První scéna, která mě (kdysi dávno :)) vzala, byla Robova vítězná bitva u Whispering Wood. Tam jsem seveřanům hrozně fandila a jak jsem jinak vůči médiím imunní, tak tady to na mě zabralo.
Pak nezapomenu výbuch Sept of Baelor. Tam jsem o ně měla opravdu strach, sdílela jejich zoufalství, jak nemohli utéct, jak se Margaery naposledy podívala na svýho k smrti vyděšenýho otce, kterej byl ťunťa a tohle si nezasloužil... Navíc ta hudba u toho, tip top.
No a pak "when somene asks what happened here, tell them the North remembers. Tell them winter came for house Frey." Totální zadostiučinění :))