Další místo kde to máme rádi je Drábovna, oficiálním jménem Drábské světničky
Polohou a základním infem se tu zabývat nebudu a rovnou přejdu k tomu o čem je tohle auditko
Přestože se oficielně datuje vznik skalního hradu do do první čtvrtiny 15. století, kdy
husitská vojska zničila klášter Hradiště, tak jsem zapátral a našel jednu takovou menší pověst.
Drábovna dostala podle pověsti jméno po hordě loupežníků - drábů, kteří ohrožovali zdejší krajinu četnými loupežemi. Jednou odnesli ze vsi Volavce s bohatou kořistí i nějakou dívku. Ta dívka se údajně jmenovala Strýcmandová. Z radosti nad zdařilým lupem hodovali a popíjeli ve svém pelechu po celou noc a dívce se podařilo uprchnout. Celá vysílená doběhla k rychtáři Vávrovi na Volavec a vyprávěla mu o všem, co se jí přihodilo. Vesničané se po dlouhé poradě usnesli, aby se dívka zase vrátila do Drábovny a cestu označila hrachem.
Strýcmandová to provedla přesně tak jak se dohodli a trousila hrách, když
jí už nestačil, lámala větvičky a pokládala je na zem. Konečně nepozorovaně vklouzla do sluje, kde bylo veselí ještě v plném proudu a dělala jakoby nic.
Pozdě k ránu zpití loupežníci usnuli zmoženi alkoholem. Tu se však přihnali obyvatelé z Volavce, vylomili železné dveře sluje a nebylo pro ně problém opilé lupiče přemoci a svázat. O nalezené poklady se rozdělili a loupežníky dovedli do Turnova kde proběhl hrdelní soud. Vrchnostenskému úřadu na Hrubé Skále pak odevzdali jen něco málo z uloupených věcí. Podle pověsti devzdali vesničané z Volavce i železné dveře od sluje, které jsou prý dosud schovány na Hruboskalském zámku.