, společenské smlouvy nebo stanov, správy vkladů a zajištění zápisu do veřejného rejstříku. Zakládání právnických osob za účelem převodu podílů v nich klientovi. Služby spojené se vznikem svěřenského fondu, včetně zajištění zápisu svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů, zprostředkování uzavření smlouvy o vyčlenění majetku jeho svěřením do správy svěřenského správce, sepsání takové smlouvy nebo pořízení pro případ smrti, jímž dochází k vyčlenění majetku jeho svěřením do správy svěřenského správce nebo sepsání statutu svěřenského fondu. Dočasné jednání za právnickou osobu související s jejím vznikem, včetně jednání jménem právnické osoby před jejím vznikem. Výkon činnosti správce vkladů. Dočasný výkon funkce svěřenského správce v souvislosti se vznikem svěřenského fondu. Poskytování prostor pro umístění sídla právnické osoby, nejedná-li se o prostory pro umístění skutečného sídla, administrativní služby spojené s umístěním sídla právnické osoby v těchto prostorách, jako je zápis sídla do veřejného rejstříku nebo přebírání pošty. Výkon akcionářských práv pro klienta, který není právnickou osobou, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu a která podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva Evropské unie.

Obsahem činnosti není činnost notářů, osob oprávněných k výkonu advokacie podle zákona o advokacii, osob zabývajících se obhospodařováním nebo administrací investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu, poskytování investičních služeb, poskytování platebních služeb, realitní zprostředkování, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.".

GHOSTSTALKER: 94/2021 Sb.

V kontextu toho, ze se dnes resi testovani zamestnancu, me pobavil "bug" v par. 2/2/d, dle ktereho lze "příkaz testovat zaměstnance a jiné pracovníky na přítomnost onemocnění COVID-19."

Nejsem si vedom, ze by existoval nejaky test na "pritomnost onemocneni COVID-19". Ty testy totiz zjistuji pritomnost viru, ne onemocneni, ktere ne u kazdeho propukne. Jinymi slovy, kdybych byl zamestnancem, antigenno testovani bych bojkotoval, protoze nema zakonnou oporu :-).

KASUMI: to je teda fakt neuvěřitelný

DANYSEK: Přehlasování je samozřejmě taky možné...
Dal jsi odkaz na hlasování o volných místech, hlasování o pozměňovacím návrhu o dohodách je tady: https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=75315

Hele a není náhodou judikát, kterej tyhle legislativní přílepky zakazuje? V nouzovém stavu by měl "platit" dvojnásob.

ZBYNEK: coz o to, tam by to i mohli vratit... ale jestli to neprehlasuje PSP je zasadnejsi otazkou :/ Viz hlasovani k tomu pozmenovaku z pera Gajduskove. Ale treba jeste poslanci sami couvnou.

Myslíte si, že je reálné, že by to neprošlo senátem?

To jsou sraci, to je neuveritelny

To zas novináři (nebo někdo na ministerstvu) popletl pojmy a dojmy. Má to být předpokládám boj proti tomu, že dohodami se zakrývá neplacení odvodů za lidi, kteří ve skutečnosti dělají na plný úvazek. Ale nevyřeší to samozřejmě nic, jen přidá administrativu personalistům/účetním.

Koukám do (návrhu) zákona o evidenci skutečných majitelů (sněmovní tisk 886/5):

"koncovým příjemcem (je) osoba, která může mít přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání podstatnou část z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby nebo tvořeného při správě nebo zániku právního uspořádání (dále jen „prospěch“), a tento prospěch dále nepředává,"

Jak tomu rozumíte, resp. co je "celkový majetkový prospěch tvořený právnickou osobou"? Podle mě by to z logiky věci měl být jen zisk/(čistý) majetek určený k rozdělení mezi společníky. Nicméně dá se to číst i tak, že jde o jakýkoliv (hrubý) majetek (příjem) právnické osoby tvořený při její činnosti; což by ale mělo poměrně zásadní důsledky, neboť postavení "koncového příjemce" by měli například i velcí věřitelé společnosti. Např. banka financující určitý projekt realizovaný společností, neboť taková banka má z titulu úvěru právo na podstatnou část z celkového majetkového prospěchu (příjmů projektu) tvořeného při činnosti společnosti.